Babylon 2019
Stejně jako již po několikáté je pro mě Babylon zavírák sezony. Hezký, krátký, rychlý závod. Pro mě ale nad posledním závodním víkendem visí hned několik otazníků… Už den po Václavské jízdě mě celkem bolí v krku a jde na mě rýmička. V pondělí to není tak strašný, takže beru o vrstvu víc a jdu se lehce projet, což asi nebylo úplně moudrý – út + st hotovo… Jen doufám, že se dám do víkendu nějak do kupy, abych mohl závodit… Čtvrtek už je to opět lepší, nejradši bych nikam nejel, ale nemůžu si dovolit takovej luxus, celej tejden před závodama nejezdit, takže se jdu opět lehce projet. Nohy celkem dobrý, jen doufám, že mě to nepoloží zdravotně… V pátek ráno mi v práci není nejlíp, cítím slabost a jakoby náznaky na teplotu… Super stavy, když mám dva velký úkoly a cíle… 1) zajet Trubu konečně pod 6 minut a v neděli dojet s čelem a udržet tak 2. místo v českolipskym poháru. Truba nakonec o kousíček padla a teď už jen ten Babylon. Jel bych i v horečkách, o 2. místo v poháru se prostě bojuje!!
Ještě v sobotu večer volám T. Fanderlikovi, aby mě a bráchu zaregistroval a ušetřil nám tak trochu času, abychom z Brodu nemuseli vyjíždět tak brzo. Prezentace končí celkem brzo před ostrým startem, na který se bude přejíždět a měl být až ve 12:30. Když zrovna stojíme v Lysí na pumpě a je přesně 10h, mi Tomáš volá a ptá se, kde jsme?? Že v 11h je plánovaná rozprava a odjezd na ostrý start, říkám, že do 11h to asi nedáme. To to hezky začíná… Od pumpy tedy následuje jízda lehce přes hranici povolené rychlosti…
Kousek za Doksama opět volám a zjišťuju, jak to vypadá? Na místo dorazíme tak 5 minut po 11h… Jestli by to třeba nemohl lehce pozdržet… Ještě se ptám, jestli nemáme jet rovnou k ostrému startu… Říká, že se zatím nic moc neděje, ať jedeme přímo tam, že to snad stihneme. Lehce po 11h jsme tedy u restaurace a hromada lidí ještě postává u aut a připravují se, tak si oddechnu, že je ještě trochu času. Já už jel v dresu, brácha se ale ještě musí převlíkat. Nakonec vše v pohodě stíháme a slyšíme i část rozpravy. Při vlažný jízdě na ostrý start je slušná zima… Už ať se jedou šlupky a zahřeju se, řikám si…
V Zahrádkách se ještě nakonec čeká na pár opozdilců a můžeme startovat.
