Diskuze
Anonymní uživatel :: Přihlásit

Diskuze


Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003

Příspěvky k tématu: Trénujeme v létě  (ID: 422)

Ostatní témata
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-07-25 20:21:09
Snílku jsi ďábel, víš, že v létě se taky třeba leží s pivem u vody?
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-25 17:41:17
Sumava Strazny - 222 km, 3300m

Z Italie se vracim v sobotu vecer a kdyz tak jedu autem pres Zeleznou Rudu, Spicak, laka me to vyjet si takhle navecer Pancir. Jenze jsem rad, ze dojedu domu, kde zahy padnu unavou. Jeste se podivam na predpoved pocasi na nedeli a vypada to ze by mohlo byt jeste hezky. Hlavni bourky snad prijdou az vecer a tak rano vyrazim na kolo, s tim ze uvidim jak to pojede. V tydnu uz na dlouhe vylety cas nebude, takze by bylo dobre otestovat formu na Sumave, i kdyz samozrejme nejvetsi smysl by davalo nechat tu formu dozrat, o tom zadna. Na Hojsovku a Spicak se mi jede docela dobre, tak to pustim dolu do Nemecka na Zwiesel. Jede se mi dobre a je znat, ze Sumava nejsou Alpy. Vsude mam o jeden zub tezsi prevod nez predtim.

Rano spadlo par kapek, ale jak mirim smerem na Strazny, vidim ze tam je modra obloha a slunce. Zaroven oproti Italii je i po ranu krasne teplo, takze jedu v kratkem dresu a vsechny navleky zustaly doma. Ve Straznem to otacim pres Bucinu zpet. K idylce nechybi skoro nic, takze aby to nebylo dokonale, zacne mi neco klepat v kole. Tenhle zvuk uz znam, bud to je povoleny stred, nebo kazeta nebo zadni naba. Ozyvat se to zacalo uz v Italii pri najezdu na Gavii, ale nejak jsem to dojezdil a ted lituji, ze jsem se na to nepodival po prijezdu. Ale ono nebylo kdy, rozebirat kolo po prijezdu na to jsem silu nemel. Stavim tedy v servisu na Kvilde, kde vyrusim majitele z obedove pauzy, ale nakonec mi pomuze zkontrolovat dotazeni stredu. Ten se zda ok, takze jedu dal a kolo vesele klepe take dal.

Aby toho nebylo malo, na Modrave se zatahuje a zacina kapat. Nemam ani plastenku. Nastesti zustava jen u tech par kapek a ochlazeni nekam k 20st. To mi nevadi, v Livignu byla vetsi zima. Pak uz neprsi, ale silnice trochu nahazuji. Prasily, Vysoky hrbet, Gerlovka a mirim na Pancir. I tady asi sprchlo, ale v lese je sucho a dalsi dest zda se skutecne dorazi az vecer. Pancir vyjedu taky na o zub tezsi prevod, nahore foto a mirim dolu. I kolem prehrady a domova prselo, protoze silnice jsou stale misty mokre, ale aspon to nenahazuje. Jsem doma a mam dvoustovku, ale jeste chci prijit na pricinu toho klepani v kole. Kontroluji tak stred, kazetu, nakonec menim zadni kolo a dam dva testovaci okruhy kolem domova, abych zjistil, ze to bude nakonec opravdu tou zadni nabou, ktera bude chtit vycistit. Ale ani tohle mi naladu zkazit nemohlo a celkove to byl povedeny svih. Od minule do dnesni nedele mam pres 1000km, 22km nastoupano, 44h sportovani vc. behani, ted to tu pauzu bude opravdu chtit!
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-23 20:10:48
ROUVY camp - 2x Stelvio - 200 km, 5600m

Na patek se chysta tymovy teambuilding vyjezd na Stelvio pres Prato, z cehoz maji nekteri hruzu v ocich a nekteri jsou nateseni. Jelikoz hlavni skupina zacne pod tunelem ve Svycarsku, premyslim jak to udelat, abych pres tunel nemusel jet, kdyz jsem se mu cely tyden uspesne vyhybal. Vyrazim tak opet brzy rano na Foscagno a Bormio, kde mam v planu pres Umbrail spadnout dolu a potkat se s tymem. Rano me hned po vyjezdu oblozi profik ktery si dava interval pred snidani, ale na Foscagnu to otaci. Ja mirim do Bormia, je porad docela kosa, takze od rana jedu ve vetrovce. Ono totiz ma byt horko, ale jsou tu takove ty ranni mraky. Stoupam na Bormio a az po par km za jizdy sundavam vetrovku.

V 9h prichazi sms od Vilema, ze jedou tunelem busem dolu, cimz vidim, ze mam casovou rezervu a tak beru za sve jeho vcerejsi hecovani ze musim dat Stelvio komplet, ze odbocka pres Umbrail se nepocita. No a tak davam prvni ranni vyjezd na Stelvio. Tam je kolem pul desate jeste minimalni provoz. Oblekam vetrovku a mirim zpet na Umbrail Pass a dolu do Svycarska. Az tam je teplo, sundavam vetrovku, navleky a jedu klukum naproti. Po par km vidim jejich grupu, takze se otacim a konecne jedeme spolu. Mirime dlouhym tahlym sjezdem do Prata. Z kopce vsichni hyri aktivitou, nastupuje se za autobusy, nalada vyborna. Zastavka na kafe v Pratu mi prijde vhod, protoze mam v nohou pres 4h a zatim jsem vypil ani ne pul bidonu a snedl jeden sojovy suk.

