Akce Peruc patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2017-02-19.
-
Camrda –
Rozkousanej ret
Dnešek jsem s vidinou toho, že Kocoura, Páju a Jeana nakonec přemluvíme na Peruc, že budou všichni s blatníky, a že se vlastně moc nepojede, těžce podcenil. Pln odhodlání a s úsměvem na rtech ráno vyrážím směr kruháč. Cesta tam byla celkem v pohodě, místama jsem si stěžoval, že v tom háku tepu, jak když doma sedím na gauči. Ale to jsem si s Mlhošem vynahradil na špicích a v podstatě i blízko Peruce, kde se cesta už tak trochu vlnila, stále jsem odolával Jirkovým nabídkám na košt mléčného likéru, podezřelého vzezření, bez jakýchkoliv obav, že by to dneska mělo nějak bolet. Před Perucí vzdávám jednu ze špic, protože mi to přišlo už tak trochu moc a cesta daleká. Po pauze na čerpačce už však přichází jen holé peklo, nesoucit, a rozkousanej ret
. Díky za shovívavost, když jsem posledních 40 km nestřídal a obdiv všem, kdo to dnes dali s grácií sobě vlastní. Ovšem dvěsta z místa, nebo sedmidenní dvanáctistovka jsou záležitosti pro opravdové gurmány! Gratuláce Kolíkáčovi ke KOMu!
-
Kocour –
i kilo bolí
Každej se těšil a kdo by taky ne! Já třeba jako malej kluk, ikdyž po sobotě sice sportovně posekanej, ale na kole překvapivě nacházím takovou polohu, že mě záda a zbytek těla ze sobotního fotbálku nebolí.
Zadek taky moc nenaříká, na to má tak 60km čas. Na Jížiu vše podle plánu, někdo na jednici, většina bere zimáka. Do Brandýsa to uteče jako voda a jediné zpestření nám dopřeje Kolíkáč, když za Běchoviceme se mu na zbytku zmrazku zavlní kolo a on o tom ještě 10 minut vypráví coby kdyby :)
Jsem rád, že u Záložny shledávám tygra Malinu a Páju, kteří to se mnou po další hodině otočí. Podobně se domlouváme i s Alfem a Jean je pro mě požehnáním, protože určuje, že se z balíku vytrousíme u Veltrus. Je nás pěkné grupetto a Bobek ukazuje, že má slinu objížděče jako asi dlouho ne. Příjemně jsem si pokecal s Camrdou, kterej měl tepy tak v klidu, že šel skoro do 2cifernejch hodnot. Tygr-Malina se napájel podezřelým životabudičem a jako bumerang e mu to vracelo na čurpauze "pára z moči stoupá do očí!"
Po necelých 60ti km už jedeme jen s Pájou a Jeanem a tímto klukům děkuji, myslím, že mě to zachránilo život.
Zbytek tygrů a objížděčů pokračují vstříc plánovanému dvoukilu a nejlevnější naftě široko-daleko.
Jean to v podstatě celé odtáhl a já mu tímto velice děkuji, protože zadek už bolele a na 4h v sedle prostě nejsem vůbec zvyklej. Páje a ostatně i Jean, si s prdelí myslím taky užili, prostě ještě ty sedýnky nemáme osezené.
U Letňan padne rozhodnutí udělat ještě kapsu než skočíme do metra, ale nakonec je z toho v mém případě až Jížo a za první kilo, které umělo zabolet jsem rád. Doma zjišťuji, že rodinný plán se posunul a já mám ještě do 16h čas, tý vole, tohle vědět, tak to zkusím jako malej tygřík, ale teď jsem rád, že to nedopadlo. Příště to třeba vyjde.
Sláva šlapkám a můj upřímný obdiv všem, kteří si posouvají hranice, KOMy a možnosti
-
Kolíkáč –
Peru to na Peruc!
Dnes nadherna grupa a paradni vylet! Videt zase nazivo nektere virtualni oranzove kamarady ze socialnich siti a samozrejme okoukane zimni vobjizdece, to je proste zradlo. Obdiv Pajovi, Jeanovi a Kocourovi, ze jim hlava spravne rekla "a dost" a tocili to pred Veltrusy. Odolat vuni skupiny, to chce dobry moral. Malina ho nemel. Alf skvele vyjel na spici brdek k zasobnikum ropy. Tam uz cekal hladovy Vlcak. A pak uz jen smerovky Peruc a leteli jsme jak byci za cervenym hadrem. Tim hadrem nejvice maval Malina, ktery popijel zahadny napoj ze skleneneho bidonu a stavel na hlavu vsechny vobjizdeci definice. Jiz legendarni foto u Orlího pomníku a pumpa v Peruci s vlajkami, ktere vlali tim spravnym smerem. Letos slunce, tak jsme rozlozeni venku a nalada graduje. Let do Msených lázní prepisuje KOMy na Strave. Pak nezlomny Malina znovu pumpuje spice a drtime to do Roudnice. Bobek jede remeslo, 1200 km za 7 dni se proste pocita! Profesor s Piratem na jednickach si vesele klabosi a zadny magnet pro ne neni problem. Turista na poctive ocilce se zasterkou z jizdniho radu se nenechava zahanbit. Do Melnika to utece, pohled na zamek zase bere za srdicka. Bobajz nas navadi na melnickou stojku, ja uz rezignuji, a motam se k pumpe. Pak uz to bylo ve stylu "VOLARE CANTARE OH OH OH" Camrda furt brbla, ale jeho opaleny oblicej mluvi za vse. Nateseny Mlhos z hor pomaha dotlacit tu karu k domovum. Od Kolodej tomu ale vladne jedina postava a to DedekB, ktery jede ve velkem stylu. Kruhak uz nedam, tocim to v puli doleva po vrstevnici domu. Dnes to prislo, byl to cyklisticky koncert, kde nikdo nehral falesne! Diky vsem!
