Akce Večerní běh městem Čelákovice 2017

Akce Večerní běh městem Čelákovice patří do kategorie Triatlon, duatlon, běh. Datum: 2017-11-17.

:: Propozice :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Foto

Výsledky: (délka 6,5 km)
McHamer 23:23// 3:36 na km
Kuře 23:31// 3:37 na km
Honzis 23:37// 3:38 na km
Pimple 24:14// 3:44 na km
Barbánek 24:53// 3:50 na km
Kocour 27:16// 4:12 na km
Kolíkáč 27:18// 4:12 na km
Lucka 14:09// 4:43 na km (3km)

Historie: 2013 :: 2015 :: 2016

• Honzis – Temný kvapík
  
  Do Čelej tvrďácky na kole - s těžkým báglem, proti větru a bahno jako bonus Nepřijíždím zrovna v nej náladě, ale to se mění když jdu fandit a fotit na trať. Nejdřív junioři a ženský a pak "dědci". Všichni valej jako kráva Jirka Miler to vysekne tréninkově sólo za 21:20! Za ním nesmrtelný Smrčka, Tonda Rektor, Beshir, Čespa a famózně finišující Barbánek ve Speed crossech! Pan prezident pěkně zašitej jak Peťo Sagan a šup vobložit Prchala Málem ho stíhá hora svalů z Úval, pak další a další známé tváře. Po šesté stojím na čáře i já. Ukrajinci, Péca, Olejníček ... konkurence jak na MS McHammer zase o grupu přede mnou, sotva hákuju mladýho Kapra a natrénované Kuřátko V kopečku se nějak srovnám, ale jakmile hlásí 5:41 po první rundě tak mi je jasné, že hlava v nebesích nebrala ohled na nohy v p..i \ Zeptám se spoluběžců proč to tak přepalujem? Bez odpovědi ... Tempo beru na sebe, ale evidentně jsme pěkně zabrzdili neb v půlce 11:36 a to už nebude pod bájných 23 Ve třetí rundě už to moc nechutná, ale McHammer není zas tak daleko, ale to Kuře furt dýchá na má záda. Tuším, že na finiš mít nebudu, jenže ani na to, abych ve 4.rundě v kopci k nádraží něco předvedl, takže očekávaný scénář 400m do cíle nasazuje Kuře, já nic, Kocour na nás řve a běhá si okolo jako by nic, já poblitej dojíždím mač v konstantní rychlosti za 23:37min. Běžel jsem tu o 20sec líp, to by se mi líbilo, ale líp to nešlo, hlavně s tím přepálením - začínat po 3:20/km opravdu nebyl dobrej nápad Olejníček 20:06min ale jasně ukázal, že se tady dá běžet rychle a pan Smrčka nás taky vykouřil i s dopoledním závodem v nohách . Domů jedu prošitej, bahno všude, naštěstí na něj moc nevidím neb mi chcípne hlavní světlo a jedu jen na záložní blikačku. Super mač a doufám že v Brodě se daří o něco líp.
  
