Akce Nový Bydžov 2019

Akce Nový Bydžov patří do kategorie Vyjížďka. Datum: 2019-02-09.

:: Trasa Flyby :: Foto :: Diskuze

Historie: 2012 :: 2013 :: 2014 :: 2016 :: 2017 :: 2018

• Bobek – Ticha symfonie
  
  Vzdy kdyz neco napisu, tak to nevyjde. A kdyz, tak obracene, a proto pisatele zdalky sleduju a tesim se s nimi na pekny sobotni objemny den. Nadseni umocnuji patecnim vecerem u Malinu, v mile spolecnosti, u spolecenskych her, pod aromatickou lampou.
  Moribundus kosi jedno eso za druhym a zda se, ze ve Msteticich bude ,,pusto". Mozna dojde i na zmenu trasy, buh vi zdali tam vubec dorazi, ranni zpravodajska mafie kazi celkovy dojem z vyhratych kanafasu...
  8:50 Mstetice, na vterinu, pusobi dojemne.
  Ryba jde dopredu, nikdo k nemu, tak se pridavam. Pusobi tise a skrome, kolo pod nim, jakoby jelo uplne samo, nemelo odpor. Sklouzneme vesele na hlavni, ale to uz se jede lajna - tedy je provoz, tak proto asi. Ani nevim jak, mijime Podebrady, ulevujeme, sdelujeme si prvnich par slov.
  Ticha symfonie...
  Vlajici jezdci prede mnou uhlem naklonu pripominaji soustredeni ve Znojme, take si vzpominam na jednu dobrou rybi radu: kdyz jdes dopredu, jede se rychle, tak si zvolni podle sebe. Uhel naklonu rovname odbockou ve Chlumci, napeti retezu zvysenim rychlosti. Akorat nadmira tepla pretrvava (prehnal jsem to s vybavou) Bydzov je vlastne takovy prodlouzeny Mestec, tenkrat ale mrzlo... Na benzine sundavam rozmachane hadry, takze kapsa je stale plna. Na klucich je videt, ze maji vytopeno podobne, jen Ryba - jako by jel na konec ulice pro maslo.
  Zacinaji padat prvni morbidni napady o odpadani, nezvladnuti, atd... Premyslim co rict, na kole jsem extra nijak nebyl a zhebnou tady nehodlam, projizdime pozvolna mestem, trochu se zvysuje radost diky dosazenemu planetarnimu bodu, asfaltovemu kolecku odkud je vsude kousek, jen ta Praha a ten vitr.... za mestem zasekava tak mocne, ze se neni kam schovat, ze zasterka Dedkova kola pusobi jako naprimeny vyplazeny jazyk kteremu je jedno jestli se osoupe.
  Celkove na zpatecni trase nemuze byt o rychlosti rec. Jestli nekde bylo 25km/h byl to max. Pred hrbitovem kde odpadl Luk jsme jeli 13-15km/h. Proste vitr si hral svoji pisnicku coz dokazuje zubatice Camrdova testeru (nemene je to videt na jeho vyklepanem stylu, ci stale rovne jizde bez touhy odbocit k Praze). Dedek jako v jazykove skole trenuje slovicko moooc, chvilemi premyslim zdali nepotlacit Otase, je mi ho lito, usmev v jeho tvari je od vetru tak promackly, ze nevim zdali vubec zije a jakykoli dotyk nezmeni smer riditek do skarpy, Ryba si vycvakne Kozovazy na velkou, Camrda hakuje, ja domylam posledni zrnka, Otas uz davno ztratil vyraz ve tvari.
  Loucim se, odbocuji ve Vysehorovicich a snasim se zpet do Polabi. Povedeny den a nikdo ani moc nepyskoval...
  