Hned od startu je to totální vejlet. Rychlost se málokdy přehoupne přes 35km/h. Chvilku vedle mě jede Ruda Raichelt, který říká, že by se takhle mohlo jet až pod cílovej kopec a rozdat si to až tam… O kousek dál vedle mě najede Tomáš Kubát a taky spolu nějaký čas žvaníme, zatím na to je čas… Přijíždíme do Kravařů, točíme pravou a asi už všichni vědí, co nás čeká. První slušná zkouška nohou. Už v přípravě pod kopcem se slušně přikládá pod kotlem a já jen čekám, co se mnou tohle tempo bude dělat. Zatím jsem okolo 5. pozice takže dobrý. Začíná to utahovat a pořád nemám potřebu shazovat na malou, takže si řikám, že bych to mohl celkem v klidu přežít… To by tu ale nesměl jet Jirka Šorm, který za to bere stylem, že dobrejch 150m do kopce spurtuje. Natahuje se to jak hovado, bolí to, jedu hranu, ale nahoru už je to jen kousek… Na horizontu jedu tak 3m za Honzou Novotou, za mnou to taky ještě někdo lepí. Následuje sjezd přes Heřmanice, kde se to všechno posjíždí a utvoří se kompaktní skupina 12ti lidí. Pod první kopec vejlet, po kopci lajna a kolotoč až do cíle… Sjíždíme do Jezvé, kde točíme levou a dál na Horní Polici a Žandov, kde nás čeká další stoupák. Jedu na 3. pozici za Honzou Novotou a Rudou Raicheltem, který jede slušný tempo. Nejedu na hraně, ale modlim se, ať se nikdo nezvedá a nezrychluje to. Krátkej sjezdík a před stojkou na Karlovku, která je i slušně dlouhá se dostávám na špici. Parááda, aspoň se bude kam cedit, řikám si… A taky že jo, po pár metrech se zrychluje a jde to přes mě. Jedu na konci grupy a trpim jak zvíře, hlava je ale nastavená tak, že jedu o 2. místo v poháru a jsem ochotnej dávat si na prdel dál… Na horizont už je to jen kousek, tak 200m, to už vydržim… Hlavou bych to uhrál i přes pekelnou bolest, kdyby ovšem nepřišel dávicí efekt!! Natahuju, ale naštěstí ze mě nic nevylítlo, bohužel si musim vystoupit… Naštěstí pro mě, se totálně zastavily nohy i Honzovi Novotovi… Ve sjezdu si ho docvaknu a jedeme ve dvou. Jsem rád, že tu nejsem sám. Do cíle je to ještě kus cesty a konkurenti z kategorie co by mě mohli připravit o body a 2. flek jedou ve skupině za náma! Jen doufám, že nás nedojednou… Jedeme časovku dvojic, točíme špice, málokdy jedeme pod 50km/h. První balík je na dohled, cca 200m. Tak blízko a zároveň tak daleko… Člověk si říká, dyť je to kousek, ale… Po pár km se ale zdá, že se přibližujeme. Honza mě krotí, ať jedeme pořád stejně a vydržíme v tomhle tempu a dojedeme to… Za Libchavou už jsme skoro v doprovodný koloně dvou aut nějakých juniorů co tam jeli… Lezu na špici a zrychluju, ať už to máme za sebou… Když už jsme chytli hák auta, bylo vyhráno… Pak už si jen nastoupit a přehoupnout se přes auta do balíku… Pecka!! Jsme zpátky, s Honzou jsme si podali ruce a jede se dál… Čekal bych, že po takovýhle stíhací jízdě se k čelu vrátim úplně na kaši a budu rád, že budu vlát na konci, ale ne… Byl jsem dobrej, nohy jely pěkně, krátký vydejchání a hned jsme se oba zapojili do kolotoče… Průjezd Lípy byl v klidu, nájezd na hlavní z města a pod cílovej kopec už je to jen kousek… Odbočka doleva a do cíle už je to asi jen 2,5km nahoru… Hned odspoda za to bere Jirka Šorm a jede se ostrý tempo. Chvilku jedu s balikem, ale pak si podřazuju a vystupuju si… S vědomím, že teď už mě zezadu nikdo nedojede, se nechci šrotit a zažívat podobný stavy jako před pár kilometry na Karlovku. Nechávám to odjíždět i s vědomím, že se připravuju o možnost bojovat o bednu, pohárek a 3. flek, ale vůbec toho nelituju. Těžko říct jestli bych na to měl sílu, ale chtěl jsem si ty poslední závodní chvilky týhle sezony udělat hezký a užívat si pocit toho, že 4. místo v kategorii mi k udržení 2. místa v poháru stačí… Do finiše jsem tedy dojížděl vysmátej místo poblitej, což bylo fajn…
Nádhernej krátkej hromaďák na závěr sezony. Sice o 5 minut pomalejší čas než minulej rok, což je skoro 3km/h na avg… Takže se může zdát, že se to flákalo, ale hodně to zkresluje ten start a nájezd pod první kopec, kde to bylo vlažný. Od tý doby to mělo snad všechno!