Jíťa –
5h v sauně s rytíři
Je Velikonoční pondělí a není co číst. Ujmu se toho tedy, zadek přežil včerejší i dnešní den bez úhony, tak usedám k sepsání včerejších zážitků.
Oblíknout se stejně jako minulé vyjížďky, zateplená kombinéza, orange zimní bunda, zimní tretry a nesmím zapomenout vyhřívané rukavice, předpovědi 22°C fakt nevěřím. Ráno v Doksech mlha, že by se dala krájet, vlhko a mrazivé 3°C. Do vlaku nastupuji v Kostelci a tam už je teda slunečno a poměrně teplo. Ale co, jedeme přece na Bukovku, to je v šestistech metrech, tam to s tím vedrem nebude tak žhavé. Jedeme svižně s větrem v zádech na Mělník, tahá Kolíkáč a pak Nemi a mně začíná být jasné, že to v těch teplých oděvech nebude zadarmo...V Mělníce přistupuje Sergej, společné foto se zámkem a jedeme směr Hoštka. Podle stylu jízdy si Sergeje vybavuji, že jsme spolu pár závodů jeli ve skupině, ale dnes jede takový bomby, že bych s ním ve skupině teda určitě nebyla. V Liběšicích u kostela najíždíme konečně do kopce, začíná prudkým výjezdem do Trnobran, doposud jsem ani nešlápla a když jsem se náhodou ocitla na špici, okamžitě přispěchali vystřídat rytíři HonzaB i Nemi. Na to se hodně rychle zvyká😊.
V kopci spolu Nemi a Sergej zápolí, nahání je HonzaB, chtěla bych se taky přidat, ale na to nemám nohy, tak si jedu svoje tempo, zkouším se aspoň nešetřit. Kolíkáč se buď někde zapomněl nebo rytířsky nechce, abych dojela poslední a jistí to zezadu. Nad Mukařovem foto od vítěze vrchařské prémie a pak už všichni společně projíždíme Verneřice a blížíme se k Rytířovu. Neopomeneme společnou fotku u křížku, místo je to magické, už chybí jen výhled na údolí pod námi. Na Bukovku máme jet nějakou lesní zkratkou, prý tam asfalt je, jen začátek je štěrk. Jsem na to zvědavá, neměla jsem o asfaltu ani ponětí, začíná to dost ostrou stojkou po šotolině, Kolíkáč nás uklidňuje, že za ní už je asfalt, ale ten štěrk nemá konce. Lámu to, jak to jen jde, v hlavě zaječí úmysly slézt z kola, ale nevzdávám. Konečně jsme na asfaltu, jen lesáci se činili, zázrakem se to obešlo bez defektů, cesta nahoru dolů, houpavá a výživná, Bukovka mnohokrát prosvítá skrz stromy, z úplně divného směru, my ji snad objíždíme kolem dokola, ale výjezd z lesa už poznávám, teď zahnout doprava a asi 300m stojka k vysílači, tam už to do nohou kouše dost. Opět foto a dál už zase spolu, dochází mi pití, tak škemrám o zastávku u Vietnamce ve Verneřicích. Z Bukovky za to bere Jenda a já mu v tom šlapacím sjezdu sotva hákuji...nohy unavené a evidentně se jim nechce ani po rovině. Ve sjezdech do Úštěka pak chytám díry, fouká bočák a s námi lehčími to dost lomcuje, vidím to i u Nemiho, zahákuji tedy jeho a schovám se za ním, páč ty tempaře až dolů nedojedem. Kolíkáč jel s námi, akorát za svý, za nás dva se holt moc neschová. Z Úštěka už rovinka až na Mělník, chvílemi tankodrom, jinak slušný povrch, začínám se těšit na zastávku na benzínce. Tempo udává Sergej, z čehož slušně hicuju a přehřívám se v tom zimním. Jestli jsem kopce nějak zvládla, ve sjezdu mokrý hadry spíš chladily, tak teď už to začíná být peklo. Uklidňuje mě myšlenka, že jsem v podobně přehnaném oblečení objela vloni Beskyd, tak tohle nějak dám. Spíš mám strach, aby to dali i ti rytíři kolem mě, páč upocená a zapařená jsem, že to musí být cítit hodně daleko, především za mnou v háku. Přemítám, zda si nevlézt až na chvost, ale vítr zesiluje a mě kryje z boku Kolíkáč, zepředu Honza, v zadu to jistí Nemi, tak radši žádnou alternativu nepodnikám a nechám se takto dovézt až na benzínku. Jen Sergej nám furt v každém brdku odjíždí, ale on to už má jen kousek do Mělníka. Já už to taky odpočítávám do Kostelce a obdivuji zbylé tři, že je čeká cesta až na Jížo v přímém protivětru. Občerstvení pomohlo, Kolíkáč mě chválí a do Kostelce se vezu jako ve zlatém kočáře. Honza už se asi těší domů, tak mi ten kočár chvílemi přijde, že se mu splašily koně...Cedule už hlásí Kostelec 2km a ač jsem dnes tam i zpět vlastně ani nešlápla, bolelo to dost. Ale co bolí, to sílí, takže se už těším na další společnou vyjížďku, že zas uvidím stejné i jiné orange cyklisty, protože pokaždé je to fajn zážitek.
A dnes to byl, s opravdovými rytíři. Díky vám!😉
::
Mapy ::
Garmin ::
Diskuze ::
Foto ::
Flyby