Plánujeme přepravu autem do Sojo, ale nakonec předpověď vše mění a natěšeně vstávám na variantu JJJ – Jižák-Ještěd-Jižák. Na kruháku Dreamer, HonzaB, Ryba a maratónská ikona Tomáš Bartoš. Na T Turista, který si bere na povel přepravu do Podbrah. Ranní mlha nad Brandýsem, vyvolává vzpomínky na zamlženou Peruc, ale již je jaro a předpověď nelhala. Vyhříváme se na sluníčku při fotce celého zájezdu, jsou tu i velká překvapení v podobě Kubajze nebo Myšáka!
Kapr vytyčil novou trasu, směrem tam jedeme přes Slivna, Katusice, Okna a Doksy. Trochu se rovnáme rychlostně, silnice samá díra, a tak v zadní části je to namáhavé jak fyzicky, tak i mentálně, vyhýbat se těm jámám, co nám tu zanechala paní zima.
Za Doksy defektí Orlík, to už s námi jede i McHammer na MTB. Vítaná pauza, za chvíli to totiž přijde. Ještě před tím prolítneme bývalý vojenský prostor a před Osečnou znovu hromadné foto již s panoramatem Ještědu. Je neskutečně krásně a balík je natěšený na ikonické stoupání.
Za Osečnou za to bere Čespa a jen tak tak stíhám zareagovat, abych aspoň chvíli letěl s nejlepšími. Bolí to jako sviňa, Čespa, Ryba, Turista roztáčí pro mě peklo. Ale McHammer, Dreamer a HonzaB jsou tu taky, tak se i díky nim stále docvakávám.
V Křižanech si vystupuje Ryba, myslel jsem, že defekt, ale prý neměl vodu … Znovu nástup, který je už ale pro mě konečná - vystupovat. Ještě v dáli vidím, jak Čespa odjíždí s Dreamerem, a Turista setřese McHammera. Já s HonzouB, který jede parádně, si stále děláme zálusk na mtbáka Mc. Ale jak nás zmerčil, tak udržuje dostatečný náskok, abychom ho nedoskočili. Já mám plný nohy a plíce toho, abych hákoval Jendu, pocitově jedu, jak kdybych měl prázdné zadní kolo a jel na zimáku. Uff to je stav…
Výpřež se blíží, proti nám sjíždí McHammer a Čespa. Turista hlásí, že Dreamer jel nahoru, že je to mokré a plné štěrku. Odhodlaný HonzaB chce až nahoru, a tak s Turistou jedeme s ním. Míra hlásí, že to nenahazuje při rychlosti 12 km/h. a drží ji sklon nesklon. To já v těch nejprudších pasážích padám do jednociferných hodnot a ztěžka odpadám.
U parkoviště Ještědka ještě chytám nějaký druhý dech a z posledních sil docvaknu HonzuB, který mě vytáhne až k vysílači. Brodíme se mraky štěrku a lidí, je to tady dnes dobrý Václavák. Ale ty výhledy se nikdy neomrzí, i to plácnutí si dlaněmi na vrcholu. Ještěd dobyt!
Dávám klukům vodu z plného bidonu, který jsem vyvezl nahoru, tak asi tím to bylo, že to vůbec nejelo
. Balím se do vesty a pomalu sjíždíme dolů. Chvílemi potoky vody, jo, kolo bude zase zralé na vanu. Na Výpřeži setkání s ostatními a padáme do Hanychova a po vrstevnici pod Rašovku.
Tam jedu přípravu pro Kapra, který nastupuje a provokuje ostatní
Taky ještě bojuji, za zády si vezu HonzuB, před námi Ryba, Dreamer a Turista. Kapr v krátkých a dlouhých chlupech ukazuje, že ty jeho nohy ještě nejsou na odpis. V lajně za Turistou zdoláváme vrcholové partie kolem 40km/h., když tu slyším a cítím, jak si HonzaB drhne svuj přední plášť o můj zadní. Ustál jsem to a s hrůzou se otáčím a vidím, jak Honzab tancuje v příkrém svahu nad silnicí. No ty wado, jako když na dráze vylétnete k hornímu okraji. Naštěstí to dopadlo bez újmy a padáme na pumpu do Dubu.
Jsem rozjařený tak, že si dopřávám jednoho zrzouna s bagetou. To sladké už nemohu ani vidět. Zahrádka před pumpou pulsuje skvělou náladou a pestrobarevně rozkvetla cyklistickými nadšenci. Teď už to bude jen z kopce pod pergolu.
Ale houby s octem! Ještě pár nepěkných brdků a rozmydlených silnic nás čeká. Kapr nám přichystal průjezd kolem Drábských světniček a pak hlavně Holé Vrchy, kde už nejsem schopen reagovat. Už mi s kopci dejte pokoj, těším se na koblihy.
Závěry těchto výletů se nesou již v povznesené náladě, kterou nemůže překazit ani Ryba defekt, který trefil jámu přímo na komoru. Sojovická zahradní slavnost jede na plné obrátky a je oslavou toho našeho výletovaní. Zase se to povedlo, napříč výkonnostními kategoriemi, a počasí to jen umocnilo! Díky všem, že to stále držíme!
Málem jsem zapomněl ještě na těch bezvýznamných 36 kilometrů, které čekalo jižní větev do Prahy. Turista s Rybou odjeli se svým démonem rychlosti a u nás v grupě zase kraloval démon Tomáš, který bez najetých kilometrů si úplně lebedil na 280 km při dlouhých špicích. Snášející se tma před 19h. nás vítala na večerním Jížu.