-
Malina –
Důvtip nade vše!
Hoši vracím se z oběžné dráhy Pluta zpět na zemi. Bylo to včera velký jako dlouho ne! Hned od samého rána, když mi Pája předával lassí až po umírání za Camrdovým hvězdným prskoletem u ateliérů v Hostíku poté co mi v Klánovicích na světlech odešlo koleno.
Zkusil jsem vsadit na jedinou kartu a to byl důvtip. Nejvíc jsem se bál, že nestihnu ráno otřít prach z kola a přijedu na zaprášeným nástrojem. Prach jsem otřel, Páju nabral. U záložny připravený vtípek s lassím. Pak už jen rozpomenout to zapomenuté a dát neděli na 600%. Snažím se trochu hlídat tepy. Ale jak se to dělá, to už jsem zapomněl úplně. Po Peruci už trochu tvrdne chleba - na kraji kedru nejde moc dobře ukousnout. Střední část bez kůrky mi moc nechutná. Ale hanba by mi fackovala zalízt dozadu, když jsem to kolo ráno otřel. Až za Karlíkem v Dubči jsem si zalezl, chytil se šlatru a on mě dotáhl do ateliérů. Doma chvíli pohoda, ale pak tělo plné benzínu jako po návštěvě doktora Mengeleho. Teplá vana. Jedno rajče, polníček, snickers, kofola v litrech. Toť vše, víc tam nedám. Začínám se klepat. Lezu do postele, vrtím se tam jak s malárií. Myslím na Bobka, jak ho s ním spurtuju kdesi nad Mělníkem.
Mraveneček ale už ve 23:00 tancuje nad pánví aglio oilo a myslím na tu tlupu nedělních vobjížděčů. Být sobota šel jsem to dojet do baru...
Důvtip nade vše! Jste neskutečný koně, všichni od Brandýsa až po Prahu!
-
Mlhoš –
Krasna sestava i pocasi!
Na nedeli jsem se tesil opravnene, jsem posekanej, jako uz dlouho ne... Krasna sestava i pocasi. Prvni stovka super, druha bolela cim dal vic a vic a vic... Smekam pred vykony smecky tygru, vedene sejrovym tygrem s najezdem 0, kterej byl vsude prvni. Kolikac tu sice hudruje, ale silami po ceste nesetril a daval si co proto. Pak Kaja na 14kg hajtre, to je taky neskutecnej vykon. Bobek s 1100 za tyden, jel jakoby nic... Turista na ocelacku na nic nezehral a jel a jel. Jo HonzaB a jeho zaverecna hodinka pravdu, kdy nas dotahl na Jizo, to byl taky nater, kdy uz kazdy slapnuti bolelo. I Profesor s Piratem se drzeli, ze nikde nechybeli... A Jarda s musi vahou do kopcu lital... No fakt nechapu a jsem rad, ze jsem to dneska s vama prezil.... DIKY!
-
Turista –
Dnes to bylo na Svadlenku!
Dnes to bylo na Svadlenku, aneb zasij se, kdy muzes. Orlikovy katastroficke blative scenare mi presvedcily o nutnosti si vzit blatnika. Obavy se nakonec ukazaly liche, modre nebe, suche cesty. Koeficient Blatnikovy ucinnosti eta pokud provedeme jednoduchy vypocet podle vzorce eta = P prikon lomeno P vykon vychazi hluboko pod 1. Proto jsem se snazil setrit, kde se dalo, za predpokladu, ze mam ukazat blatnikovi, kde lezi Peruc a natankovat nejlevnejsi naftu. Diky vsem spicarum, vobjizdecum, Tygrum a jinym nadlidem, dnes jsem byl proste netahlo.
Mam v pameti podobny prosity vylet loni do Litomeric, ale letos jsem se citil lepe. I prumer je lepsi. Kdyz jsme u te historie, tak do Bydzova jsme jeli o chloupek svizneji, nevim co si o tom myslet, s najetymi km by jsme se meli spis Zlepsovat? Vydareny vylet, chleba jsem si nezapomnel, slunicko jak na Malorce, a hlavne, svezl jsem se s Legendami, k Orlovi, do legendarniho Peruce, a to se nezapomina, Take velke diky.