Akce Kolem Posázaví 2012

Akce Kolem Posázaví patří do kategorie UAC. Datum: 2012-08-04.

Nejdelší varianta má délku 93.5 km.

:: Propozice :: Virtuální prohlídka :: Diskuze :: Celkové výsledky :: Foto

Historie: 2009 :: 2010 :: 2011

• Kolíkáč – Nejlepší trénink je závod
  
  S očekáváním velkého průšvihu jsem se stavěl na náves Chocerad, 14 dní bez kola, ale trenér staříků jasně přikázal, nejlepší trénink je závod, a tak se nedalo nic dělat. Při rozjetí na Komorní Hrádek mám nohy, jako by vůbec nebyly moje, bolí jako čert, odvyklé od pohybu, který od nich během příštích 3 hodin očekávám To s nimi nedám ani Ondřejov, kopec, který jsem již jel tolikrát a vím, jak dokáže bolet.
  Start, hůů, nechápu, ale nohy jedou úplně samy a dokáži držet tempo špice. No to snad není možný, místa, kde se v Kolodějích jede 18km/h. teď letíme přes 20km/h. a nedělá mi to žádný problém. Dnes je nabito, ani mě nenapadá nikdo, kdo by chyběl, dokonce je tu s námi i starý známý Miloš Krejčí, ale jede jen tréninkově bez čísla. Ondřejov je tu, trochu zmatků před zúžením v důsledku opravy kanalizace, ale jsem s nimi, mydlíme to díra nedíra a houpeme se směr krásný sjezd přes Habr. Třemblaty jsou taky tankodrom, ráfky jen zvoní. Chvilková špice a pak se již soustředit na úzký sjezd, je nás hodně přes 30, Sýkorka se ptá, jestli se o ni brácha bude starat . Sjezd za námi, chvílemi hodně natěsno, ale naštěstí žádná kolize, užíváme si údolí pod Hradec. Paráda, spolehlivě držím tempo borců okolo a užívám si i nadále jízdu na dohled zaváděcího auta. Ale kopce nekončí, ten na Střímělice moc v oblibě nemám, ale dnes není vyhnutí. Ve vesnici naskakuje menší díra, ale naštěstí se za horizontem nejede a tak se to znovu spojuje, Ondřejov a jeho kostky a při pohledu zpět, zjišťuji, že jsme trochu prořídli, ale 20 hlav je tu stále. Před Třemblaty ve škarpě defektící Marek David a i další okruh se nese ve stejném duchu jako ten předešlý, jen na Střímělice začínáme sjíždět mlaďochy a poznávám Mirka Zbuzka a Radima Skálu. Snaží se přisát, ale po chvíli to vzdávají, ale skvěle zafandí, když mi zase naskakuje obligátní díra, díky! Zase jsem to přežil, ale nohy se už začínají ozývat, 2 hodiny jsou za námi a křeče cítím ve vzduchu. Bidony málem na dně, prosím Kapra o pár hltů, leje do mě nějaký energo drink z plechovky, díky kamaráde! V údolí mu ještě vysosnu kus bidonu, ale vše nazmar, poslední Hradec se jede hned od spodu podlaha a na to již můj organismus nedokáže reagovat, silné cukání ve stehně mě nutí jen tiše zamávat. Ale dnes ani nejsem naštvaný, tak nějak jsem to čekal, jsem rád, že jsem si mohl přes 2 hodiny užívat jízdu mezi nejlepšími střelci. Teď to jen dotočit se ctí a hlavně, aby zezadu někdo nepřilítl. Jo bude to dobré, snesitelné tempo do kterého jsem se přepnul rozehnalo křeče a dokonce ještě před cílem sjíždím juniora z našeho balíku a jednoho borce a pak sladkým bonbónkem je hodně okoralý Ruda Kadlec z KPO z 1.balíku. Jak psal Léňa před rokem z Rampa, cyklistika je spravedlivá, jak z toho trochu vypadneš, hned Ti to vrátí...
  PS
  A nakonec velké poděkování Kolbabákům za tento bezva match!
  
  
• Radim – Závodění na domácí trati
  
  report