Mirime z Prata na Stelvio, formuje se grupa, slunce pripaluje o sto sest a kazdy si zacina psat svuj pribeh. Postupne se rozpadame na mensi skupinku, az zustanu sam s Petrem Polaskem. Ten ale jede famozne a az v cca polovine kopce trochu prislapnu v prudsi casti v lese a Petr chyti odlepa. Dal jedu v zasade naplno, preci jen uz sil moc neni. Petr stale se stejnym rozestupem za mnou. Otevira se vyhled na ledovec a vrchol se blizi. Jak jsem rozjety, jsem nahore. Prijde mi, ze vsechny tri vyjezdy jsou podobne tezke, rozhodne mi tenhle neprisel vyrazne obtiznejsi. Nahore rychle vetrovku, cepici, prijizdi Petr. Ujimam se role uvadece do restaurace, tudiz se vzdy sjezdem vracim, dokud nevidim nekoho od nas a pak ho nasmeruji do te spravne hospody na vrcholu. Nakonec dorazi vsichni, vcetne Liby a naseho sefa, ktery to dal na tezky prevod s 25z vzadu, to fakt respekt. Stejne tak Liba to vyjela s bravurou! Objednam si kafe a spekovou polevku, ale prinesou zeleninovou. Kdyz ji reklamuji, reknou mi ze prave zaviraji kuchyni a mam smulu. No nic, snim dve tycinky a mirime dolu.

Sjezd z Bormia je dost nebezpecny, kluci jedou jako o zavod, predjizdeji auta. Glosuji ze terenak RAM na jehoz zadek par minut koukame je pekne auto, Petr. S odpovida ze opravdu vhodne auto na sjezd ze Stelvia. V galerii to tam kluci pusti a ja mam co delat, abych vybral zatacku v galerii. Konecne sjezd za nami, pockame na zbytek a resime kdo dojede po ose a kdo uz to neda. Nakonec dame jeste pauzu pod kopcem, davam polevku, ostatni lasagne a toasty. Zda se ze uz to dame vsichni, nebo se o to aspon pokusime. Jedu s Petrem Polaskem prijemnym tempem a hodnotime cely pobyt. Nahore na Trepalle se s Petrem loucim, ten ceka na zbytek, ktery to take objel cele na vybornou. Ja sjedu dolu, konecne kouknu na computer a chybi deset km do dvoukila. Dotocim ho dole a spolecne s rekordnimi nastoupanymi 5600m koncim tenhle dalsi super svih. Vubec jsem necekal ze se mi za pobyt povede stihnout Stelvio ze vsech tri stran, o to vetsi radost mam. Livigno je opravdu misto (nejen) cyklistice zaslibene!
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-23 19:48:13
Pistachio parada, zda se ze vsechny cesty tento tyden vedly na Stelvio!
Autor: Pistachio Datum: 2021-07-22 15:58:15
Snílku, parádní reporty a neskutečný výkony. Z Prata na Stelvio jsme to včera lámali s bráchou na bajkách. Chtěl jsem pak ještě po prašný a kamenitý cestě až do 3000 k holelu Thoni 3000, ale moc to nešlo, přední kolo se zvedalo, zadní prokluzovalo, tlačit jsme nechtěli, takže to neklaplo. Dolů pak přes Umbrail a St. Maria, takže proti Tobě. Super sjezdík.
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-21 17:14:08
ROUVY camp - Forcola, Mortirolo, Gavia, Foscagno - 200 km, 5000m

Po pondelnim Stelviu a uternim odpocinku prichazi streda, kdy je dlouhy vylet treba. Od Misutky dostavam trasu, kterou mam jet a docela se shoduje s mymi plany. Vyrazim opet v pul sedme, kosa 8st, dnes beru dlouhe rukavice. Je ale jasno a tak se jede docela prijemne. Nejdriv hura na Forcolu na zahrati a pak doleva dlouhatansky sjezd do Tirana. Tady sundavam vetrovku, cepici, rukavice, navleky na nohy. Prichazi prvni vrchol dne, slavne Mortirolo v nejtezsi variante. Jelikoz zacinam stoupat v pul devate rano, horko jeste neni, v lese je prijemne a tak se mi tenhle kopec jede dobre. V nekterych pasazich je to jako Zoncolan, ale jsou tam volnejsi useky, takze celkove hodnotim Mortirolo jako tezky, ale takovy pekne jezdivy kopec. Po ranu predjizdim jen par cyklistu, ale atmosfera Gira je tu citit v kazde serpentine.

Nahore par fotek a mirim dolu do udoli. Sjezd docela narocny, ale na vetsine novy asfalt. Odbocka doleva a po hlavni do Ponte di Legno. Tady uz zacina slunce pripalovat, mne neco zacne klepat ve stredu kola, takova moje klasika. Snazim se vic pit i jist, protoze me ceka dalsi legendarni kopec Passo Gavia. To zacina nejdriv sirokou silnici, sklon prijemny po Mortirolu. Pak je najednou uzka lesni cesta, ktera pripomina Pustevny, ale jen do te doby, nez prijdou stojky, kde opet tocim nejlehci prevod 34x29. Jak jsem vys a vys, teplota je opet prijemnejsi, takze i Gavia se mi jede dobre. Je ale nekonecna, kdyz uz si myslim ze musim byt nahore, porad nic. Nakonec prichazi neosvetleny tunel, kde mam problem do kopce udrzet na povrchu ktery pripomina pisek, balanc. Svetlo i blikacku nastesti mam, ale stejne nic nevidim. Tunel projety a konecne se blizim k vrcholu. Tam rychle foto a za krasneho vyhledu na ledovec napravo mirim dlouhym, ale rozbitym sjezdem dolu.

