Dreamer –
Rytirov - La batteria e completamente ricaricata
Budicek v 5:55, kratce po zmene na letni cas, to uz musi byt v planu neco vyjimecneho. Je to bajny Rytirov, moje druha letosni venkovni jizda. Na kruhaci na Jizu Kolikac, za chvili HonzaB. Nemi a frcime do Kostelce. Tam se prida Luke, Kapr a to je prozatim vsechno. Pak se jeste prida Vsid a je nas sedm statecnych. Pumpa v Melniku, aby se Luke poradne rozehral a nasledne rozjel s Nemim po rovinach takove tempo do Usti, az se nam nase mala skupinka obcas rozpada. To vse v ostrejsim bocnim vetru. Co je ale hlavni, slunce nas provazi po vetsinu cesty od rana, sice je trochu schovane za mlecnymi mraky, ale arkticky mraz se zatim nekde pozastavil a tak to snad dnes bude ok co se tyce teploty. Nenechal jsem nic nahode a zimni obleceni mam, sice je misty teplo kdyz se taky propagacne objevim na spici, ale lepsi nez jet v zime.
Pumpa v Usti, kafe xl, flapjack, do toho mi po zkousnuti vypadne zubni korunka. Nenapadne si ji strkam do krabicky, aby si toho nikdo nevsimnul, jen HonzaB sbirajici sily po vcerejsi jarni vyjizdce to nad bagetou trochu komentuje. Co se da delat, mladsi nikdo z nas neni a tyhle dlouhe vylety jsou kazdy rok o neco vetsi vyzva. Vyrazime vstric Rytirovu, Z2 Luke jede furt spic, najede i do kopce, kde za to vezmu Nemi, ktery od rana nemysli na nic jineho nez tenhle kopec. Ja mam trochu odlepa, Kolikac taky prede mnou, ale postupne se propracuji do celni skupinky a v pulce kopce jednou dvakrat nastoupim. To co by na Rouvy nestacilo, tady staci. S Cespou by se asi jelo jeste o neco vetsi srot, ale i tak je to poctive az nahoru. Nemi s Lukem kousek za mnou a pak zbytek. Foceni letos neni u kasny, ale u krizku na zelene jarni louce v zavetri, kde slunce dokonce hreje, tohle je vrcholny zazitek dne!
Pak sice ztratime HonzuB na gravelu, coz je paradoxni, protoze zbytek jede po gravel ceste nahoru dolu k vysilaci Bukova Hora. Pak uz je asfaltka, ale misty jsou stojky ala Pancir, vsichni si to uzivaji. Fotka pod vysilacem, pak jeste dalsi u jine rozhledny. Jsou necele dve odpoledne a je cas k navratu do Polabi. Luke opet s Nemim tvrdi muziku, ja mam obcas co delat na chvostu baliku, ale tak mi to vyhovuje, schovavat se nepotrebuji a na spici bych takove tempo nejel. Posledni dnesni pumpa ve Steti, tady davam caj s citronem, tycinky z kapes a zbytek Coly po klukach. Opet dlouhy usek po rovine, ktery zadarmo neni, zvlast kdyz uz jsem prepnul do tradicniho modu dojet trochu s hladakem a dehydratovany (stacil mi jeden a pul bidonu a to kafe), ale je to dobra priprava na dlouhe vylety v lete. Jsme opet v Kostelci a nase puvodni ctverice miri na Haje. Slunce relativne vysoko, no co mi zbyva, musim na Modranskou. Do Vranneho je to zadamo s vetrem v zadech, ale o to tezsi je to nazpet. Nejede to, teplota pada pod 10 stupnu a jeste se k tomu na Garminu objevuji nesmyslne symboly pres celou obrazovku az se cyklopocitac nakonec restartuje. Nastesti trasa tam porad je a tak muzu z poslednich sil dotocit tenhle narocny, ale krasny vylet do kraju bajnych rytiru. Jeste jednou diky vsem, vsem to jezdi paradne. Venkovnim jizdam se stale nic nevyrovna a to je jedine dobre!