Tradiční zmatečný start, kdy se to mydlí i mimo startovní bránu přes náměstí slalomem mezi lampami, pak rozestavěná silnice s vyfrézovanými úseky, ale to se musí přečkat, přežít pod Pustevny, s co nejmenším výdajem sil, u Ráztoky to teprve vše začne. Zabudovat se dopředu, tam to tolik neblbne, u špice maskovaný Bobek, Kapr, Jirus, HonzaB a bílý Czenda, orange skupina B snažící se o obhajobu pódia z minulého roku je při sobě.
Letos se mi to zdá nějaké klidnější, 3 borci z krátké odjeli hned po startu a tak čelo okupuje spíše dlouhá trať, která pravidelným tempem ukrajuje metr po metru jubilejního 20. ročníku Beskyda. A navíc se nejede Mniší, ten trychtýř, který mě minulé roky tak vysával. Czenda bohužel defektí, kecám hlavně s HonzouB, s Jurou probírám jeho italské velikány, ale je nutné se stále soustředit, v jednom úseku ředitel závodu mávající vlajkami jako o život, a ještě že tak, je tu naplavený štěrk na silnici. V Kopřivnici stále kolem 200 lidí v balíku, Jirus zvládá i močení na krajnici a následné docvaknutí, je tu i Míra Zbuzek a jeho vítězné gesto, když jede před Králem Šumavy
. Štramberk nechci podcenit, a tak si najíždím na úplné čelo, abych se na vrcholu jemně prosel, jo to se povedlo!
Bufet se projel, přes Veřovice magnetem a následným sjezdem do Frenu, kde již začíná boj o pozice do prvního dlouhého kopce, Pusteven. Odhodlání hákovat Kapra jako před rokem v hlavě je, tak u Ráztoky jsem těsně před ním a do první točky si najíždím podle představ. Ale tím to skončilo, první jáma na rozbité silnici mě rozhodí, než se srovnám a zvednu hlavu, má Kapr náskok 10 metrů, jedeme 3-4 lidi vedle sebe na této úzké cestě, o slově asfaltka už se chvílemi nedá hovořit a je to boj. Jirus se vydává za Kaprem a též mi na něj začíná naskakovat díra, ne, historie se nebude opakovat, zázrak se nestal, nejsem schopen zvednout zadek a doskočit si je, točím pro sebe málo-bolestné tempo a to na ně nestačí…
Srolované návleky na rukou, vlající vesta mi vůbec nepřidává, ráno jsme počasí vůbec neodhadli, chtělo to jen krátký-krátký! Zoufale vzhlížím nahoru, do toho prokletého stoupání, tak jsem se na jaře těšil do kopců, a když jsou tady, jsem demoralizován, neschopen bojovat. Ani když mě předjíždí Indián, stačilo by hodit háček, ale to bys na to musel mít Kolíkáči! Kapr v nedohlednu, občas zahlédnu Jiruse, vysvobozením je zelený nápis 1km prémie, jo u Jany Kaprové jde vesta a návleky dolů! Vše se zadařilo, i výměna bidonu, díky, díky! A díky Žížovi, té krevní konzervě, z které nám díky jeho přítomnosti proudí do žil orange energie
A na bufetu další milé překvapení, čekající Jirus a ve škarpě stojící smutný Indián s přetrženým lankem od brzdy
Řítím se za Jirusem z Pusteven, jedu na hraně, vzpomínám na Dreamera, jak mu to Soláň ukázala před pár lety. Ale já nemůžu jinak, Jirus počkal, nesmím ho zdržovat, on mi stejně ujíždí, 53x11 to mydlím za ním, když se znovu ohlíží a svěšuje nohy, aby pomohl. Bejku z Brd, díky moc!
Tvoříme grupu, pod Soláň v kolotoči a docela jsem překvapen, že nohy jedou, takhle dobře jsem se tady snad ještě nikdy necítil. Ale je to jen klam, jakmile Soláň začne cenit svoje procenta sklonu, začínám mít dost, tahle grupa je na mě moc rychlá, vůbec se mi nechce viset za nějakým zadkem a trpět a trpět. A tak naskočí díra, ale Jirus řve póóójď! Musím, kuwa, musím! Přiblížím se, ale znovu mě ubíjí procenta sklonu, ne, nepůjde to, Jirko zlatej nečekej, jeď s nimi!
Ale Jirus, jako můj anděl strážný sestupuje ke mně, chytá mě za zadek a tlačí mě pár metrů! Pomohlo to, ne těch pár metrů, ale ten pocit, že mě v tom bahně kamarád nenechal, to mi vlévá síly do nohou, to je nezapomenutelný a nesdělitelný! Grupu mám na oční kontakt, nepochybuji, že si je Jirus ve sjezdu dolítne, ale co já? Navíc Dreamerova zákruta, jedu znovu na hraně, ale stejně to nestačí, hlavní část grupy je odjetá, pak je Jirus+1 a pak já s dalšími dvěma borci. Mezi námi tak 50 metrů, naštěstí fouká do zad a do toho doprovodná auta, gumujeme se, gumujeme a před Kasárnami jsme znovu pohromadě!
