Kolíkáč –
Bublinkový Cukrák
Suché silnice lákají vytáhnout letní zbraně, ale baterka hlásí low energy. Tak vyrážím na blatníku se vzorkem dělat jen křoví na první letošní kaši na Cukrák. Nedočkavý wobjížděč Iceman už volá, kde jsme, prý byl sraz v 8:15h. Jo, co všechno může udělat starťák! Podle plánu se scházíme v plném počtu na Chodovci, Otík se chlubí novým oranžovým baťůžkem a Profesor exkluzivním zimákem. Diskuze kecala, když psala něco o klouzání se ve Vršovicích, všude sucho a teplo, na to že je 1.ledna. A tak se není čemu divit, že ikonický plácek u Smíchovského mostu nestačí pohltit ten pestrobarevný dav.
Potřást si pravicemi a jdeme na to. Dvojička se Sousedem, jak někdy před 15 lety, kdy jsme objevovali švihy od mostu, zase bere za srdíčko. Blíží se nájezd na stoupání, jedeme hodně vzadu, ale těsně za galdou bílého elektrického specializedního kola a na něm Kadlini. Sousedovi prohodím hlášku, že jsme zatím takticky dobře, teď jen vydržet! Mele se to ve mně, jestli se Sousedem anebo hákovat zvedající se Duklácký zadek.... Nevydržel jsem... Jó, jak opojné, zase v tom chvíli lítám, letíme levou stranu balíku a šineme se do předních pozic. Kadlini ovšem skáče jednoho po druhém jak laňka, kdežto já už pomalu ale jistě připomínám těžkotonážního slona. Magnetem se pro mě stává oranžová dvojička v dáli, to bude HonzaB a Profesor, žlutý Turista ten už není vidět. Chvíli štěbetat se Štěbou, ale když jde přes nás Šísťa, tak mu skočit za záda. Profesor je na dohmat, kdežto HonzaB si užívá přednější grupy, hold je dobře vyladěn! Parking 300 metrů, ale nekonečných metrů, leje ze mě slušně, brýle zamlžené …
Nahoře konečně chápu ten Otíkův orange baťoh, vytahuje Bohemku a kelímky, tak jsem se na Silvestra bránil úspěšně bublinkám, až si je dávám na Nový rok na Cukráku. A v téhle partičce okolo sebe chutnají znamenitě! Děkujeme Oťas!
Teď už jen rychle domů na novoroční rodinný oběd, Turista s HonzouB by už nejraději jeli nějaký hermelín a nebo knížecí lesy v Povltaví, ale nakonec jsme je přemluvili. Palec chytá defekt na Zvoli, vzorně zase všichni opravujeme a pak už s větrem v zádech až do vany. Oholit vousy a jsem tak rozparáděný, že jdou málem dolů i kamaše na nohách … ale to si ještě chvilku počkáme … Díky všem co dorazili a věřím, že i rok 2019 si uděláme pěkný v té naší oranžové divočině!