V Santa Catarine chci sundat vetrovku, ale nakonec se mi to povede az pred Bormiem, kde uderi tradicni fen ze Sahary, takove je vedro. Hned vypiju bidon, doplnim vodu a mirim na Foscagnu, posledni velky kopec dne. Predjede me cyklista, po rovince jeste haknu, ale v kopci odpadam. Presto se mi jede dobre, na Gavii jsem preventivne dal kofein tabletu. Dnes minimalni zastavky, zadne kafe a zakusky, jen poctiva prace. Ve tretine kopce me dojede kluk z Gazprom Rusvelo, ale porad ho mam na dohled. To potesi, navic pred nami jsou videt dalsi dva. A zahy me naopak dalsi tri predjedou. Vzdy je pozdravim, ale jinak to na nejakou konverzaci nevypada, coz chapu. Kluci se sjedou a pak kdyz se sklon opet zvysi, kazdy si jede svoje. Coz znamena, ze zase nektere predjedu. Pripadam si trochu blbe, takhle se jim tu "plest", ale mne vyhovuje tempo toho jednoho, ktery jede plus minus jako ja. Takze to neresim a pod vrcholem dojedeme i toho kluka co mi dole docela jednoznacne odjel.

Nahore profici berou vetrovky do sjezdu, ja jedu dal. Ve sjezdu me jich par predjede a v kopci na Trepalle zase predjedu ja ty, co uz jedou volneji. Dneska mi Trepalle docela sedlo, vlastne cely tenhle dvojkopec se mi jede pekne i diky te motivaci, ze jsou kolem profici. Prichazi sjezd do Livigna a svih se zda byt u konce. Chybi mi jeste asi 250 vyskovych metru do 5000m, tak jelikoz jssem tu drive nez jsem myslel, pridam si jeste jednu hodinku. Volnejsim tempem to tak dotahnu na neplanovanou dvoustovku a pet tisic nastoupanych metru. ovanou dvoustovku a pet tisic nastoupanych metru. Ve sprse doma se pak nemuzu prinutit vypnout proud horke vody a zavrit vicko od samponu. Dneska se to povedlo!
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-21 16:49:25
Luku, diky za tip, tak musim si neco nechat do zasoby, clovek tady snad neni naposledy!
Autor: Luke Datum: 2021-07-19 22:55:24
Parádně si dáváš, užívej. Ale rejpnu si, Stelvio je nej z Prata, takže si to budeš muset dát ještě jednou... Co si tak pamatuju, tak Engandinem přes Scuol do Rakouska je to parádní trasa, výhledy na Inn a železnici. Pak brdek k jezeru s věžičkou (Reschensee), sjezd do Prata a můžeš si užít těch legendárních 48 serpentin...
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-19 22:03:05
Muzes to zkusit na Grapech, verim ze to pomuze!
Autor: Kolíkáč Datum: 2021-07-19 20:36:06
Uaaa to je jedna nádhera za druhou! Ani nevíš, jak závidím, taky ještě letos chci něco takového zažít! A to volání mamince pod kopcem, to asi taky budu aplikovat, jestli to pomaha
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-19 17:43:44
ROUVY camp - Bernina pass, Sv. Moric, Umbrail Pass, Stelvio, Lago di Cancano, Foscagno pass - 200 km, 4800m

Jestli vcerejsi den byla slusna naloz, tak o dnesku popravde nevim co rict. Ale pekne poporadku. Probouzim se brzy a tak muzu vyrazit jiz v pul sedme. To je super a jelikoz pojedu do kopce, beru jen letni dres, navleky na kolena a vetrovku. Po ranu se v udoli zveda mlha a ja mirim na Bernina pass. Trochu lituji ze jsem si nevzal dlouhe rukavice, ale dnes ma byt hezky a teplo, takze je pak nechci tahat. Pred Bernina pass vyjedu z mlhy, slunce zacne svitit, parada. Horsi je to ve sjezdu k Sv. Morici, to opet vjedu do mlhy, nevidim na krok a hlavne mi mrznou ruce, ac jsem rano dal preventivne hrejivku. Proklinam se, tohle moc zabavne neni.

Konecne odbocka doprava na Zernez, lehce se otepluje, ale zadna hitparada to neni. Slunce sviti, posekana trava pusobi az kycovite letne, ale porad mam zmrzle ruce a vlastne jsem se za cele 2h jeste ani jednou nenapil. Usek do Zernezu je ale moc pekny. Za nim odbocka doprava a zacina se opet stoupat. Dojizdim skupinu silnicaru, kluk s holkou na triatlon kolech. Postupne rozmrzam a za jizdy sundavam vetrovku a navleky. Vyjizdim nejaky pass, ktery si ted nepamatuju jak se jmenoval (asi Pass De Fuom), ale taky me prekvavil ze byl docela vysoko pres 2100m. Padam dolu krasnym sjezdem a uz je tu odbocka na slavne Stelvio. Volim cestu pres Umbrail pass, kde to zacina pekne zprudka hned ve vesnici. Hazu 34x29, zavolam domu mamince ze je vse v poradku a uzivam si krasne stoupani. Silnicka uzka, provoz v pohode. Tady se konecne rozjedu a jede se mi dobre. Kdyz vyjedu z lesa, dojedem me starsi silnicar, ktery si slusne dava. Zahakuji ho a vyjedu nahoru s nim.