Teď to chce se dát trochu do kupy, bidon, zadní kapsy, ale času moc není, kasárenské peklo je příliš blízko. A tak když se znovu opakuje začátek Soláně hned v první točce, jakoby se mi zastavily nohy, 39x28 a jen převaluji kliky z horní úvratě do dolní, v jednociferných číslech na tachometru. Parádní stav, cukající pravé stehno vše dovršuje, je konec! Skupina pomalinku mizí, ale Jirus je stále vidět, snad na mě ještě nečeká! Nekonečný příběh, Kasárna, jeden ze symbolů Beskyda, kvůli tomuhle sem jezdíme přes celou republiku. Do háje! Ale Jirus je na dohled, i slyším jeho povzbudivé výkřiky, a když pohlédnu vzhůru, vidím o patro výše, jak od bufetu odjíždí cosi oranžového, ano, to musel být Kapr. Ale když píši o patro výše, tak na Kasárnách je to min. 4 minutová ztráta. Kapr pak dál pokračoval pro beskydské zlato s těmi nejlepšími z grupy, s kterou jsme přijeli pod Kasárna. Takže stačilo málo Kolíkáči, že? Chachá!
Bufet - dolít bidon, do pusy narvat šátečky, abych se pak v následujícím brdku málem udusil. Jirus znovu čeká, aby mě pak potáhl k Makovu. Jedu odevzdaně, jen se modlím, ať Jirus nezvyšuje tempo, nevylezu mu z háku celé stoupání na Bumbálku, jedeme výlet, čekáme na instalaci aktualizací a následný restart systému. Díky kámo, že jsi tam byl, bez Tebe by to byl hluboký ponor, takhle jsem ještě nějaké záblesky u hladiny viděl. Do sjezdu dokonce jdeme ve třech lidech, jednoho Jirus sjel, a navíc v krajnici stojící auto Roberta Kleinera nevěstí nic dobrého. A po odbočení směr Bílá je to tu, vypečená grupa i s Robertem nás předjíždí!
3,2,1 start, boj nad 40 let pro mě dostává nový náboj, naopak Jirus hlásí, že končí. Je tu i borec nad 50 let (Pepa Ibehej), tak se moc do špicí nehrnu, přeci nebudu sjíždět Kapra
Stejně jako před rokem ve stojce za posledním bufetem si Jirus vystupuje s křečí, mě to nechává klidným, vím, že si nás zase dojede. Soustřeďuji se jen na Roberta, zase to přišlo, mé závodnické srdíčko se rozhořelo, a musím to s ním nějak vykutálet. Pepa i Robert tvrdí tempo grupy, pár lidí odpadlo, já se jen otáčím, kdy přilítne obživlý Jirus. Mám trochu výčitky, že jsem ho v tom nechal, ale jsem prostě 100% přesvědčen, že ten blázen to zase zvládne. A taky že jo, zase snad na stejném místě jako před rokem je u nás, jen mu vysvětlím svoji situaci a plán do závěrečných kilometrů, a pod Smrčkem, kdy se na něj znovu sápe víla křečovka, mě vysílá do boje o pořadí v kategorii a v soutěži družstev. Díky kámo za vše!
Smrček, část grupy odskočila, ale držím se zuby nehty Pepy a Roberta, který to občas proloží krátkým nástupem, no moc nevěřím, že bych měl nějaké šance v závěru. Žíža nezklamal, i Smrček a jeho obvyklá palebná pozice se zbraní v ruce se zapisuje hluboko do šlapkovských duší! Díky! Nechápu, ale letos mi připadal nějaký krátký, že by se aktualizace doinstalovaly a systém se restartoval? Bojuji, přeci jsem sem nejel na výlet! Robert s Pepou stále neúnavně tahají špice a na Maraláku Pepa odskakuje a dojíždí si čelo grupy, která nám ujela na Smrčku.
Robert tvrdě drtí špic za nimi, po chvíli na mě houkne, ať to dojedu, když se furt flákám v háku. A tak na Bystrém okolo hasičských závodů docvakávám grupu a jdeme do velkého finále. Auu, tahle stojka pěkně bolí, navíc Robert jde zase do svého mini nástupu, zase mám díru na skupinu, a pomalu se loučím. Neee! Ještě to zkus! Bude za chvíli U-turn, tam je musíš dolítnout, tam se to natáhne! Jooo, vpravo hotel Banka a jsem zase s nimi, to je sviňa to tělo, na Bumbálce na odpis a teď na 180km má zase roupy! Vzpomínám na Zahradu, jak tu před rokem vsadil dlouhé špurta, hned jak se najelo na silnici k Ráztoce, moc si nevěřím, navíc mám výčitky, že jsem netahal a sápu se do spurtu …
Ale když to ohneme doleva, velká tam je, zvedám zadek a klestím si cestu mezi ostatními. Pepa na mě řve, že tohle se nedělá, já vím, cítím se provinile, hold cyklistika není spravedlivá, kolikrát jsem to již zažil? Jede to, síly jsou, jen jeden z naší grupy zůstal nepokořen, a překvapivý 5. flek nad 40 je pro mě nej umístěním na mém 13. Beskydu v řadě a hlavně, že jsme obhájili bronz v týmech!
::
Propozice ::
Diskuze ::
Celkové výsledky ::
Foto ::
Foto Kapr ::
Foto Žíža kompletní ::
Video