Akce Českobrodská vánoční desítka patří do kategorie Triatlon, duatlon, běh. Datum: 2015-12-20.
-
Camrda –
Vánoční kultovka
Desina v Brodě je jeden ze závodů, který jsem při svém znovuzačátku sportování ani jednou nevynechal. Vlastně to byl jeden z prvních závodů, který jsem absolvoval s tím zpropadeným oranžovým oddílem, ze kterého není cesty ven.
Ráno na čas, v autě plno legrace (proslýchá se, že spousta lidí trpí starťákem z tohohle matche několik dnů předem...), ještě víc při prezentaci a snad úplně nejvíc na startu.
Takže se rozbíháme a jak je tu zvykem, co to dá. Po pár metrech opojnou rychlostí se sebevědomí zvedá, paráda běží se dobře, dneska by to mělo jít. Vedle mě mladej Kapr, drží slovo, že to zkusí dát se mnou. Vzhledem k tomu, že neběhá žádnou tužku je to pro mě další psychická vzpruha. Za chvíli mi za uchem funí Čespa a prohlašuje, že si jde pro ten věneček, no uvidíme.
Hodinky odpípají první km, čas nějakých 3:42, to je moc říkám si a když zvolním, tak Čespa jde přede mě se slovy, za chvíli Ti odstřídám. No poslal to tam celkem razantně a jak jsem si zrovna naordinoval ten oraz s tím, že to mám pod kontrolou, tak ho v klidu nechávám běžet. Druhý km za 4:01. Tak takhle nějak bych to chtěl doklepat, Čespa pořád v dohledu a už se přestal vzdalovat. Tak teď už jen držet. Další km, ale zase trochu zpomaluju. Čespa pořád na dohled. Na čtvrtým trochu krizovka a zpomaluju na 4:10. Na otočce už špatenka a mezičas něco lehce přes 20:20.
Pod 40 to dneska nebude, to už poznám. Čespa pořád se stejným odstupem, tomu nedojde, a nejspíš už asi ani nezrychlí, tak už to jen tak nějak doklepat a hlavně nenechat přes sebe jít další lidi. Běžím s jednou sympatickou ženskou, hecuje mě a pořád do mě něco hustí, omlouvám se jí, že si se mnou moc nepokecá a že nejsem přiliš dobrej společník. Za chvíli se jí začínám opět omlouvat, poněvadž si musím vystoupit, hecuje mě, co se dá, ale tempo 4:00 a míň už prostě na sedmým nedávám. Navíc mi tak nějak od otočky připadá, že když trochu zrychlím, začne mě píchat v boku, což když se mi rozjede, tak to můžu rovnou zabalit.
Máme tu osmej km a ke mně přiklusal oranžovej dres a hlásí mi, že mi z těch plavek leze cedulka, no to mě… , Barbánek. Běží trochu rychleji než já, ale jak jsem si od tej ženský trochu orazil, tak tempo srovnávám. Navíc jsou to už jen 2 do cíle, to píchání v boku už musím vydržet a jak mě docvakával, tak si musel pěkně dávat a určitě je úplně odvařenej říkám si. Běží konstantní rychlostí a ten devátej dáváme za 3:59. Říkám si, že když nezrychlí, tak to do cíle vydržím a 50 m před páskou ho prostě rozšmelcuju na cimprcampr!
Jak padne devátej ale Barbánek prohlašuje: „pojď zkusíme cvaknout Čespu, máme ho pořád stejně na dohled“. Vzhledem k tomu, že Čespu mám takhle na dohled už asi 7 km, tak jen odevzdaně kroutím hlavou… Totálně psychicky rozloženej pozoruju jak se Barbánek k Čespovi přibližuje, jak běží s Čespou ta ženská co mě za otočkou hecovala… No a já? Já jsem v… Už jen pár metrů k cíli, když míjím Honzise, kterej na plný koule řve: „Dreamer pojď“. No tak tohle už ne, něco z paty ještě vytáhnu a beru bronz ze šlapkovskýho mistrovství v běhu přes den.
Jo mělo to koule a já díky všem co tam byli, protože čím víc šlapek, tím to má větší grády.
