Teploměr ráno ukazuje dva stupně pod nulou, ale zaostřit na tu stupnici mi chvíli trvá. Nicméně moje největší obava se nepotvrdila, to nejtěžší mám dnes za sebou: vstal jsem. Ze stresu už mám vše připravené od včera, jednice stojí naleštěná hned vedle oblečení. Jen to na sebe nasoukat a vyrazit. Prvních pár metrů do nového roku na rozkoukání a za křižovatkou prvně trochu přišlápnout. Tak tohle člověk na zwiftu nezažije. Letím spícíma Průhonicema, nikde ani živáčka, přeskákat retardéry, na přes kruhák nejkratší cestou protisměrem, teď je to všechno jen moje. Tímhle tempem bych na Chodovci čekal a mrznul, tak zpomaluji a kochám se. Po mostu přes prázdnou D1, dneska jsem mohl klidně do Prahy po dálnici, nic tu nejezdí. Úplně prázdný Opatov, není tu ani jeden autobus, ani nikdo, kdo by na něj čekal. Vidím prázdný Litochlebák (ví někdo, proč se ten kruhový objezd, kde okolo nic není, jmenuje Litochlebské náměstí?
) a napadá mě dát si tu pár koleček, nikde nikdo, no kdy se to zas povede. Najednou koukám, že tu nekroužím sám, naproti jak při olympijské stíhačce vidím Turistu. Dáme pár koleček, než je konečně čas vyrazit na Chodovec. Tam už čeká Basko a za chvíli se sjíždí i zbytek. Začíná svítit sluníčko a já rozmrzám. Do Vršovic cestami jindy kolu zapovězenými, teda ono to asi není zakázaný, ale reálně se třeba Spořilovská směrem na Bohdalec prostě projet nedá, teď je tu jen pro nás. Podél tramvají až k řece a na Smíchov, kde už malý parčík praská ve švech.
Pozdravit se se zbytkem týmu a známými tvářemi a celý balík se pomalu dává do pohybu. Na šířku zabíráme dva pruhy na délku není vidět konec, tak tohle jsem ještě nezažil. Slunce už pěkně svítí a v balíku je pěkně teplíčko. Jede se velmi volně, kolem se to přelévá jak lidi střídají konverzační partnery, já z toho moc dobrý pocit nemám a radši si kontroluju, co kdo předvádí přede mnou. Jak se dostaneme na výpadovku, tak se to trochu srovná, jedeme tak na šířku jízdního pruhu . Přesouvám se na levou stranu balíku, kde se cítím trochu bezpečněji a bude tu volno pro cestu v před... Za chvílí se tempo trochu zvedá a vidím Kolíkáče jak se cpe dopředu. Až teď mi docvakne, že jsme nedomluvili žádnou taktiku a on to chce dneska pojmout prestižně. Založil třetí řadu, kde je první, tak ho jedu trochu schovat, protože já to dnes na nějaký výkon nevidím. Za chvíli vidím dodávku čt s kamerou u pravého kraje, sakra tady v levo nebudeme vidět. Trochu přišlápnu, úplná špic je jen pár metrů, jenže najednou jsem před balíkem a brzdit se mi teda nechce. Lehkost s jakou se Bory rozletěli vpřed je po měsících zimáku a zwiftu neuvěřitelná. Za mnou díra, nezbývá než jet, někdo ještě stojí u silnice a fotí, tak aspoň tam chci před balíkem. Silnice už se zvedla a rychlost padá, ale k fotopointu to udržím za sebou a pak se uklízím zpět do balíku. Ten už je ale roztrhanej a tak hledám vhodnou skupinu. Nakonec skončím u Vlčáka, kterej to na biku rozhodně nefláká. Prohodit pár slov a trochu se vzpamatovat. Koukám jak kousek před námi Profesor jede pěkný tempo a začíná nabalovat další lidi, to by mohlo být rozumný svezení. Trošku přišlápnu a jsem tam, pak pokecat s Prófou, chvíli po boku Michala Starka a my jen nevěřícně koukáme na naše watty a kolik by to asi bylo krát dva... Pak kolem projíždí větší borec, ideální závětří a tak se nechávám vytáhnout až k ceduli P-300m, kde se prý má zvednout zadek. Chci si jen najet na lepší pozici, ale nikdo se nezvedá a tak jen odjíždím z téhle nezávodní grupy.
Nahoře formujeme grupu na přípitek, Oťas vytahuje Bohemku. To jsou chvíle, tak šťastný a oranžový! Je krásně, domů se nechce, ale daleko by se stejně nedojelo, tak to jen točíme na Zbraslav. Točnou v kecacím tempu, Basko chce závodit už od spoda, ale nikdo nereaguje. Podruhé za to bere před vrcholem, to už se aspoň zvednu, ale dělám mu jen stín. Ještě jedna zastávka na foto, Prófa nám ukazuje jak nenandavat spadlý řetěz a my mu za odměnu dáme tisíc rad k ničemu. Nakonec se zdaří a jedeme dál. Z Průhonic si to protáhnu ještě na Kateřinky a zpět, abych ještě trochu pokecal a užil si slunného dne. Dnes to teda vlilo spoustu nové krve do žil, tak ať nám to všem vydrží celý rok!