Hned jak jsem se dozvěděl, že se Doksy nejspíš pojedou, tak jsem si řekl, že tam prostě nesmím chybět. Pochyby a nejistota ale byla velká - čtvrket 31.5. (poslední den v měsíci), což je u nás v práci docela problem... Uzavírá se měsíc, honí se termíny a prostě celkově bývají ty poslední dny v měsíci takový hektický. O půl dne dovolené jsem si šéfovi řekl cca 14 dní předem, tak snad to výjde. Ještě týden před Doksama jsem nevědě,l jestli to klapne nebo ne, ale nakonec nebyl problem.
Je čtvrtek ráno a já už nemyslim na nic jinýho než na závod. Místo práce čumim na net a zjištuju si spoje vlaků. V půl 10 vypínám PC a valim dom. Dobalit poslední zbytky věcí, který jsem si nepřipravil den předem a vyjíždim po ose do Rumburka na rychlim až do Mladý Bolky. Už když jsem si hledal ty spoje, jsem si řikal, že to bude těsný - příjezd do Boleslavi v 13:20 a odjezd rychlíku z Bolky na Prahu v 13:24... No snad se nic nepo*ere a stihnu to. První stanice ve vlaku usínám, pekelný dusno a vedro, padá mi hlava každou chvilku. Probírám se před Českou Lípou kde jsme nějakej čas stáli a já si řikám, že na sebe ty vlaky snad počkaj. Mít plán B se ale dycky hodí, tak hned píšu přítelkyni, že ten můj vlak má spoždění, jestli se mi může kouknou na další vlaky kterejma bych mohl jet, že ten rychlík ve 13:24 mi ujede. Dostávám zprávu, že další jede v 13:38 - osobák do Všetat s dalším přestupem, ku*va drát, to tam budu jen tak tak na prezentaci... Ale bohužel, jiná možnost neni. Ale mezitím už zase stojíme, tentokrát v Bělí... Ty vole, to mě po*er, já snad ani nestihnu ten vlak ve 13:38 (další pak v 15:24)... Propadám panice a řikám si, že to nejspíš vypadá na to, že z Doks bude ho*no... Vystoupim v Boleslavi a budu moc jet po ose domů...
Kousek před Bolkou ten vlak zastavuju vočima... Je 13:37... Vybíhám z vlaku a nad ničim nepřemejšlim, nastupuju do prvního vlaku kterej vidim i když vůbec nevim kam jede... Až po tom co si sedám zjišťuju na tabuli, že jsem správně. Dveře se zavírají a přesně podle harmonogramu ve 13:38 odjíždim směr Všetaty... Ty krááááávo, to bylo těsný, šance, že si Doksy zajedu ještě pořád žije. Chvilka času, tak rozdělávám bagetu, kterou zapíjim nějakou přeslazenou oranžádou - cukry se ale budou hodit...
Asi 4x se snažim dovolat Kolíkáčovi, jestli by mě nezaregistroval, že mi ujel vlak kterým jsem chtěl jet původně a na start to budu mít jen tak tak... Dojíždíme do Všetat, spoj na Prahu jede hned za námi... Už chybí jen kousek, ale měl bych to stíhat. Z Čakovic je to k teplárně cca 2km. Přijíždim na prezentaci, kde ve frontě stojí ještě lidi a asi nejsem ani poslední. Přidělávám čip, číslo a jedu se pozdravit se všema oranž dresama. Jedno týmový foto a jede se na čáru... Na rozjíždění neni čas, ale nevadí, všechno se stihne během prvních km za autem.
Stojím na startu a kontroluju situaci, no nepříjde mi že by nás tu bylo nějak hodně, tak snad mě to někde nevyklepe abych se netrápil zbytečně sám. Je 15:20, ozve se klakson, zacvaknout tretry a jde se na to. Za autem v balíčku se jede krásně, užívám si luxusní počasí... Občas nějaký zrychlení - ze sedla, pár rychlejch temp, brza, spomalovačky, přejezdy atd... Ideální na roztočení nohou. Zaváděcí auto jede cca 45km/h, takže upřímně ani nevim kde měl být ostrej start, připadalo mi, že se jede pořád stejně...
Ale furt zadarmo...
Kontroluju tacháč, ujeto 16km a říkám si, že to za chvilku začne. Z let, kdy jsem neměl naježděno a jezdil jsem jak s hnojem to pro mě v Čečelicích, popřípadě v Byšicích při nájezdu na hlavní byl konec s čelem a začalo plácání se vzadu. Nechci proto nic podcenit i když vím, že tenhle rok je ta výkonnost zatím asi nejlepší za ty roky co jezdím, takže by mi to odjet nemělo, ale člověk nikdy neví...
