Bary –
Mé první závodní šlápnutí aneb Brdy na plný pecky
Na Transbrdy jsem se vyloženě těšil, jedu to poprvé, a je to muj první závodv sezoně. Start probíhal jako obvykle, hromadný start. Jel sem trasu C což je nějakých 35km, řekl jsem si, že na začátek sezony stačí.
Trať suchá, místy blátivá, někde až extrémně. Jelo se pohodově, první stoupání jsme zvládl až moc dobře, což jsem nečekal :) Potom parádní rychlý sjezd, který jsem si parádně vychutnal. Ale po této časti se trať malinko zhoršovala, přibylo kořenů a kamenů, potom se přidalo i bláto. Místama to bylo nejetelne, takže se tlačilo, a to u do největšího stoupání (to jsem si myslel že bylo největší a nejhorší - omyl, nebylo). Tam jsem potkal i Michala Starka a D!abla. Před Michalem Starkem klobouk dolů! Má můj respekt.Michala Starka jsem se během závodu pokoušel držet, občas mi ujel, občas jsem ho dojel, potom mi ujel uplně. Ted přišel rozhodující moment závodu - kamenity sjezd ve 3/4 závodu, prvně jsem si řekl, že to raději sejdu, ale zdálo se mi to "jetelné", tak jsem to pustil.Bohužel na konci sjezdu byla zatáčka a i když jsem brzdil, kolo jelo dál.V zatáčce se to malinko ucpalo, bylo tam i pár pádů a nechtěl jsem ryskovat, že někoho sundám, tak jsem pokračoval dál rovně do lesa až jsem se zapíchl o kameny a lehl jsem si.Po ohledání těla, jestli mi něco nechybí nebo nepřebývá jsem se postavil a kouknul na kolo...vizuelně ok, technicky tak 50% - hlavové složení volné, patka hazky ohlá (což jsem zjistil až pří zařazení nejlehčího převodu, kde mi řetěz vlezl do špic). Dal jsem jel raději opatrně, což se podepsalo i na výsledném umístění.
Nicméně poslední stojka byla podle mého názoru zbytečná (aspon pro "céčkaře"), blátivé koryto kolmo vzhůru, nejetelné. Po překonání tohoto už to bylo parádní zakončení (prujezd pod miniviaduktem ve kterém jsem si "orazítkova"l přilbu o konec a vyšlap do schodů), i sem si zaspurtoval ze zbytku sil.
Dojel jsem celkově 244 z 310 závodníků (v kategorii 78 ze 105).
Takže cíle jsou jasné, vice trenovat a zlepšit se do příště... ;)