JCL nabídla nádhernou trať, těžkou, ale dost zábavnou "Radim", která nám přinesla zlato pro Kapra a bronz pro Pepanwagen. V Kavkazcupu jsme měli zastoupení na časovce "2 okruhy".

Jičínská série časovek nám začala sypat jedno pódium za druhým. "Mladějov" přinesl stříbro pro PepaNa a bronz pro Kolíkáče a Luka. Hnoják "Lužecká šlapka" jsme ovládli díky týmové práci zlatým Kolíkáčem. Nové posily PepaN a Žába postříbřili "Sezemice časovka", v UAC se jel "Kraslický šíp", v ZAL "Dolní Lukavice" a v ELM na "Sezemice silnice" vybojoval Žába stříbro.

V úterý časovka do kopce JCL "Klepanda", kterou pozlatil Kolíkáč, v sobotu posázavská extravaganza aneb hromaďák "Sázavák", kde stříbro vybojoval Kolíkáč a v neděli "Pražský MTB pohár Zličín".

30. ročník jarní legendy "Sázavák" nalákal do Posázaví málem 40 silničářů. A jela se kvalita, vždyť do cílového kopce přiletělo 20 závoďáků se poprat o vítězství. Nakonec se radoval místní borec Radek Vodvářka! Gratulace a poděkování všem za skvělé výkony a za účast!

Jičínská úterní cykloliga se rozběhla rovinatou časovkou "Slatiny", kterou postříbřila v ledovém počasí naše nestárnoucí star Kapr. V sobotu další souboj s chronometrem "Šandovka" s bronzovým Kaprem a z Hořic se jel 10.ročník "TdK Classic". V neděli před deštěm se ještě stíhala časovka "Březinka", kde bral stříbro Luke.

Vypadnout z toho cyklistického stereotypu v okolí Prahy a z ložnice u virtuálního monitoru, obětovat i 2 hodiny jízdy autem, vždyť hromaďák ve Švajcu je velkým lákadlem. Co na tom, že to je v Českém Švajcu, ta trasa "Pekelnými lesy" slibuje všeobjímající zážitek.

Tradiční jarní "Soustředění na Jižní Moravě" přineslo hodně emocí... Šlapky jsou nesmrtelný, Šlapky jsou magoři, ujetý blázni, šašci, co se za nic nestyděj, ale zároveň rytíři a salónní elegáni s mravy a etiketou, cyklistika je boží sport, nemilosrdnej, spravedlivej, týmovej, špinavej a čistej. Jak symbolické, 20 let, 20 Šlapek, 20 pizz a 20 orange flaštiček. V TV padají vzpomínkové fotky jedna za druhou a do toho příhody a hlášky, které už zlidověly. Fascinujících 20 let! Korunu tomu všemu nasazuje orange koruna, všichni jsme tak na chvíli Králové. Díky všem za to, že furt držíme pohromadě! Díky za těch báječných 20 let ve vaší společnosti!

Komorní vzpomínka na "Hurá na Ještěd" se vším všudy. Počasí se vrátilo do starých kolejí, planeta se nezadržitelně otepluje. Plánovaných 230km v krásném počasí, nádhernou krajinou mezinárodního společenství EU, očesalo balík nečekaným, nijak zarážejícím způsobem.

Znovu nezapomenutelné! Smekám před vašimi výkony, stále mě naplňuje ta síla a soudržnost skupiny. Fakt fantazie, dnes to bylo extrémně těžké kvůli větru. Ve Mšeně jsem byl vyjetej jak ten logr z turka a bílej jak náplň v trubičkách z místní cukrárny. Ale pak se to naštěstí zase chytlo a moc jsem si "Rytířov" díky vám užil! Díky, že jste!

Ze Sobotky na Libáň, část už patřičně okoralá, ukazuje se, že vítr možná ještě zesílil a je třeba patřičně seskupit. S vidinou občerstvení se rozdělujeme na větrníky (kdo se cítí jet na větru) a rakvičky (kdo se na to necítí, nebo už nic necítí). Každý větrník si má hlídat svojí rakvičku a frčíme pěknou jarní krajinou směr protisměr časovky Střevač. Vlastně až do Libáně je to z kopce, tak to rychle uteče až na výbornou tiskovku do Brodu po akci "Trosky".

Konečně doma, konečně vysněná napouštějící se vana, rozklepané tělo pomalu se zbavující mokrých hadrů. Palčivá bolest prstů při ponoření do vody a jejich necitlivost po zbytek dne. Jo na tohle jsem se těšil. "Ústí nad Labem" bylo velký. Tyhle výlety se nedají vyprávět, tohle se musí zažít. Průměrná teplota 0°C. Sebuzín jsme nechali stranou do teplejších dní. I tak to stačilo. Obdiv všem co to dali a byli motory na špici a nebo trpěli v háku.

"Lukov" nezdolán, rozhodnutí padlo ve vrcholovém táboře těsně pod vrcholem. Počasí a fyzický stav výpravy byl v zuboženém stavu, tak jsme raději, asi rozumně, neriskovali. Hvězdou letošních výletů je Oťas, který zatím nechyběl ani na jednom ze zimních monumentů a znovu potvrdil, jak mu to jezdí... Zapsalo se to hluboko do fyzické i psychické schránky, děkujeme všem zúčastněným!

Loučíme se, domů kousek, slezu, odemknu, opřu se o kolo a když se za mnou konečně zavřou dveře... to je ráj, to ticho, hučení větru zůstalo venku. Nevím, jestli jsem si někdy tolik vážil střechy nad hlavou, zdí, oken a dveří. Jsem totál vyřízenej, strhanej, ale šťastnej. Fakt jsem si "Kamenné Mosty" užil, bavilo mě to (ok, poslední hodinu jsem nevnímal) a nevadilo mi, jak to bylo těžký. A že bylo. Obdiv, jak jste to všichni wobjeli.

Ve čtvrtek využít jarní počasí na švihu "Jižní Čechy" a v sobotu už brázdit roviny na kultovním výletě "Nový Bydžov". Tak to se opravdu vydařilo, nikoho nepotkala krize a jelo se rozumně na únor.