Aspon jednou v roce zazit ten pocit, kdy se masy vali do prace a vy jako Pro nebo ten rentier vrtite zadkem s partou kamaradu nekam k vysnenym dalavam. Za to ty Sick days, Acka ci dovolene stoji. Od Rytirova nervozne sleduju pocasi, utery vypada slibne ale pondelni snezeni dela vrasky na cele. Obligatni dilema, ciste kolo ktere uspinim nebo spinave kolo ktere nepojede. Trochu jako Poker, co kdo vytahne z rukavu se dozvime az na srazu, hlavne mit tu kartu jako vetsina.
Vsichni jednicky. Valime na Kostelec, kde ceka Bobek. Cesta obcas trochu cakne, ale snesitelne a slunce slibuje brzkou napravu. Jede se vyletne, jako kdyby prekroceni 35kmh byl dopravni prestupek.
Bobek pristupuje, a tocime na jihovýchod. Vitr v zadech, forma roste, louzi ubyva, prumerka stoupa. Prichazi prvni Rytirovska pomsta, kaminek z Ceskeho stredohori se chtel podivat jak to vypada u Janovic a zastavuje Kolikace. Druhy, tentokrat tajemny defekt nasladuje temer vzapeti, nekde za Zbraslavicemi. Zajimalo by mne co to bylo. Aspon mam vzdy cas pridobit zaznamove zarizeni a proverit pumpicku neb ji sam vubec nepouzivam. Stoupame, nalada vyborna, keca se, probira se kde co. Kolem spousty snehu, v lese by to bylo i na bezky. Silnice vice mene sucha, obcas prouzek vody. Prvni pumpa v Ledci, na muj vkus uz je dost hodin, trochu se s tim dnes mazeme.
Pocasi docela drzi, bohata kupovita oblacnost, ale temer nic z ni nevypadava, obcas i modra dira a slunicko. Letos je cilem kostel v Zahradce. Znam ho jen z ledu,
zde diplomova prace o obci a jejim smutnem osudu, na konci i fotografie a plany.
V Koberovicich bod obratu, prekvapive ani moc proti nefouka, a mirime na dvojity most. Rychle foto a frcime dal, tentokrate na trochu jinou trasu, nez obvykle, pres Trhovy Stepanov, druhou stranou od dalnice. Cesta je to paradni, nezname uzoucke klikate silnicky, vyborne asfalty, lesni ticho a skoro zadne kopce. Kolikac obdrzel cenu zlateho trasera a je nominovan jako cestny host do Autovyletu. Nejhezci cast vyletu. Za Psaremi kratka Cx vlozka pres Blanici, a najizdime na zname stoupani k Divisovu. Pribirame dalsi koralek a naposledy v Divisove stavime na bufet. Neteri clenove si uz predtim stezovali na jistou okoralost, nabizel jsem tajemny lektvar ze zadniho bidonu, ale tekute nohy z nebes nenasly priznivce, dobre jim tak.
Na vitr jsme opet vyzrali, s postupujici denni dobou fouka cim dal do zad. Celkove pocasi ted uplne luxusni, vydrzi az domu. Z Divisova uz klasika, Vodslivy, Chocerady, Ondrejov ve velmi klidnem tempu.
Na Mukarove se odpojuje Bobek a Cespa, jeste jednou Diky vam. A my jeste pres Strasin dom.
Byla to nadhera, jak jinak, predjarni klasika. Jelo se mi dnes vyborne, po sobote jsem mel cas regenerovat. Kolo nakonec dopadlo nad ocekavani dobre, stacil jen stetec a houbicka.
Pro ty co vahaji jestli priste hodit A, tak to urcite za to stoji. Ted cista hlava, prijemne unaven, po dni stravenem s legendami.
Diky vsem, a tesim se na dalsi predjarni klasiky, nez to zas vsechno v dubnu skonci.