On to otaci, ja koukam doleva jestli jako Stelvio jsou az ty baraky asi 4km nahore. Bohuzel ano, takze jeste pekne do kopce. Dojedu par lidi a jsem tam, zadarmo to nebylo. Nahore provoz jako na Vaclavaku, takze oblekam vetrovku a mirim dolu do Bormia. Jeste ze jsem si ji nasadiil, sjezd je dlouhy, krasne vyhledy, ale bez ni bych nahore zbytecne mrznul. Tady je velky provoz, takze opatrne. V Bormiu vjedu do velkeho vedra a zjistuji ze jsem vypil jen jeden bidon. A to jiz zacinam stoupat na Lago Di Cancano. Cekal jsem mirumilovny kopec, ale nakonec to je zase skoro do dvou tisic metru. Druhy bidon vypiju nez jsem nahore a to me zachrani. Tady uz prichazela fakt krize. Seniori z Ceska se me ptaji jak si koupit parkovaci listek. Nahore vidim v restauraci ROUVY dresy a vida, je sam pan nejvyssi s rodinkou. Dam rychle kafe s mrizkovym kolacem, rozloucim se a pokracuji dolu. Ve sjezdu me predjede nekdo z Bahrain Merida, no ma to v ruce vic nez ja. Nebo spis ma novejsi kolo, ja tu sjezdy radeji jezdim opatrne.

Dole jeste stavim u potoka na vodu, protoze kafe me sice nakoplo, ale chce to i vodu. Zacinam stoupat na Foscagno pass a prichazi dalsi super pasaz dneska. Nejdriv vodu piju opatrne, protoze je studena, ale v tom horku se rychle ohreje a tak muzu vypit prvni bidon. Dojizdi me nekdo z Assos Qhubeca, vypada ze je opravdu od nich, podle kola, bidonu a samozrejme i vykonu. Predjede me, ale dari se mi ho drzet. Cekam kdy odpadnu, ale mezera je porad v pohode, takze se ho drzim na par metru. Asi ho to trochu rozhodilo, nebo mu koncil interval, ale v pulce kopce zastavil a sel curat. Pokracuji sam nahoru v podobnem tempu. Coz se hodi, protoze uz toho mam dost a chci byt doma. Jsem nahore, kratky sjezd, ale jeste je tu posledni stoupani na Trepalle. Tady uz chytam solidni krizi, ale s vypetim sil to vylamu nahoru. Uff to bylo o fous. Sjezd do Livigna a jsem tu. Zbyva asi pet km do dvoustovky, takze to dotocim v poklidu na mistni cyklostezce. Jeste si pohravam s myslenkou, ze bych nastoupal pet tisic metru, protoze moc nechybi, ale beru posledni zbytky rozumu do hrsti a pred apartmanem mackam tlacitko stop. Dnes tomu nechybelo nic, tesne jsme se minuli na Stelviu s kluky, kteri jeli o neco kratsi trasu, ale taky podali famozni vykony. Ma to tady opravdu neco do sebe, mozna jeden z nejhezcich koutu Italie, jaky jsem zatim poznal.
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-18 18:42:39
ROUVY camp - Bormio, pod ledovec do Eily, Bernina pass, Livigno pass - 155 km, 3500m

Treti pruzkum terenu a rovnou pekne naostro. Predpoved neni uplne prizniva, takze vyrazim po 9h a chci jet spis smerem na jih, kde by prset nemelo. Vyjezd z Livigna na prvni pass docela zahreje a kupodivu moc ani zima neni. Ve sjezdu do Bormia postupne odkladam svrsky, v protismeru potkam nekoho z Quickstepu. Sjezd je deluxe, asfalt kvalitni. Mijim odbocku na Stelvio, tam dnes nepojedu. Kolega naklikal cestu nekam pod ledovec do Eily, takze jsem zvedavy jake to bude. Trochu kufruju na silnici, ktera vede paralelne s dalnici, ale pak uz zacnu stoupat k ledovci. Poradny kopec, prevyseni 1000m. Krasna cesta skoro bez provozu. Uzivam si to, nahore ale prekvapeni, ktere neprozradim, protoze by to mohl cist kolega, ktery tam bude chtit jet. Dojedu az kde konci asfalt a pak jedu stejnou cestou zpet.

Otepluje se, dest nastesti zda se dnes nebude, je polojasno. Mirim opet do udoli, po cyklostezce pekne podel reky. Stavim na prvni prave italske espresso, coz mi doda sily do nohou, ktere se budou hodit. Prichazi Bernina pass, kopec z 500m do 2300m kdyz tedy zapocitam Livigno Forcola pass. Nastesti jsem to dopredu moc nezkoumal, ale bylo to peklo. Dole bylo vedro, svycarske jesterky se mi pletly pod kolo. Kopec nekonecny, nahore se nastesti lehce ochlazuje, coz me zachranuje. Konecne odbocka na Livigno, ale kopec jeste nekonci. Pod vrcholem zbytek snehu, dojede me silnicar, ale nahoru vyjedeme spolu. Zbyva sjezdu z kopce dolu, uz ani nenasazuji rukavice a vetrovku, fouka docela protivitr. Vyzivnych 155 km a pres 3500m prevyseni. Doma hned do sprchy, protoze jsem docela zmrzly, takze priste radeji vetrovku nasadit, i kdyz se to zda zbytecne. Prvni tezky svih tedy za mnou, na to ze dnes melo prset, tak se to povedlo pekne a kopce, krajinka i silnice jsou tu nadherne!
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-18 18:42:06
ROUVY camp - Bormio, pod ledovec do Eily, Bernina pass, Livigno pass - 155 km, 3500m