-
Čespa –
Česko-bratrská 10
A je to tu, po roce se dostavuje nálada na výměnu sportovního nářadí a já se obouvám do běžeckých bot. První seznámení na začátku listopadu a následné zranění lýtek, pauza a znovu to zkusit. Bolest v lýtkách přetrvává, ale dá se stím žít i běhat. První letošní ostrý test v Čelákovicích, kde končím na krásném devátém místě a znovu tahám nohy za sebou, když něco dělám, tak do toho dávám vše…… Na valné hromadě brečím, brečím kvůli lýtkům, tělo by chtělo,ale bolest se vrátila a začínám si připouštět myšlenku, že běžecký vesmír v podobě Českobrodské 10 se nezúčastním. Pomáhají ovšem rady starších, mažu nohy několikrát denně a před každým výklusem používám hřejivku. Pár dnů před startem se chci přátelsky domluvit s Camrdou, že poběžíme na 41min a v cíli vytvoříme finišfoto. Posílá mě k šípku se slovy, že i těch jednačtyřicet nedá, kroutím hlavou a hecuji ho básničkou. V den „D“ mám jasno , beru vše, co začíná 4kou. Cestou na start vyměním na předním sedadle syna za Barbánka a jedem na prezentačku, nasávám tu úžasnou atmosféru nadupaných můstangů a plnokrevných klisen. Od Kocoura vyzvídám počet vrstev, Camrda by mě nejraději vysvlékl do naha, to se nenechávám, ale jednu vrstvu odhazuji. Na startu se podivuji nad Kaprem, který nabírá opačný směr,než je trat, no nic, taky taktika. A je tu start, seřadit se, nabrat směr i rychlost a spadnout do té správné skupinky a pokut možno blízko Camrdy, daří se. Rád běhám v závěsu, tak to zkouším na pravém i levém rameni za Karlem, ale furt nejsem spokojen, prostě má svůj styl a nikoho na 1metr kolem sebe nepouští. Když srovnám krok, tak vytahuje z kapsy další fenomenální trik v podobě elegantního otočení kšiltovky kšiltem dozadu, říkám si,to je můj konec, teď vytvořil aerodynamický ideál a já tu nemám co dělat, ale v tu chvíli mě zachraňuje dívka nelevoboku, skáču jí do háku a měním výšku pohledu….božské,pevné a já měknu podruhé. Zvednu hlavu a pár metrů před námi závodník v tričku s reklamou na odtahovou službu a dvě mobilní čísla, je to v pohodě, kdyby něco využiji jeho služby a tak magnetím skoro až k otočce. Tu míjím s časem těsně pod dvacet a nastává peklo v podobě běhu z kopce, po chvíli se ozývají lýtka a mě to značně nevyhovuje, zvolňuji, nechávám se předbíhat a přeju si, abych už byl u rybníků, prostě z kopce to neumím. Když se otáčím a kontroluji kdo se přibližuje, tak si v duchu přeju, aby to byl ten s oranžovými teniskami a sen v podobě finišfota by se naplnil, mezitím před cílem zahlídnu v dáli za sebou šlapkovký dres a přemýšlím, kdo to., nikdo mě nenapadá , hecuji se s krasotinkou,která mě akorát doběhla a cíl míjíme bok po boku. Z oranž dresu se vyklubal Barbánek, teď rychle do auta pro foták a narychlo nasbírat pár momentek, nezapomenout na čaj a kokosbuchtu, pak do ložnice,kde už operoval Kolíkáč se ženou a zbytek posádky. Kurna, to byla paráda,to mělo kouzlo, to to bylo nádherné““….šlapky,miluji Vás“““
-
Dreamer –
V cili se hodil caj a buchta!
V noci se mi spi prekvapive dobre, v pul osme vstavam, rychla snidane a pak jiz nastup do taxi Speedcars a smer Cesky Brod! Nabirame Paju a cestou probirame taktiku na zavod. Je sice chladno, zadnych jarnich 13st a slunce jako vcera, ale i tak jdu na to v kratkem-kratkem, neni co resit, prece si ty ranni studene sprchy nedavam pro nic za nic a navic v mem "kvalitnim" zimnim bezeckem vybaveni z Lidlu zavodit nechci. Kratky rozbeh, no nijak nabuzene se necitim, neco tomu chybi, tak uvidime!
Po startu hakuju Camrdu s Kaprem juniorem, ale jejich tempo je pro me zahy moc a tak si lehce vystupuju. Jde preze me Cespa, pak i Mira tak to si rikam ze toho uz musim haknout. A dari se, ale boli to. Nicmene jak se blizime k obratce, citim ze se trochu "rozbiham" a tak jdu pres Miru a vizuelne mam porad na dohled Camrdu s Kaprem jr. Konecne taky vidim Honzise pri akci, za to jsem rad! Na otocce hlasi cas kolem 20:50, tak to vim ze pod 40 to urcite nebude.