  
• Kocour – Prchám Čelákovicemi aneb Každý někoho obloží
  
  Čelákovice a jejich večerní běh to je intenzivní sportovní vyžití, které se dá zvládnout mezi 20-30 minutami. Jsem tady potřetí a v předchozích dvou ročnících jsem dostal na prdel úplně ode všech. Tenhle běžecký rok byl v mém případě takový chaotický a spíš vytrvalostní než tempový a rychlostní. Úterky a čtvrtky sice pobíháme, ale čím blíže ke 4min/km tím je to horší. Camrda a Dreamer raději volí variantu vlezi do závodu až budu běhat svejch 3:50/km. My s Kolíkáčem do toho jdeme s cílem ukázat dresíky a prásknout si co to jde. Od tradičního soupeře Prchala mám už týden přes Barbánka zdravici, tak měním rodinný program a vyrážíme vstříc 6,5km čelakovického asfaltu. Kuře je tak naspeedovanej až to hezký neni. U registrace trochu zblbneme holky, takže zapomeneme nahlásit jména, ale to s pozávodě vyřešilo. Rozklusávám se a povzbuzuju Lucku, Kuře ukazuje jak na běžeckou abecedu a díky prostojům máme s Robertem čas shodit oblečení a jít krátký-krátký. Barbánek určitě poběží s Čespou, na startu spousta známejch tváří, prej je nás veteránů celkem 49. Od startu většina hned na plný gule. Čeká nás 4x 1.625m, ikdyž v cíli nám to ukazuje celkem o 100m víc (každá vteřina v průměru se počítá. Loni jsem přepálil první kolo, paky chytl krizi a přežehlili mě všichni. Letos moc dobře ím, že je Kolíkáč nebezpečněj i kdyby 100x říkal, že na to nemá, ale já mám jediný cíl. Běžet bez háku s panem Prchalem, žádná schovávačka a uvidí se. Pole závodníků po 500m řídne, tak nějak odhadnu kde jsem a ejhle běžím po boku Pavlovi a před náme Kolíkáč. Toho docvakáváme a on se řadí za nás. Robert se následně transformuje do role běžeckého komentátora jako by měl kyslíku nadbytek, zatím pohoda Kuře s Pimplem fandí, Honzis u cíle. První dva km moc rychle (4:05 respektive 4:00) Běžím si svoje tempo tak abych byl schopen zareagovat na případné ataky. Do mírného stoupání do toho vždy jde Prchal, naopak po rovině a cestou dolů" protahuji krok ať to nemají zadarmo, že :) Každopádně jsme jasná skupinka, před náma dva kluci, ale nechce se mi je sbíhat. Dnes běžím hlavou a cíl mám jasný. Nenechat to Robertovi zadarmo a doběhnout před Pavlem, ostatně klobouk dolů za to co dlouhodobě předvádí! Stabilní výkony. Na Blaník mi nedá čuchnout, desítku má z loňského roku rychleji než já ... Ale dnes jsem si tak nějak jistý, že to dám. V posledním okruhu nás předbíhá "mrož", asi proto že jsme fakt trochu zpomalili. Chytám se ho a kluci mají trochu díru, tu lepí Kolíkáč a Pavel má drobný zásek, po 6km to s Robertem rozbíháme pořádně a Robert běží parádně, posíláme tam poslední úsek v tempu 3:45/km a srážíme celkovou průměrku na 4:08, počítáno na naměřených 6,6km. Pro mě osobák, ikdyž malý. Šlo to víc, ale nebylo se proč mačkat a hlavně jem se bál, že mě to skosí a to by mě mrzelo dvojnásob.
  Barbánek na 4. fleku a vyhrává v tombole kolo.
  Mladý kluci běžej famózně. Honzis je famózní tempomat, Kuře se neskutečně zlepšil a vidět celkového vítěze, jak to posílá za "tři na kilák" to je fakt zážitek. Tomu nestačil ani mistr republiky v maratonu Petr Pechek.
  No a naše cyklistické a běžecké kladivo McHammer to je kapitola sama pro sebe. Škoda, že nemá oranžový triko. Sice mi přišlo, že mu ke konci trochu docházelo, ale podívejte se na ten jeho čas! Paráda.
  
  Byl to super týmový výkon, od běhu po fandění. Díky šlapky!
  
  
• Kolíkáč – Revoluční oslava!
  
  Provětrat tenisky, zažít zase to závodnické napětí a nasát do sebe čerstvého oranžového ducha. Večerní Čelákovice před rokem mi přinesly skvělé pocity, letos konto naběhaných kilometrů slabší, počasí ještě přálo spíše kolu. Ale nějaký Krčák nebo Přehrada s Běhnami se povedla, Kocour vždy vyladěn do nebeských výšin, tak v hlavě uzrává plán, pokusit se ho uviset.
  V úterý rychlý úsek za Dreamerem a Kocourem, pak píchnutí v levé půlce zadku a noha zdřevěněla … a sebevědomí pěkně dole. Ve čtvrtek při polknutí cítím krk... uááá to jsou zase stavy!
  Ale to už valíme v autě plném bojové nálady do Čelej. Kuře přednáší abecedu, Kocour si mele něco pod vousy o Pavlovi Prchalovi. Prezence a šatny už burácí oranžovým řevem, Barbánek naspeedovaný do nejvyšších obrátek. Prý je kosa a dáme dlouhý-dlouhý se spodním trikem. Vybíhám na menší rozklus, hecuji u auta Pavla Prchala, nálada stoupá!
  Bude vedro! Starťák jako howado, rychle s Kocourem do šatny, sundat dolejšek a dát krátký! Přibíháme do startovního roštu, 3 minuty do startu. Bude vedro, je to závod, zní mi v hlavě Kaprova hláška. Číslo dolů, sundat spodní triko, dát Kuřeti a zacvaknout do startovních bloků.
  Hákuji Delkima, Barbánek mizí s elitou. Za chvíli je tu Kocour, skáču do háčku a fixuji jeho startovní číslo 44. Pavel Prchal je tu taky, tradiční čepička s kšiltem dozadu a kopeček k vlnitému plechu se stává jeho doménou. Pak přebírá vždy tempo Kocour … a já? … zatím stíhám.
  Kuře a Pimple posílají skvěle svoje hlasivky do našich uší, holky Kaprovky fandí a fotí, a kotel u cíle od Honzise a dalších. Zvládám to všechno vnímat, nohy se vznáší nad čelákovickým asfaltem, žádný záchvěv zimy, tělo funguje tak jak má. Jen se bojím píchání v boku a nějaké mini krize, mini dírky, která by naskočila na moje dva vodiče. Ale stále to jde, Kocour ukazuje jedničku, já občas zahlásím euforickou hlášku. Takhle jsem si to představoval a najednou to prožívám na plný ceres!
  Okruhy se podobají jako vejce vejci, a najednou si říkám, a hele, tady už dnes nepoběžím. Na náměstí si nás docvakl jeden borec s knírkem a jde přes nás. Kopeček tak táhne on, s ním Kocour a Pavel začíná mít mezeru. Nesmím vypadnout, na horizontu zrychluji a jsem za svojí stoupačkou. Pavel za námi, Kocour zrychluje, knírek zaostává a já musím! Jažlovická spouští peklo na zemi, louže nelouže plácám nohama za Kocourem, ještě se naposledy ohlédnout, odskočili jsme, jó jsou skleněný! (hláška od Lucky P.) . Kocour spravedlivě přede mnou, to jeho závěrečný peklo jsem nedokázal udržet až do cíle. Pecka to byla! Šlapat nebo běžet s oranžovým borcem v jedné grupě, to je pro mě prostě nejvíc! Díky Fílo za revoluční oslavu!
  