Treti pruzkum terenu a rovnou pekne naostro. Predpoved neni uplne prizniva, takze vyrazim po 9h a chci jet spis smerem na jih, kde by prset nemelo. Vyjezd z Livigna na prvni pass docela zahreje a kupodivu moc ani zima neni. Ve sjezdu do Bormia postupne odkladam svrsky, v protismeru potkam nekoho z Quickstepu. Sjezd je paradni, asfalt kvalitni. Mijim odbocku na Stelvio, tam dnes nepojedu. kolega naklikal cestu nekam pod ledovec do Eily, takze jsem zvedavy jake to bude. Trochu kufruju na silnici, ktera vede paralelne s dalnici, ale pak uz zacnu stoupat k ledovci. Poradny kopec, prevyseni 1000m. Krasna cesta skoro bez provozu. Uzivam si to, nahore ale prekvapeni, ktere neprozradim, protoze by to mohl cist kolega, ktery tam bude chtit jet. Dojedu az kde konci asfalt a pak jedu stejnou cestou zpet.

Otepluje se, dest nastesti zda se dnes nebude, je polojasno. Mirim opet do udoli, po cyklostezce pekne podel reky. Stavim na prvni prave italske espresso, coz mi doda sily do nohou, ktere se budou hodit. Prichazi Bernina pass, coz je kopec z 500m do 2300m kdyz tedy zapocitam Livigno Forcola pass. Nastesti jsem to dopredu moc nezkoumal, ale bylo to peklo. Dole bylo vedro, svycarske jesterky se mi pletly pod kolo. Kopec nekonecny, nahore se nastesti lehce ochlazuje, coz me zachranuje. Konecne odbocka na Livigno, ale kopec jeste nekonci. Pod vrcholem zbytek snehu, dojede me silnicar, ale nahoru vyjedeme spolu. Zbyva sjezdu z kopce dolu, uz ani nenasazuji rukavice a vetrovku, fouka ale docela protivitr. Vyzivnych 155 km a pres 3500m prevyseni. Doma hned do sprchy, protoze jsem docela zmrzly, takze priste radeji vetrovku nasadit, i kdyz se to zda zbytecne. Prvni tezky svih tedy za mnou, na to ze dnes melo prset, tak se to povedlo pekne a kopce, krajinka i silnice jsou tu nadherne!
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-10 17:01:02
Sumava ride - 202 km, 3335 up

Ani tento vikend se na zavod nechystam, takze vyrazim na dalsi Sumavsky vylet. Jelikoz se probouzim brzy, vyjedu jiz v sest hodin za doprovodu tvorici se ranni mlhy a pracovniku Okuly Nyrsko jdoucich z nocni smeny. Nastesti jsem si vzal jak navleky, tak i vetrovku a cepici. V kopci na Hojsovku je sice docela teplo, jasna obloha, ale jak prijedu na Spicak, vidim pred sebou v udoli mlhu. Ze by prvni pripominka ze uz je to blize k podzimu nez k letu? Tudiz zapinam vetrovku a mirim do udoli smerem k Zwieselu. Razem jsem pod mlhou, slunce nikde, ale takova zima jeste neni. Presto to radeji vezmu co nejdrive do kopce, tedy doleva na Buchenau. Profil je nahoru dolu a zahy zase z mlhy vyjedu. Potkavam silnicare v kratkem, blizi se osma ranni hodina a zacina se oteplovat.

V dalsim kopci tak postupne sundavam prebytecne svrsky a jeste zastavuji abych doladil lanko, ktere jsem vcera menil. Moc se to nedari, ale tak kolo nejak radi a to je hlavni. Dam si jeste jednu zajizdku do kopce a pak uz to pomalu otacim smerem na Bucinu. Puvodni plan byl jet do Strazneho a odtud na Knizeci Plane, ale v novinach pri snidani jsem si precetl, ze se jeste odstranuji popadane stromy po nedavne bource, takze je lepsi tam nejezdit. Prejizdim hranici, vodu tentokrat na Bucine neberu, protoze zadne horko neni a vypada to ze mi dnes budou stacit dva bidony. Kvilda, Modrava, tenhle vikend je tu prekvapive docela prazdno, asi vsichni vyrazili do Chorvatska, dokud to jde. Zacina pribyvat par mracku, takze teplota je nadale prijemna. Tempo neni kdovijake, ale tak treti dvoukilo v tydnu uz chte nechte musi byt znat. Pancir na zaver a pozoruji ze zacinaji take trochu rust houby, ale zadnou, kvuli ktere by stalo za to zastavit, nenachazim. Na zaver se tradicne snazim zaoukroulit nastoupane metry na 3333m, coz se mi opet tesne nepovede, takze treba zase nekdy priste. Prijemny a poctivy svih to byl dneska.
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-06 18:27:08
Brotjacklriegel - 222 km, 3600 up

Nova mista se daji objevovat i kolem domova a dnes na jeden takovy objev doslo. TV vysilac na kopci Brotjacklriegel je videt jak od Dunaje, kde je to prvni vetsi kopec Bavorskeho lesa ve vysce 1011m, tak zaroven je dobre videt i z nasi strany Sumavy. Ale nikdy jsem se tam nevydal, takze o to vic jsem se na dnesni jizdu tesil. Zvlaste, kdyz ma byt hezky a jizdy do Nemecka jsou ted balzam na dusi po tom pulrocnim zavreni hranic. Vyrazim co nejdrive, tedy po seste hodine ranni, coz znamena nasadit navleky a namazat ruce hrejivkou, mistni udoli jsou po ranu chladna. Kopec na Hojsovku zahreje, ale je to takhle brzy rano vsechno jeste trochu ospale, vcetne me. Tradicni studeny usek z Bavorske Rudy do Zwieselu jedu radeji co to jde, abych se zahral, protoze ano, ruce mam zkrehle, jako kdyby byla zima a ne horky letni den.

