Hromaďák! Jak se hanlivě říká kolem hnoje! Ale rovinatá trasa a týmová účast slibuje spektakulární zážitek. Že budeme tvořit závod a bojovat proti nabušenému týmu Unlimited KM Trading CZ. Nacpat se do první lajny, ať jsme vidět na fotkách a HonzaB to rozjíždí do slušných otáček. No potěš koště! Vůbec se mi nejede dobře, hrne si mi zpět snídaně, kolo vůbec nejede, ty karbonový kola snad o něco brzdí. A přidávají se další borečci, co mě chtějí hned na úvod zničit
. Nástup za nástupem, já lezu dozadu a modlím se, ať nevypadnu a nohy se vzpamatují. Do toho rozšvihaná silnice, samá záplata, kde každé zvednutí sklonu slušně pálí. Ale je to pohled pro bohy, 7 orange proti blackwhitered Unlimited. Luke stále aktivně u špice sjíždí nástupy a dozadu jezdí jen aby nás seřval, co tady děláme
. Jo chlapečku, mně to vůbec nejede!
Je tu další magnet po rozbitém asfaltu, konečně cítím, že tělo trochu reaguje, a to je dobře, jelikož následuje brdek ve vesnici Žlunice a všichni se zvedají! Naštěstí jsem to nějak zachytil a vezu se na konci vláčku, bohužel náš Profesor za tohle platí. Ale zůstávají tam ještě další lidi, tak snad nepojede sám. Blíží se Libáň a Kapr chce zastávku na náměstí. Někdo přitakává, ale většina chce závodit dál. Konečně se taky dostanu ke špici a pomáhám týmu. V každém zvednutí to někdo zkouší odjet, ale nemá to delšího trvání, ještě mají všichni hodně sil. Asfalt se konečně nějak vylepšil a já se konečně nějak vzpamatoval.
Vlézt na špic a taky chvíli potáhnout, Městec Králové projet v klidu, nebudeme přeci závodit mezi přechody a křižovatkami. Dloubák před Žehuní na blízku, balík v klidu, tak ukázat dres v úniku. Třeba se někdo chytne a odjedeme
. To je pocit, otočit se a vidět tu ďouru za sebou. Teď tak držet 400 wattů až do cíle
. Ale jsem tragik, padá to pod 300 a nějak se mi nechce. Takže se nechat sjet a zapadnout dozadu. Vladimír K. ucítil šanci a 328 climb near Žehuň chce pro sebe. Reaguji, skáču mu za zadní kolo a užívám si těch 400 wattů. A za ním to vůbec nebolí, jaká změna, když jsem před chvíli měl jet takto sám! Tak ještě přetáhnout horizont nástupem, ať to bolí ty všechny vzadu. Zatáčky v Žehuni to pospojují, i když asi někdo tam zůstal, bohužel včetně našeho Piráta
.
20 kilometrů do cíle a zvedá se David Fanderlík. Jdu po něm a daří se! Odskočili jsme, ještě je tu Jan Martin a já zařvu: Točíme! Že by tohle byl ten rozhodující okamžik? To prostě nikdy nevíte, to se nedá naplánovat, to je na té cyklistice tak krásné! Ale zdá se, že oba chtějí jet a kolotoč znají dokonale. Ještě se otočit, vypadá to, že to kluci od nás kotví. Paráda, valíme, to by se mělo podařit! Další otočení a zahlédnout, jak se k nám řítí osamocený Honza Kulhánek. No pěkný! To asi muselo kousnout, ale je tu, a chce taky jet!
Kvarteto v úniku, jak opojné! Tohle jsou pocity, co nekoupíš ani za milion!
Poslat tam vždy pořádnou nálož do pedálů, trhnout loktem a mít chvilku na zklidnění, a tak furt dokola. Nohy jedou, ty vysoký karbonový kola frčí neskutečně! Jó před 2 hodinami na odpis, jít si sednout do auta a teď se těšit na každou špici v totálním šrotu. Děkuji milenko pod sebou, že tohle mohu zažívat! Ještě se párkrát otočit a s uspokojením konstatovat, že nejsou vidět.
Teď jen horečně přemýšlet, jak to vykutálet v cíli. Jedu za kluky za mnou, jedu za Šlapky, co odmakaly celý závod a na mě vyšla ta závěrečná třešnička na dortu. Ale co já tam budu dělat na té cílové rovině, když miluji dojezdy na kopec
No uvidíme. Ještě bych si měl zapnout rozepnutý dres, ale raději se pevně držet řídítek a soustředěně točit.
Před Nepolisy sanitka a policajti, borci z krátké se tam asi smotali, tak to pomalu objet a vybrat si zadní kolo Honzy Kulhánka, kterého tipuji na vítěze. A zdá se, že jsem si nevybral špatně, Honza nastupuje a mně se daří jet v háku. Davida a Honzu díky vychrtlým postávám moc netipuju na spurtéry a opravdu, zůstali za námi.
Ale všechno je jinak! Když už přemýšlím, že druhé místo by nemělo uniknout, a že ještě Honzu možná přelezu na lajně, tak zleva i zprava nás berou David s Honzou! No do háje! Tak to jsem to tedy pěkně prokaučoval, omluva týme!
Nevděčná brambora, chtělo to asi zapnout dres a chytnout se dole za oblouky! Co se dá dělat, jen pogratulovat lepším, ale stejně to byla paráda, souboj dvou týmů, takhle naživo, to byl cyklistický kaviár se šampaňským! Šlapky jely jste skvěle!