Mít dva hodné táty v jeden den, je sen každého dítěte!
V prosinci ani v lednu jsem nezasel a v půlce února jel sklízet úrodu. Sobotní ráno vypadá krásně, sluníčko se dere ven. Nejdříve ale připravit nějaký proviant a nakrmit sebe. Jindy už by byl starťák jako howado, dnes to jsou obavy!
Před osmou už sedím na kole a hned musím zdolat serpentinu ke hřbitovu, kde tepy letí rychle nahoru, ale dýchat ten čerstvý vzduch je paráda. Do Polabí pak už pěkně z kopce. Ve Mstěticích jsem první, nikde nikdo, říkám si, že bych si spletl čas odjezdu o hodinu?! Klidně se to mohlo stát, přeci jenom jsem už skoro 45 letý vypelichaný bodlák, co má chmíří na palici stejně dlouhé jako na držce, které začíná rychle bělat a nejkratší představec
Kroužím v okolí pumpy a za chvíli vidím Kárla, Kapra a za nedlouho přijíždí letka z Prahy s malým zásekem Oťasova defektu! Mačkání pravice jsem dlouho nezažil, poznávám dvě nové tváře Igora a Trungyho.
Sedáme na kolo, tretry zaklapávají do kufrů a vyrážíme vstříc Nový Bydžov. Právě na tomto výletě, o nějaký rok zpět, jsem natočil první dvoukilo a byl šťastný. Být to v listopadu, byl bych nesmrtelný, ale tím nikoho nedojmu, nikdo se tě tu nebude ptát, jak se ti jezdilo v listopadu, jsi tu teď a tady a tak se ukaž! Já se neukazuji a jen koukám, jak každý ladně točí sobě vyhovující kadenci. Mlhošův nový skvost BMC je fakt nádherný i jeho ladný pohyb. Camrda zřejmě dostal k vánocům poukaz na plastiku a hned ho využil a nechal si vymodelovat ženskou prdelku
Jak jsme se později dozvěděli, byl ve Struhařově od Mlhoše pěkně rozm...nej
.
Mně ale do smíchu moc není, obavy, strach, mlčím
chvílemi mi přijde, že mi prokluzuje řetěz nebo contík na ráfku
žeru, žeru piji, nic nenechám náhodě. Dokonce i na špice se deru
V Poděbradech Camrda s Mlhošem to točí a jedou domů, pohrávám si s myšlenkou, že bych jel také, přece jenom mám v tuto chvíli natočeno víc než za prosinec, leden a část února
ale táta Kolíkáč mi říká, to dáš a tak pokračuji. Je fakt, že cesta utekla poměrně rychle a už jsme v modré boudě a automat na kafe sype jednu sra.ku za druhou
Jsem šťastný, že tu jsem a byl bych i déle, ale znáte to, sotva vás někdo nechá sníst bagetu, vypít red bull a tu sranděru z automatu už se musíte oblékat a frčet domů
Jestě, že nám Dědek B ukázal nový sestřih hlavy vymydlenou Alpecinem hybrid. Každý ho obdivoval, vypadá jako junior
Tomu se to tak zalíbilo, že chtěl svůj sestřih ukázat všem v Bydžově a nechal helmu na pumpě
Ještě, že tam měl domestika Barbánka, který mu ji donesl
Hromadné foto a jedeme směr kruhák, odkud je všude blízko, každý se tam klepe blahem a na mě jdou mdloby, když vidím Praha 90 km
Táta Kolíkáč mi říká, už tam nelez, neukazuj se tam, slyšíš a dítě odpovídá ano tati
Už se mi nejede dobře, ale jsem rád, že tu je kamarád Turisty Igor a nejšťastnější jsem byl, když vlezl na špici s Trungym, to byl v tu chvíli pro mě den úplně sluníčkovej
Honza B junior mi říká, za chvilku budeš mít po trápení, bude tu Lukův hřbitov, tam si můžeš vystoupit
Pro mě už slova Kolíkáče nejsou záchranou a ujímá se mě druhý táta Kapr, který vás rukou tlačí zpět do balíku. V tu chvíli jste jako malé dítě a v očích je to pro vás táta hrdina! Za každé popostrčení jsem šťastný. Když vidím Pátek, chci si prvně vystoupit ,ale zase ty slova to dáš, už mi ani jíst nechutná a jen tupě následuji lidi kolem sebe. Pořád si říkám, jestli to nemám otočit, ptám se kudy se pojede a když zaslechnu, že k Lysé, tak tam už se mi vůbec nechce
V Nymburce říkám Oťasovi, že to točím na Sadskou a ať vyřídí všem pozdrav a díky, nechtělo se mi už mluvit, natož loučit, Oťas podřadil a letěl to říci všem. S jakou ladností tenhle borec lítá a Basko jsem čuměl, klobouk dolů pánové!
Na starý vypelichaný bodlák sedají včely a místo sběru sladkého nektaru se mi zapichují do stehen, odháním je rukou, ale je jich víc a víc tento souboj prohrávám
Chtěl bych bydlet v Nymburce, bydlet v tu chvíli jsem chtěl i ve Zvěřínku, jenže byl jsem tu jen projíždějící host a nikdo mě tu nevítal s otevřenou náručí. Přehvozdí v tu chvíli jsem ani nevyslovoval, bylo by to jako říci sprosté slovo, třeba prdel
bylo totiž pro mě hodně daleko
V Sadské proti mě jela blikající sanita a já si přál, aby jela pro mě, posádka mě hodila dovnitř a napíchla infuzi a odvezla rovnou do Bohnic, ale ani toto přání mi nebylo splněno
Těším se na pumpu, kde zastavuji snažím se sesednout z kola a křeč na pravé noze dosahuje vrcholu, stojím tam mezi stojany a nemůžu se hnout
koukám kam spadnu, nakonec mi kolo poslouží jako berle a doskáču k lavičce, kde se snažím sednout. V brašně lovím magnezko, ale to je vše pozdě. Dopajdám do prodejny, koukám co si dám, jsem bez nápadu, aby to nevypadalo úplně špatně, kupuji kolu která mi vypadla z ruky, pomalu se pro ni ohýbám, ale starší dáma byla rychlejší a podala mi ji. Poděkuji zaplatím a jdu ven. Otevírám ji na boxu s ledem a půlka mizí na něm. Poslušně trhám papírové utěrky a uklízím po sobě tu spoušť. Pomalu nasedám a mířím směr Poříčany, Český Brod odkud je poslední kopec na Tuchoraz, točím nohama, tak abych se posouval vpřed a nad kopcem moc nepřemýšlel. Kopec se zakusuje do stehen, ale vyjedu ho, potom už jen pozvolné stoupání a vidím už naší milovanou vísku! Ještě zkouším odbočit k naší hospodě, jestli se nestal zázrak a není otevřeno, zázrak se nestal, na pivo si musím nechat zajít chuť
Před hospodou sedí bajker a prý, že má hlad a hospoda je zavřená, říkám mu, i kdyby bylo otevřeno, moc by ses nenajedl, tady se leje
Dám mu tip na hospodu ve Vrátkově a mizím domů.
Tam nikdo, óóóó jak božský klid, naleji si dvojku vína a pouštím vodu do vany. Smrdím jak mokrý pes, ale vůbec to neřeším. Popíjím víno, koukám na biatlon, do vany nejsem schopný jít.
No moc jsem toho nesklidil, možná jen titul každá partička má svého blbečka
Pánové tenhle Bydžov si budu pamatovat. Velice rád jsem vás po dlouhé době viděl a závidím ty vaše formy!
Těším se na Ústí!