Mirim po novem useku pod kopec Brotjacklriegel, v Garminu mam radeji nahranou trasu. Konecne se po osme hodine otepluje, takze navleky jdou dolu a hrejivku odval vitr a pot. Odbocka na kopec, nejdriv prudka asfaltka, neco jako Pancir. Krasne vyhledy do udoli a to uz prichazi sotolinovy usek na samotny vrchol. Podle mapy mel byt asfalt az nahoru, ale nevadi, sotka v Nemecku je v lepsi kvalite nez u nas. Nahore par fotek, vysilac je to vskutku monstrozni. Jeste se tu kona nejaky bezecky zavod, protoze vidim pripravenou cilovou branu. Ja uz opatrne po sotce mirim dolu, napojim se na hlavni a chvili jedu stejnym smerem zpet.

Do Garmina jsem si naklikal trasu pres Bucinu, ale jeste se tam dlouhym, tahlym stoupanim musim nejdrive dostat. Par novych mestecek, kde jsem jeste nejel a to uz se napojuji na znamou trasu. Pod Bucinou jeste v Nemecku me miji vojenske ozbrojene vozidlo, tak snad nezacala valka! Ale ne, skolaci jdou vesele ze skoly, kdyby tak vedeli ze u nas jsou uz prazdniny. Piti dochazi, krasne vyhledy do Alp, kde je jeste na Dachsteinu snih. Tak jeste aby nebyl kdyz je to ledovec, ale jakoze je krasne videt dneska. Doplnuji vodu na Bucine z mistniho pramene, nejaky chlapik tu testuje jestli mu nafouknuta duse uchazi nebo ne. Utrousim "no vida k cemu vsemu je voda uzitecna" a doporucim mu cykloservis na Kvilde, tak snad tam pan dojede. V Cesku je turisticky provoz o dost hustsi, Modrava plna, ale jelikoz je krasny den, neni se cemu divit.

V kopci predjizdim par skupinek cyklistu a mirim na Prasily. Tady take plno, voda i jidlo sice dochazi, ale to uz dam. Pancir nesmi chybet, predjizdi me dve seniorky na elektrokolech, jedna to s vypetim vsech sil vyjede, druha v nejprudsi casti zastavi, no nezavidim ji ze musi tlacit to tezke kolo pesky. Hura z Pancire dolu a zatimco tady nahore bylo prijemne a jeste ne takove vedro, az dole u prehrady se horky letni den pripomene s plnou paradou. Ale to mi uz chybi jen par km do 222 km, kterymi tak dnesni jizda konci. I kdyz vlastne ne, jak se doma vzpamatuji, jeste se dojedu na kole par km "mimo zaznam" ochladit na koupaliste. Vylet na Brotjacklriegel se povedl, dalsi nove misto zdolano a jako bonus zjistuji, ze po dnesni jizde mi chybi jen par bodiku k tomu stat se v ROUVY kariere Legendou, coz je ta spravna tresnicka na dortu.
Autor: Dreamer Datum: 2021-07-04 17:06:55
K Dunaji na kafe - 202 km, 3400 up

Tyden po Beskydu jsem se rozhodl pojmout odpocinkove, protoze zadny zavod jsem na tenhle vikend nechystal. Nicmene kdyz se ted v nedeli divam na tydenni shrnuti a cas straveny behanim a jizdou na kole a vidim cislo kolem triceti hodin, tak si nejsem jisty jestli jsem svemu predsevzeti dostal. Minimalne hlava si odpocinula, kdyz jsem se nemusel pripravovat na to, ze o vikendu je nejaky zavod. V tydnu lakam nekoho z tymu na vikendovy vylet na Sumavu, ale nikdo neprojevuje zajem, chapu, nekdo bud dal zavodi, jini maji dovolenou. A tak v nedeli rano vyrazim smerem nekam do Nemecka a az po uvodnich km volim osvedcenou trasu smerem k Dunaji. Po ranu je trochu chladneji, moira a navleky se hodi.

Pred Dunajem se ale otepluje, slunce vychazi a tak jdou svrsky dolu. U Dunaje kavarna prave otevira, ale ja si marky zapomnel doma. Po celem tom tydnu to dnes neni vykonove zadna hitparada, ale to mi vubec nevadi, dnes je to "vylet". Trochu se zatahuje a jakoby na me padalo par kapek, z cehoz nejdriv podezrivam ze vitr zvednul vodu z Dunaje, ale nakonec opravdu padaji kapky z te polojasne oblohy. To uz mirim zpet do kopcu k hranici. Sily pomalu dochazeji, takze i kdyz jsem to dnes chtel objet jen na vodu se stavou, nakonec uznavam ze trapit se posledni dve hodiny nema cenu a tak davam jednu kofeinovou tabletku v ekvivalentu jednoho espressa. To me nakopne v pravy cas, v Zelezne Rude zvazuji ze to dam cele na dva bidony, ale jelikoz me ceka jeste Pancir, stavim na benzince pro vodu. Vyjezd na Pancir mi sednul, nahore dneska docela narvano, takze ani nezastavuji a mirim dolu. U prehrady se opet otepluje, ale zaroven vidim cerny mrak. Nastesti jde prehanka smerem nekam na Klatovy a Plzen, takze to je dnes krasna dvoustovka suchou nohou.
Rok 2020
Autor: Kolíkáč Datum: 2020-09-23 16:10:06
Luke diky za Tvuj cas a za tyhle elektronicky zapsane vzpomínky. Znovu se u mě potvrdilo, že cyklistika je milenka proradná, nechapu, ze jsem po Beskydu to už chtel letos zabalit. O tohle vsechno bych prisel!
Autor: Luke Datum: 2020-09-23 14:47:53
Pecka rozloučení s létem, dokonce trilogie... tak díky všem a níže střípky z cest...