Po otocce nejdriv predbiham Kapra jr., pak se drzim starsiho chlapika ktery bezi pekne tempo, kterym se pomalu ale jiste priblizuje Camrdovi! Tak se ho drzim, kdyz v tom pres nas jde Barbanek, velke prekvapeni. Na chvili ho hakuju, ale pak si opet vystupuji, protoze si rikam ze do cile jeste casu dost. Barbanek mezitim dobehl Camrdu a bezi spolu. Cil se blizi, Barbanek utika Camrdovi, ja utikam memu vodici a blizim se k Camrdovi, ze bych ho jeste dobehl? Asi jsem mel zacit finisovat o neco drive, takhle jak me spatril tak si to pohlidal a ja dobehl tesne za nim! Kousek pred nami Barbanek s Cespou, podle me budeme do 20vt, to je jako nic.
Krasny zavod, priste se za a) na zacatku o 5% vic zmacknout a byl jsem tam s klukama! Nebo si za b) poridit aspon nejake stopky a obcas pri vybehu kouknout na "na cas", pak by tech 40min melo jit, anebo za c) bezet vic nez jeden zavod za rok!
V cili se hodil caj a buchta, spolecne foto s teamem, poprat si krasne Vanoce, moc hezke to dneska bylo, je to fajn byt soucasti teamu jako jsou Vinohradske slapky!
-
Kocour –
Orange lavina
Dneska to byla uplna orange lavina, teda predevsim Camrda, Dreamer a VSid by meli delat neco se svoji reprezentaci - co se obleceni tyce, ale je videt, ze i v plavkach (Camrda) se da dosahovat dobrych casu.
Čespa s Barbánkem nám ukázali jak se to má běhat.
Dreamer skoro zaříznul Camrdu , který si pak v autě bromlal, něco vo tom, že Čespu trochu čekal, ale co tam sakra dělal ten Barbánek?!?
Míra v poklidu vyklusával své tři vánoční večírky v řadě :)
VSid byl tak rychlej, že vyzrál i na "velkou potřebu"
exšlapka Gejza zatnul zuby , ale na víc než na hranici 42 to dnes nestačilo.
Malej Kapr běžel s velkým tréninkovým mankem, ale dal to
Vylítanej Kocour se vešel pod 43 a zaznamenal si zlepšení o 2 minuty. Popravdě mě to překvapilo, čekal jsem to horší a rezervy byly. Hlavně v druhé části, tak snad příště... (zůstal jsem minutu za osobákem)
Bonzo to tam taky pěkně poslal!
Pájovi s jeho elegantním stylem byla prej celou dobu zima a 45 mu unikla o kousek.
Kolíkáč s Kaprem a mladou Kaprovou si to užili a děkujeme za videoreport!!!
Lenka Zbuzková a její Honza poznali další pěkný a tradiční závod.
Balu asi nedokončil, protože po obrátce jsem ho neviděl.
Káťa rekreačně vyklusala anasmála se s náma v autě až až a to je asi nejdůležitější - dobrá nálada a týmový duch.
Honzis je stále mimozemšťan a opět dýchal společně s těmi nejlepšími.
Snad jsem na nikoho nezapomněl.
Díky Šlapky
-
VSid –
Skvělá vzpruha
Chlapi, dík, rád jsem vás viděl. Je to skvělá vzpruha do dalších měsíců. Pěkně to válíte, je vidět, že si držíte fazónu ještě z kola. Fakt obdivuju. Kdybyste trénovali speciálně běh (a hlavně techniku běhu, vy kozlové), řádně proženete všechny ty kamzíky.
Poté, co jsem se úspěšně odprezentoval
mi to moc to nesedlo, od poloviny stažený půlky a klasický problém - když poběžím rychle, bude to chtít ven o to rychleji, když poběžím pomalu, nestihnu doběhnout včas
A sehnat pak toaleťák byla taky samostatná akce
Nicméně čas, i když zatím nevím přesně kolik, kupodivu lepší, než jsem očekával, takže spokojenost. Na jaře pod 40, no problema.
Nebo na jaře pojedu do Ústí? Ty v..., já fakt nevim...
Doma to na mě nějak padlo, nezvyklý pocit zimy, chuť spát, ani kafe s rumem, nějak nezabírá... Mimochodem pořadatelský rumík, pardon - tuzemák - k tomu čaji s buchtou mile překvapil. To jsou správné akce!
Terminátore, dík za odvoz.
Vysekanej Dreamer je příští rok horký kandidát na Šlapku roku, pokud bude hodně závodit. Vsadím prezidentových 50 káčé, které mu dlužím, a stovku ze svýho navrch.