  
• Luke – Vyškolen v protivětru
  
  Celý týden se těším, má být teplo, snad i sucho. V práci ale řádí chřipka, tak se snažím držet všechny babské rady, čaje, zázvor, bylinky, pomeranče, ale v pátek večer už se necítím nejlíp. Zprávy z oranžového tábora taky nejsou pozitivní, nemoci řádí i v našich řadách. V sobotu ráno ale překvapivě dobrý pocit, zacpaný nos se zahřeje a povolí. Ve Mstěticích nakonec 6 statečných a už se jede, táhne hlavně Ryba, který nasazuje rychlost, že ho máme občas problém uřídit.
  Trasa je ale z minula dobře projetá, a tak nebloudíme a míjíme jednu vesnici za druhou. Občas foukne z boku, ale jede se mi dobře. Když se cesta stáčí na Chlumec a Bydžov, vítr se začne opírat rovnou do zad. Tempo tudíž narůstá a vidina pumpy a vítr v zádech nás žene rychlostí přes 40 km/h vpřed. Jednou předjíždíme traktor s dřívím, pak nás nemůže předjet Avie do kopce. Návštěva pumpy je rychlá, že se málem zapomeneme vyfotit .
  Chlácholíme se, že nefouká tolik, kolik mělo dle předpovědi, ale vlajky za rohem hned po rozjetí říkají něco jiného. Po výjezdu z Bydžova je jasné, že tohle bude bolet. Snažím se hledat místo kde nefouká, ale přijde mi, že ať jedu, kde jedu je to marný, držet se skupiny hrozně bolí.
  Pak mám trošku mlhu, vím, že se párkrát kvůli mě zpomalilo, najednou mě hrozně rozbolela hlava a já už se pomalu smiřuji s tím, že tohle neuvisím.
  Snažím se jet pořád stejně ale pořád zpomaluji, kdepak tady by pomohlo asi jen tažné lano. Díky všem co se pokoušeli mě zachránit, ale dnes na to nebylo.
  Sám zkouším chvíli točit, ale chce to pauzu, najíst, napít, zorientovat se. První příhodné místo k zastavení byl hřbitov Podmokách - jak příhodné. Zhodnocení situace, na vlak to bude kousek, ale jak sem se zastavil, teprve mi došlo jak je pěkně, vymetené nebe, parádní rozhled, přede mnou zasněžená Praha, napravo Kozákovský hřbet, ale tady už je jaro, louky se zelenají, ptáci zpívají. Vyrážím, pomalu, kochám se, hlava už tolik nebolí. Vlastně se mi je skvěle, teda v rámci možností. Tudy jsme jeli z Městce Králové, ale teď je mnohem víc času koukat kolem. Ne dneska je parádně a já si to zkazit nenechám, žádnej vlak nebude, pěkně pojedu, těším se na to celý týden. Hlava bolí míň a já si jí perfektně vyčistím. Tudy jsem jel v létě svých prvních 100 mil, 160 kilometrů a já si myslel, jak sem drsnej, haha, tady dneska budou padat dvoustovky. Myslím na všechny chudáky nemocný co dneska nemohli s námi, myslím na těch 5 bláznů kdesi přede mnou, jak asi bojují s větrem. Já prohrál, ale už jsem s tím smířený. Za Poděbrady už fučí pořádně a tak už jen počítám kilometry a jak dlouho to asi jen pojedu. Trénink vytrvalosti nemůže škodit.
  No co, dny se prodlužují, času je dost, hlavně že jaro se blíží. Nakonec jsem sice mrtvej, ale užil jsem si to. Díky všem! Jo a jestli mi Floyd Landis vezme telefon, abych zjistil co si vzít abych byl zítra zase fresh, tak chci nášup.
  
  
• Oťas – očistec
  
  Na starý kolena blbnu.Po prořídlé startovní listině a s respektem k zbývajícím střelcům a délky švihu,jsem uvažoval s tím švihnout.ale zkusit co vydržím bylo silnější.Máznul jsem vrzající řetěz,hodil něco na sebe,něco do kapes a na kruhák.HonzaB,poté Camrda.Ryba.Už jsem začal mit bobky.Mstětice Bobek,Luke.Cesta Tam byla přívětivá i na špici jsem se ukázal.Nový Bydžov pumpa,vítaná pauza.Při pohledu na tacho se mi podlomily nohy ,poroučel jsem se k zemi.100km a 100nazpátek,to bude očistec.Taky že jo.Hned protivítr.Je mi líto ale už jsem se vezl jenom vzadu Někde před Nymburkem to zabalil Luke.Já jsem jakžtakž visel až na 170km.Kopec Kozovazy mi zlomil vaz.Křeče mi daly stopku.Pozitivní je že mě berou stále později,tak se snad dožiju toho že přijdou až doma.Ujistil jsem borce,že to domů již doklepu abych je už nezdržoval.Manželka mě uvítala slovy"Ty ale vypadáš starý blázne".Tak se těším na neděli až bude v práci a dám si jenom kilo.