Do ostrý levý najíždim cca na 15 pozici, ale nepřipadá mi, že by se jelo nějak rychle, tak přidávám a vyjíždim si dopředu a na horizont vyjíždim asi na 5. pozici. Kousek dolu a za přejezdem levá, balik se lehce natahuje, ale jinak je klid, tenhle výjezd na hlavní mi příjde mnohem pohodovější než skrz Byšice. Na hlavní očekávám šrot a lajnu jako za starejch dobrech ročníků, kde jsem vždycky trpěl na větru, ale nic takový se neká. Balik jede pohromadě roztaženej přes celou šířku silnice a kecá se. Rychlá občerstvovačka, točíme levou kde fouká do zad a jsou tu první nástupy... Zatím jsem v klidu vepředu nejede nikdo koho by mělo cenu sjíždět... Jak se okolo mě ale proženou borci z Lawi, Sparty a spol tak větřim a jedu taky, tohle už si ujet nenechám, to smrdí průserem...
Nic extra se neděje, všechno je to pohromadě a jedeme na Řepín, kde zas očekávám, co to se mnou udělá. Nohy jsou v pohodě, nechávám velkou, co kdyby chtěli kluci blbnout, jede se ''příjemný tempo'', je to rychlý, ale neplivu kref, tak dobrý... Stoupáme nahoru a v hlavě mi zní ''Řepín, kde to esíčkem ještě nekončí'', myslím že to psal Kolík ve svým reportu kdysi, nebo se pletu?
Nahoře jsem zase docela vepředu, do 10 místa určitě a nohy jsou dobrý. Po kopci chvilka klidu, dávám gel, pití a kecám s Petrem Vackem. Připadá mi, že zatím se moc nejede, tak koukám na tacháč jakou máme zatím průměrnou rychlost - 40,3km/h... Aha, tak ono to zas asi tak špatný nebude...
Nebužely, Střemy, sjezd, přejezd, ostrá levá a údolíčko. Tady se dost zrychluje, je tu hodně agresivních nástupů, ale všechno pochytaný. Cca 5 km před Romanovem všichni kufrujou, jedeme lehce přes 30 a já si řikám, tvl to nechci vidět ten kopec.... Všichni budou odpočatý, to bude maso a taky že jo. Hned odspoda se jede peklo jak hovado, pár lidí hned odpadá, nechávám velkou, zestoje a letim s prvníma... Tempo je ale šilený, ať dělám co dělám, tak přibližně v půlce si vystupuju a mávám první skupině... Nohy sice jedou super, ale na top hovada z UACu s mejma 3,5K naježděnejma km prostě nemám šanci...
Druhou půlku kopce jedu s Petrem Vackem (cyklokros Milovice) a Jirkou Černym (Sparta). Jedeme slušný tempo, krátký rychlý špice, za kostkama ve Mšeně sbíráme jeden kus, kterej ale zase hned odpadá, jedeme dál pořád ve 3. Síly jdou docela rychle dolů, je to jiný jet časovku trojic než bejt zabudovanej v baliku...
Dávám gel, magnezku pro jistotu i když po křečích ani stopy a valíme dál. S každou další špicí se mi na tu následující chce míň a míň. Nejradši bych už byl jen zalezlej v háku a do cíle to jen nějak dotočil. Už ani nevim kde, jestli před nebo za Žďárem vidíme čtveřici před namá... To je najednou motivace, jak politej živou vodou jedu na špici a snažim se dělat všechno proto, aby jsme to sjeli. Zalehlej dřu jak kůň, rychlá kontrola tacháče - valim 52-3km/h, po pár stovkách metrů toho mám dost a vymačkanej jak citron odstupuju, mám co dělat abych chytil hák. Chvilka na odfrknutí a je to tu zase, další pekelná spiče, točíme, jedeme jak magoři, ale daří se, přibližujeme se. Kousek za Ždírcem, na začátku sjezdu dojíždíme žlutáka, společně s ním je tam i Michael Somr a 2 další...
Hned jak jsme je dojeli tak Jirka Černej zkouší nastoupit a odjet, mezi polema, před poslední levotočivou zatáčkou do cíle jedeme totální šrot, rychlost přes 60km/h. Rychle se blížíme, tak na brzdy, pořadatelé už nás směřují co finiše. Hned za odbočkou za to zkouší vzít Petr Vacek, jdu hned za ním, ještě chvilku to zkouší, ale pak zpomaluje, poslední pravá a já se dostávám na první flek. Nikomu se nechce, tak se zvedám a zkouším to na kurva dlouhej spurt skoro od zatáčky. Hodně dlouho jsem pořád první, dokud člověk vidí šanci tak dupe, ale bohužel cca 100m do cíle jde přezemě z prava žluták (Petr Mirovský), zleva Michael Somr a to je poslední hřebíček do rakve... Svěšuju a ztrácím další 2 pozice, takže všichni 4 který jsme dojeli, mě nakonec přespurtovali, což se asi dalo předpokládat s tim co naše trojka vydala sil na sjíždění. Každopádně Jirku a Petra jsem za zádama udržel, takže dobrý. Za mě maximální spokojenost, myslim si, že jsem nezajel vůbec špatnej výsledek, závod jsem si užil od začátku až do cíle, mělo to grááády!! Doksy jsou prostě Doksy