Úvod zbytečně v zadních pozicích, kecačka s lososem Vitoušem, tak se chlácholím, že snad nejedu až tak na špatném místě
. Ale na čelo v tom prachu není moc vidět, a hned po startu za to někdo pořádně bere. Moje hlava nějak stále na Sázaváku, Kolíkáči probuď se a jeď dopředu!
Gumuji si držku, předjíždím postavičky v tom jediném brdku na okruhu. Díra nedíra, bidony létají po silnici, konečně nahoře a je to již pěkně natažené, lajna v pravé škarpě, není čas a dech vykukovat. A to je chyba, děrovači to již rozdělili a zeje na mě pěkná díra na čelo, které letí jako zběsilé, a až v cíli se dozvídám, že to táhl především náš Čespa!
Pistachio taky vypadl, chudákovi prdnul drát na jedničce při rozjíždění, tak jede na zimákovi. To přeci kudla není možný, že nám to odjede po 10 minutách! Spojili jsme se v 5 kusech, točíme kolotoč, stále na dohled čelu. Děsivá stíhačka, a zdá se, že snad budeme odměněni, doprovodná auta na dostřel, skáčeme mezi nimi a jsme zpět! Plácáme se po zádech s Pistachiem, ale je to předčasné, protože je tu další magnet, a znovu šrot. Kola skáčou po kostkách, mlátíme sebou ze stran na stranu, ale to prostě nedáme!!
Jaký je to rozdíl na asfaltu, kdy pár metrů dokážete zalepit jako nic, ale ty kostky to je jiná káva, tam to chce stále totální soustředění…
To jsme pacienti, jak jsme si to krásně sjeli, tak jsme zase krásně odpadli. Škoda, chtělo to pár minutek navíc na srovnání našich vypálených plic. Pistachio to ale ještě nevzdává, jedeme časovku dvojic, ale já jsem tím slabší článkem, i hlava mi vypnula, ve dvou proti rozběsněné čelní grupě i s Kaprem a Čespou už nemáme šanci. Nechali jsme se sjet, obkroužíme 2 kola s myšlenkami, jak to se soupeři vykutálet v závěrečném spurtu. Jak glosuje jeden slávista, jedeme o 50 flek, ale atmosféra před cílem by se dala krájet. A už vystřelují první nedočkavci, skvěle za to bere Pistachio a jede o první místo v naší grupě. Já už nějak bez nálady samospádem se překulit do cíle.
Dnešek si tedy za rámeček nedám, jak jsem starej, tak jsem blbej. Před startem Kapr hlásil jak je v háji a nakonec to krásně obkroužil vepředu. Lawi si s námi zase pohrálo, i když si myslím, že výkonově jsme 4 Šlapky vcelku vyrovnaní a měli jsme trochu určovat průběh závodu, tak takticky zcela propadáme. Třeba se Kouřim povede lépe. Z letošních Milovic si odnáším jen pozitivní zážitek s Pistachiem, bejku to sjíždění čela stálo za to! Když jsme dokázali jet rychleji než oni, tak třeba to někdy zopákneme v obráceném gardu před nimi!