Hloubková analýza mého „nevýkonu“ na mistráku ZAL jasně ukázala, kde byly největší problémy. Už start byl komický, když jsem měl mraky času se připravit, a tak jsem povzbuzoval naše kluky, co startovaly přede mnou. Pistachio požádal pořadatele o podržení za sedlo a bylo mu vyhověno, tak jsem taky neváhal a poprosil. 15 sekund do startu, zjišťuji, že tam mám malou placku a levou tretru díky slavnému Velotoze nemohu zašlápnout
. Takže skvělý start, tady už to je minimálně 5 sekund vniveč, který mi pak tak scházely na vysněné pódium. Ale podle časů na segmentech byl největší zásek na úseku
"K rybníku", kde foukal protivítr a mně to vůbec, ale vůbec nechutnalo. Navíc se kolem mě prohnal Tomáš Kotrlík takovým stylem, že jsem měl chuť slavnou kozu hodit na místní louku, aby se začala pást mezi přítomnými kravami. Tam jsem chytnul určitě kolem 20-30 sekund v každém okruhu na nejlepší z kategorie. Jasně jsem to viděl na wattech, které jsem vůbec nedokázal přehoupnout přes svou „oblíbenou“ 3. Brdek
"Předslav-Ostřetice Climb" jsem vylámal slušně, tam problém nebyl. A stejně tak pro mě překvapivě, jsem neztrácel ani ve sjezdu
"Časovka down". Takže sumasumárum, na vítěze Jirku Halamku jsem ztratil 62 sekund, a to jsem ho na Posázaví dal, na stříbrného Kamila Ježka 35 sekund a blbý 2 sekundy na bronz Bohumila Matouška. Hold brambory jsou mi osudem! Ale nakonec to musím hodnotit jako pěknou neděli, pogratulovat lepším, a mít radost se setkání s orange boys s číslem na zádech, to vždy bere za srdíčko, díky kluci!