Středohoří a Lužické hory - 11.9.2020
S Kolíkáčem autem do Úštěku, proti směru letošního závodu stoupáme do Verneřic a pak to přišlo. Sjezd přes Valkeřice, mírné točky na asfaltu té největší kvality. Řveme blahem, tohle si prostě dejde kdo můžete. Celá silnice jen pro nás a tak můžeme trefovat jeden apex za druhým na rámové trubce, protože přehledné to je naprosto dokonale. Ztráta 300 výškových metrů na pěti kilometrech, takže nastoupat to zase zpět nějaké úsilí stojí. Když jsem trasu klikal, nemohl jsem se rozhodnout, kudy z Verneřic spadnout dolů, a tak se vracíme zpět přes Blankatice a zkoušíme i druhou variantu. 9km sjezd přes Merboltice. To je prostě cyklistická euforie, tady bych klidně jezdil nahoru dolu celý den.
Pak už se přesouváme přes Českou Kamenici a užíváme si krásnou silnici v údolí řeky Kamenice a pak dále stoupáme až k chatě Luž, kde ve středu končila časovka. Stále bez jediného drncnutí, nebo snad díry v silnici. Zkratka do Německa přináší šotolinu a docela hrubou - bohužel. Ale přežijeme a už si užíváme německé asfalty. Ale dnes to vůbec není znát, protože kvalita je naprosto srovnatelná s tím, po čem jsme jeli doteď. Přes Kurort Jonsdorf zase stoupáme a z Hainu už míříme do cíle dnešního výletu, vrchol Hochwald, chcete-li česky Hvozd. Cesta se zvedá a sklon se zastaví na 15% a už nepovolí. Nedá se zpomalit ani zrychlit. Jen to přežít. Za to na vrcholu odměna, pivo / radler s výhledem roku od Ještědu, přes Trosky, Bezděz, Ralsko a až po zbytek Lužických hor.
Pak jen probrzdit se zpět a užít si sjezd do Heřmanic. Kolem Malevilu do Mařenic, Cvikova a dál do České Lípy. Kolem ní využíváme perfektní cyklostezky a jedeme po náspu bývalé železniční tratě až do Volfartic. Posledních pár stoupání a už padáme do Úštěka, slunce zapadá... zase to tak krásně vyšlo...

Černá hora - 15.9.2020
S Baskem, HonzouB a Kaprem. Začínáme na parkovišti v Jilemnici, prvních pár kilometrů po rovince na roztočení nohou, navíc s větrem v zádech. Z údolí Jizery odbočujeme směr Poniklá a stoupáme. A stoupáme, nakonec skoro 7 km, pořád kolem 6ti procent jak někde v Alpách. Pak sešup do Vítkovic a kousek údolím co vede od Zlatého návrší. Za chvíli ale levá mezi chaty a krásná stojka kolem 13% směr Benecko. Nevyjedeme ale až nahoru a po hřebenu míříme do Horních Štěpanic, kde padáme na hlavní silnici a opět stoupáme 5 km pravidelným sklonem až do Benecka. Dole už je pěkně teplo, ale jak se začne stoupat, je příjemně. Padáme do Vrchlabí a odtud další stojkou míříme na Strážné. Tyhle stojky berou hodně sil, ale sjezd ze Strážného proti směru Krakonoše je nám odměnou. Teď už se trasa houpe v Podkrkonoší a je docela vedro. Chvíli po hlavní a pak mizíme po úzkých cestách mezi poli a loukami.
Černou horu máme stále na očích a jde z toho kopce docela respekt. Ve Svobodě nad Úpou nakonec zastavujeme na občerstvení, protože pití dochází a nahoru to bude chvíli trvat. Pak už stoupáme, nejsem úplně nejčerstvější, tak jsem rád za výletní tempo. Přesto ztrácíme Baska, který se pak ztrácí doslovně, takže na něj marně čekáme u odbočky v Jánských lázních. Pokračujeme ve výstupu, Kapr mi odjíždí, ale časem ho dojedu a předjedu. Držím 240W a čekám co přijde ke konci. 2 km do cíle se kolem prořítí Kapr. Asi nečetl propozice a tak ho narůstájící sklon zase vrací zpět. Posledních 1100 metrů má 13% a to už je skoro celé ve stoje. Blížící se vrchol a vidina občerstvení mě žene dál a tak po 43 minutách čistého času (bez marného čekání na Baska) je dobojováno. Je to o něco kratší než Zlaťák z Vítkovic, ale to finále to dělá asi těžší. Pak už jen příjemné posezení s výhledem na Sněžku a můžeme valit k autům.
Basko loví křečky ve škarpě pod Hofmankama, a tak naštěstí není těžké ho najít. Dlouhý sjezd přes Černý důl a už jen pár brdků, Dolní Lánov, Dolní Braná, Horní Branná a Jilemnice nás opět vítá. Hezký švih, tak nějak na pohodu a stejně se ty kopce zakously a druhý den mě nohy pěkně bolí...

