V sobotu s Lukem projetí první části trasy, v prvním blitkobrdku jak psal Tondáno zjistit, že už jsem tam fakt jel s Kulhošem a Pavlem, když jsme jeli po stopách Sudety Tour v roce 2021 a cestou ladit jak to vlastně pojmeme. U večeře se domlouváme, že pojedeme v klidu někde zezadu a na WA pak ještě popichuju, že bysme mohli dát bednu v týmech.
Ráno se potkáváme v koridoru, Lukovi se nezdá jak jsme moc vzadu a tak se suneme trochu dopředu. Start klasicky trochu nervózní, ale tak nějak se dostáváme za odbočku směr Polsko. Zdravím Tondána, který se zkušeně proplétá balíkem. Přežít psa v balíku, brdek před odbočkou na Radkow ani neštípne a tak je tu odbočka.
Hned za zatáčkou házím malou placku a jde se na věc. Luke najednou najíždí na čelo, říkám si, že asi změna plánu, ale tak od rána tomu tak nějak přirozeně velí tak to hákuju. V první blitce se tam snažím hodit lehčí převod, ale už není z čeho brát a ta kadence je nějak divná. No ale 19% je 19%. Ke konci druhý části zjišťuju, že je z čeho brát a že to valím celou dobu na velkou
(v cíli zjišťuju, že jsem si na 15km dal letošní 5 minut maximum - no to fakt chceš když je to ještě 155km). Tak teda na chvíli shodit na malou, akorát toho Luka najednou nevidím před sebou.
Tak si říkám, že už toho využiju a že si na konci čelní grupy v klidu dám sjezd a Luke s Žábou mě někde sjedou. V Polsku za kostkama už na ně čekám, ne že by to trvalo nějak dlouho, a jedeme. Žába samo zase jede jak howado
. Ale Luke neprotestuje a já mu to nechci kazit, tak frčíme - oraange trojka snů (takhle jsem si to nějak od loňska plánoval, že to bude). Žába úřaduje spokojeně na špici, občas nás tam pustí, ale ne na moc dlouho.
Za Broumovem nás dolítne slušná grupa, ale když zjišťuju kolik nás je a že nikdo nestřídá, tak se prostě klidím dozadu (asi stárnu a nechci se nechat vyždímat a zahodit). Ke konci kopce někdo brblá, že takhle se ta grupa rozbije, ale nikoho to moc nevzrušuje. Tak nějak spěju k závěru, že to je ta grupa, kde bysme mohli dojet a že i ta týmová bedna by mohla vyjít, pokud tam spolu zůstaneme.
Pomalu začínám přemýšlet, jak naberu na bufetu pití, ale nakonec se mi daří chytit bidon takže hákuju Luka těsně za odbočkou a dojíždíme Žábu (ten jede zase jak howado, i když říká, že se šetří). To se povedlo. Když najíždíme na 19% kostky ve Velké Srbské, tak si uvědomuju, že tady už jsem kur.a taky byl. Nahoře Luke hlásí ať lehce zvolním, aby si nás Žába háknul a valíme dál. Ke konci sjezdu Pícha nechává díru a vzhledem k tomu, že se dost točil na špici tak mu nevěřím, že nás tam nenechá a lepím to. Taky solidní úlet.
Pak přichází přeháňka, následuje pořádnej chcavec. Jak je to snadný dostat ze z módu je mi zkurwený vedro do stavu je mi kurewská kosa. Balík zvolňuje. Bohužel na výjezdu z deště zjišťuju, že mi nějak divně skáče zadní kolo. Takže si vystupuju, opravuju defekt. Na Garminu vidím, že jsem chytil díru cca 3km. Tak se snažím dát vědět Lukovi, že nemají čekat a vyrážím.
Najednou se mi jede mnohem líp a vypadá to, že se i blížím. Nakonec před sebou i někoho vidím. Bohužel, když ho ve stoupání dojíždím tak zjišťuju, že mám zase prázdný zadní kolo. A nemám to jak opravit. No někdo ze Šlapek je snad za mnou tak to rozeberu a počkám. Objevuje se HonzaB a zachraňuje mě svojí náhradní duší. Vím, že mi chvíli potrvá to opravit tak mu hlásím, že právě převzal žezlo třetího v soutěží týmů a má se snažit.
Po opravě pokračuju směr Jívka. Před vesnicí odbočka do lesa - tady už jsem párkrát byl. Vyzvedávali jsme tu dítko z tábora. No to snad nemyslí vážně. No asi jo. Takže průjezd lesem, modlím se, abych neměl další defekt. Naštěstí se mi nakonec povede projet i gravel úsek před Janovičkami tak teď už jen opatrně dolů. Cca 2km před cílem dostávám křeče do stehen, trochu mě to brzdí, ale nakonec bez problémů projíždím cílem (teda na těch kostkách dost opatrně, abych nezničil Honzovi duši
).
Tam HonzaB hlásí, že jel jak howado. A díky tomu, že to zachránil tak Šlapkám ta bedna fakt klapla.
Sice jsem si dal půlku závodu zase jako TT, ale i tak jsem si to skvěle užil a jsem spokojen (čas jízdy 5hod 15minut není o tolik horší, než co měla moje skupina). Vidět, že v tom nejsem sám, občas prohodit pár slov a přitom se držet plánu to vážně byla bomba.
Tak příští víkend se těším na maratonské repete a premiéru na Mamutovi...
::
Propozice ::
Mapa a profil ::
Garmin dlouhá ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto ::
Flyby