Luke –
Peruc?!
Sluníčko vychází, předpověď hlásí 10+, už ráno je 6. Vytáhnout wobjížděcí brašnu, ať je kam odkládat. Svačinu, bundu nechávám doma. Vyvětráme podzimní dres s památeční vestičkou ze Strade Bianche. Dyť ty bláho, měsíc a půl a je to tady... Na jížu tradičně natěšení tradiční wobjížděči, tradičně pozdní HonzaB s notama od prezidenta, kterej si válí šunky pod palmama. Dneska prý se musí rozumnějc, ať si to užijem všichni a tak. No let jak do a hlavně z Košic by nám asi ne všichni tolerovali. Mírovice jsme na čas, tak trochu pokecu. Zastávka kam sluníčko zasvítí asi až od příštího týdne, jo tady už sem tolikrát rozmrzal. Dneska to vše slibuje jiný zážitek, a nebo?
Vyrážíme, nabíráme Kapra, Ivču, Čespa na náhradním oři bez blatníků dnes nepomůže, ale ničemu to nevadí. Žába dávno zkalibroval wobjížděcí tempo s oblečením, jeho plamen plápolá na pohodových 250W a když Žába nemrze, nikdo si nemůže ztěžovat na tempo. A kdyby to snad někdo v brdku hecoval, je tu žlutý maják HonzaB, jak ze zwiftu, který nedovolí ručičce výkonu přelézt přes 300. Hoši v klidu se ozve pokaždé ještě než zvyšující se tempo stačí zatahat za svalové úpony ve stehnech. Plujeme Polabím za občasných chcacích přestávek, když to yellow beacon přehnal s pitím k snídani.
Kopec z Horních Beřkovic má HonzaB pod kontrolou, tažné koně posílá pryč a sbírá komplimenty friendly tempo. Pak už se stáčíme směr Mšené Lázně a Peruc. Skupina ale funguje bezvadně, jen to sluníčko jsme nechali u Prahy a tak se oranžový balík valí šedivou krajinou. Kdysi tu Kolíkáč prohlásil, že je to fakt hnusný, jen to většinou ani není vidět. Dnes to vidět je, ale hnusno je fest. Teplota dávno neroste, slunce prosvítá šedou peřinou jen tak aby snad neohřálo zmrzlou trávu u silnice. Poslední brdek a potřebuju se zahřát, tak si to procouvám až dozadu a těch pár km na pumpu si dám na samotku. Najíst se pak radši v pohybu a pokecat s Vlčákem. Mrznutí u pomníku pak bohatě stačí, teploměr ukazuje 4 stupně a nemám důvod mu nevěřit.
Zpět nefouká do zad, tak se jede normálně, zadnímu kolu moc nevoní brždění, tak ho šetřím, ale v té zimně se nemám odvahu podívat, co tomu je. A dobře že tak, doma je ráfek až na dřeň. V Kralupech ještě Oťasův defekt, ale to už se zas otepluje a dokonce se blíží i jasná obloha. Vystoupat poslední hnusnej magnet, ještě se problést masopustem v Máslovicích a zapózovat fotografům z novinky.cz. A už se to trousí do svých domovů, tolikrák ohraná trasa jede už tak nějak automaticky, pozdravy, pěstičky, díky a jste dobrý. Jo vlastně ten tu nebyl, ale žije to dál a to jde.
::
Trasa ::
Diskuze ::
Foto ::
Flyby ::
Garmin