Kolíkáč –
Inverzní příkrov
Pocasi zachmurene, slunce si neproklestilo cestu pres inverzni prikrov, ale nam to nevadilo Sam bych asi ani nevyjel, natoz do Bydžova, ale parta kamaradu me zase hnala hltat kilometry. A bylo to prijemne hltani, poznali jsme konecne nazivo VSida, ktery zapadl do rozjeteho vlaku miriciho rozvaznym tempem na pumpu v Bydzove. Tam pani cerpadlarka neverila, kdyz ji zavolal nejaky Kapr, ktery pry pozdravuje ty magory na kolech, kteří si sem přijeli na kafe. Lena tam zblajzl nejakou kouzelnou cokoladu, jelikoz pak roztocil takove remeslo, ze nam postavil zasterky do vodorovne polohy. Tu "Highway to hell" aneb Bydžov-Městec si ještě budu dlouho pamatovat, to byl skvely zazitek! Do Mochova po stare podebradkse se nemluvilo, ale jela se predpisova spoluprace ... v Mochove rozlučka se VSidem a pak jiz naplanoval trener Icemanovi nejake VV (velmi volne), takze jsme si to v klidku dotocili do svych brlohu. No dvoukilo u me nepadlo, jen 184km, ale VSid si urco pise do denicku cifru zacinajici na 2 Diky kluci za nadherny vylet a za oslavu skupinove silnicni cyklistiky!