18. ročník sportovní turistické jízdy pro silniční kola na 100 km se pro mě zvrhnul v závod hned u prvního vážnějšího kopce. Bulánka. Do půlky visím za nudli a pak se nudle přetrhne a já jen s hrůzou pozoruji, kdo tam visí i nadále. Na horizontu se zformovat a roztočit kolotoč. Kapr, Trungy a Igor. A zdá se, že čelo nejede anebo to naši zkušeně kotví. První propal plic, ale jsme zpět. Tak si to pod Střímelice užijeme snad pospolu. U Jevan křiknu bacha zprava, když najíždíme z vedlejší na hlavní, Ryba s Trungym to pochopí pravá a točí doprava, místo rovně. Tak svěsit a kolegiálně počkat, stejně ty ostré kamínky na silnici v údolí pěkně chrastí a defekt nechceme.
Trochu se vzpamatovat, užít si té oranžové záplavy kolem sebe a soustředit se na další kopec. Ale scénář se opakuje. Do půlky jedu a pak parkuji. Zoufale se otáčím do toho prázdna za sebou. Přede mnou Trungy, který taky již vypadl. Mám s ním anebo počkat na bráchu? V hlavě letí plán. S Kaprem a Igorem uděláme sběrák odpadlíků z čela. Trungy a Pirát by se měli stát časem našimi společníky. Podaří se?
Kapr řve, proč na něj čekám. Jo nemám na to, to objet s top vrchaři sportovně turistické jízdy
Vodslivy tak, abychom se všichni připravili na rovinu, kde bychom měli nejvíce mazat ztráty. Trungy je už vidět a do Dojetřic je náš. Sjezd do Sázavy jedu prý jako magor, praví Kapr. Hmm nevím, asi ještě nezažil, když to jede Luke s Vokynem dolů. Nechyba, zakřičet na odjíždějícího Trungyho, ať pošetří na roviny. Na Horní Krůty párkrát protočit a valit do Barchovic. Oranžová tečka v dáli, to by mohl být Pirát. Začíná mě to neskutečně bavit a po dlouhé době se špicím nevyhýbám, ba naopak. Do Kouřimi vletíme tak, že tam necháme Kapra. Tak trochu zvolnit, ať se docvakne zpět. Oranžový bod se přibližuje, ale bude to jen tak tak, smazat ztrátu do cíle, kilometry letí jako splašené.
Trungy tu není, ani nevím, kde jsme ho nechali. Klukům už špice také nechutnají, ale já Piráta chci sezobnout. 4 kilometry do cíle a máme ho. Jel statečně, ale síle skupiny neodolal. Ptám se Kapra, kde je cíl. Brdek přes železniční nadjezd zkusit Pirátovi odjet. Kdepak, přisál se za mé zadní kolo. Tak svěsit a nechat se předjet, je to krásná hra. Konečně cílová cedule Pečky, tak zvednout zadek a zaspurtovat.
Řízek a pivo a dojmy. Nakonec to bylo parádní, užil jsem si to. Poklona před dělníkem Kaprem, v cíli vypadal hodně okorale, ale dal to s grácií. Poklona před Lukem, Rybou a Bobkem, pěkně jim to jezdí, škoda, že nezasáhli do boje v čelní čtyřce. Ale ono tam jeli dva mistři UAC a rozdováděný McHamer, Ti ten titul nemají jen tak …