  
• Kuře – Vyrovnat účty
  
  Vyrovnat účty
  S Čelákovicemi jsem měl z loňska, kdy jsem tam nedoběhl, nevyřízené účty. Ve čtvrtek jsme si pro jistotu s Camrdou dali písmenkovou polívku na ovále. Formu jsem cítil, i když v autě s Ká -Ká sousedy rozvalený vzadu přes místo pro 4 vychrtliny, jsem hlásil něco o ztuhlých nohách.
  Na prezentaci hážem fórky, Kocour závodí v hlavním závodě, co není hlavní závod, až se z toho neodprezentujem ale jen zaplatíme startovné. Takže si po závodě pořadatelka dala závodně několik koleček po DDM a dopsala nás.
  Pozdravit soupeře a kaprofamily, cíl je vobložit Kapra Juniora a dostat co nejmíň nasekáno od Honzise a McHamera. Jako součást rozklusání beru i rovinky v tempu s fanděním upalujícím Šlápotám.
  Na startu odložím svršky a šteluju se za McHamera a prásk. Trochu zmatku s pouštěním hodinek a rázem je přede mnou asi 15 lidí a kalup jako blázen. Nasazuju tempo, ale všichni se nekompromisně vzdalují. Tak si říkám, co jsem to za srágoru. Kus před sebou vidím Hemra a Honzise tuším někde před ním. Za sebou slyším kroky a dech dalších borců, ale není čas se otáčet. V 2. půlce 1. okruhu konečně kontrola a ejhle Kapjr a Honzis, tak to taková srágora asi nebude. Honzis něco zabrumlá o přepalování tempa, ale nevím jestli si dělá prču, tak raději držím hubu a krok. Jde do čela a mohutnými skoky ukrajuje metry trati. V druhé polovině za sebou už neslyším Kapjrovy kroky, ani se nerozloučil ☹. Visím Honzisovi za zády a čekám drtivé stupňování tempa. Ale nic nepřichází. Kocour mi oplácí stejnou mincí a vyklusává po závodě vedle nás po 3:40 😊 Jestli on se v tom závodě zbytečně nešetřil. Matně vnímám i fandění ostatních. V závěru stáhneme mladou pušku Honzu Waltera aby nám o kilák dál ukázal jak se má finišovat. Na jeho nástup nemám. Na 500m jdu přes Honzise – díky za to tempo kámo, ale stejně tě zkusím skalpovat. McHamer je co by kamenem dohodil. Ale furt hrozně daleko.
  V cíli poloďábelským tempem 3:33 je pro mě nad očekávání. Hurá!! - vobložil jsem Kapjra a Honzise – toho si cením obrovsky. Ale od rychlíků jsme dostali nakládačku jako prase.
  Pochválili jsme se vzájemně, jak jsme to tam pěkně poslali. Pak už jen hlt čaje a buřta, kterého velkopansky rozjhazuju po zemi. Udělat z Barbánka tombolového magnáta. V autě po pásovém rébusu teoreticky rozbíháme Barbánka ještě víc do rychla, Kocourovi plánujeme desítku pod 40 a Kolíkáče napřimujem ke světlějším zítřkům.
  Prostě parádní večer! Ještě to probereme na VH u pár zrzků.