Jizerky - 22.9.2020
Poslední letní den a autovýlety táhnout, takže je nás tentokrát 6. Karl naklikal parádní trasu, začíná se lehce a zvolna podél Nisy. Místy opravdu luxusní cyklostezka a jinak opuštěné silničky, míříme směr trojmezí, ale v Chotyni míříme na Václavice a vracíme se směr Chrastava. Odtud po trase časovky Vítkov. To jsou zas panoramata. Po hlavní na Frýdlant z kopce a s větrem do zad, tak se snažím konkurovat v rychlosti autům a ani mě nikdo nepředjíždí. Míjíme Frýdlant s výhledem na zámek a přes menší hřebínek, kde blbne Kapr s Kolíkáčem, do Nového Města pod Smrkem. Tady pauza na jídlo a jde se stoupat po svazích Měděnce a Smrku. Ve strmém úseku trochu poodjedu a tak je čas kochat se průhledy z lesa do okolí v rovné pasáži, dokud nejsem úplně poslední. To vyšlo akorát s horizontem a pak už nás horská silnička bez aut vede až na Smědavu, kde je dnes bufet. Sjezd kolem nádrže Souš a padáme až do Tanvaldu, kde pleníme místní Penny. Že by poslední letošní zmrzka na kole? Pak už zase míříme zpět. První kopeček na Josefův důl a Basko v dobré náladě chce blbnout. Nemám problém mu vyhovět a zvednout se s ním. V dalším kopci pak zase vzpomíná na své závodní úspěchy Kapr, až ho to vyhecuje k nástupu. Zvyšuju tempo a po chvílí ho míjím. A jelikož z toho mám docela dobrej pocit, tak držím těch 300W až nahoru do Hrabětic. Inspirovalo to Karla, který mi sice nechal náskok, ale i tak si s ním bohužel nezazávodím. Než sem si rozmyslel, že bych ho možná mohl zkusit háknout, tak už měl 10 metrů náskok... Pak už jen v kecacím tempu na Královku, ulovit společnou fotku a samospádem do Liberce.
Autor: Kolíkáč Datum: 2020-09-22 19:55:48
Safra to byla rozlučka s létem jak se patří! Díky oranjes! Asi si to zaslouží samostatnou akci se vším všudy zatím flyby
Autor: Kolíkáč Datum: 2020-09-22 08:41:37
Dnes švih v Jizerkách: trasa sraz v 11:15h. - Karl, Kolikac, Luke, Kapr, HonzaB, Basko ...
 

Témata za poslední 2 měsíce

 
ID Název Akce Přísp. Poslední příspěvek Založil Privátní
424 UAC - Kolem Posázaví Akce 270 2021-07-31 15:15:38 - Strejda Kolíkáč NE
421 Závodíme v létě   592 2021-07-31 07:22:14 - Sukes Léňa NE
374 Mamut Tour Akce 1136 2021-07-30 22:43:42 - Camrda Strejda NE
376 Koloděje Akce 2343 2021-07-30 20:22:47 - Sukes Kolíkáč NE
258 Roadcup   227 2021-07-29 21:29:12 - Dreamer Kolíkáč NE
614 Prachem Svatební cesty Akce 20 2021-07-28 07:57:09 - Koník Kolíkáč NE
317 Beskyd Tour Akce 852 2021-07-25 21:31:53 - Kolíkáč Kolíkáč NE
422 Trénujeme v létě Akce 1654 2021-07-25 20:21:09 - Kolíkáč Kolíkáč NE
581 UAC - MČR SAC   108 2021-07-19 06:41:06 - Kapr Kolíkáč NE
579 UAC - Litvínov-Lesná Akce 58 2021-07-09 08:58:14 - Radim Kolíkáč NE
402 Závodíme v UAC   518 2021-07-06 20:02:55 - Basko Alánek NE
187 UAC - Giro de Zavadilka Akce 205 2021-07-05 22:17:37 - Barbánek Doktor NE
552 Krakonošův cyklomaraton Akce 187 2021-07-02 16:20:41 - Kolíkáč Koník NE
244 Šlapky v seriálech (UAC, ELM ...)   679 2021-07-01 17:05:10 - Pistachio Kolíkáč ANO
60 Loučení, to je vám těžká věc ...   158 2021-06-25 18:09:19 - Camrda Jiřík ANO
516 Jičínská cykloliga   169 2021-06-23 08:27:18 - Kolíkáč Kolíkáč NE
364 Valná hromada a vyhlášení Šlapky Akce 350 2021-06-22 21:38:30 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
81 Vinohradské Běhny   3906 2021-06-18 22:09:22 - Kolíkáč Kolbaba NE
375 Závodíme na jaře   595 2021-06-16 11:04:25 - Sukes Léňa NE
447 Krušnoton Akce 720 2021-06-14 16:54:24 - Strejda Kolíkáč NE
384 Trénujeme na jaře Akce 2098 2021-06-12 21:46:45 - Kolíkáč Kolíkáč NE
46 Kola - servis, nákup ...   2539 2021-06-11 22:38:23 - Bobek D!ablo ANO
601 Klínovec Akce 36 2021-06-07 20:30:40 - Kolíkáč Kolíkáč NE
457 Sázavák Akce 323 2021-06-07 10:44:58 - Kapr Kolíkáč NE
405 CKKV - Praha-Doksy Akce 819 2021-06-05 10:56:51 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
566 Sázavák - organizace Akce 45 2021-06-02 20:03:17 - Kolíkáč Kolíkáč ANO
524 Historie Šlapek   22 2021-06-01 22:00:27 - Kolbaba Kolíkáč NE
STRAVA :: Fotogalerie rajce.net :: YouTube :: Facebook :: Webdesign ©2007 by JuraSOFT