Diskuze
Anonymní uživatel :: Přihlásit

Diskuze


Pro vstup do diskuze je potřeba se přihlásit, pro zaslání přihlašovacích údajů si napište zde.
Archiv diskuze: 2004-2006 :: 2004 :: 2003

Příspěvky k tématu: Trénujeme na podzim  (ID: 439)

Ostatní témata
Autor: Barbánek Datum: 2019-10-22 08:30:52
Turisto, vypadá to výborně! Leč nemám moc času a vybavení.....
Autor: Pistachio Datum: 2019-10-21 21:42:08
Mirku, vypadá to dobře a počasí má být ještě slunečné, ale nemohu. Mám vždy jeden víkend pracovní (proto jsem nejel Ještěd) a další mám volný. Teď mám ten služební. Ale pak mám volno zase v pracovní dny a vyrazím třeba z pondělí na úterý. Určitě se někdo připojí. Užij si to.

Snílku, jako vždy, luxusní cíl a ohromné objemy kilometrů. Parádní počtení.
Autor: Turista Datum: 2019-10-21 12:36:50
Nenalakam nekoho dalsiho, co Bobek Barbanek Julci? Samotnemu se mi to jet nechce, sdilena radosf dvojnasobna radost.

Pistachio, ty tvoje vylety mne tak inspirovaly ze jsem ted chvili brainstormoval kam taky vyrazit. V minolosti jsem slysel ze existuje cosi jako Iron Curtain Trail.
Pristi prodlouzeny vikend bych mel mit cely volny. Kdyby byl cas a vule z tvoji, nebo neci strany, napadlo mi si strihnout usek podel Bavorska. Z Ase po Tristolicnik cca 360km. Pocasi zatim Ok, podzimni inverze, dole v Cechach mlha ale na Sumave slunce. Ubytovani v komfortu, dve noci, nekde v penzionu. Ale veci si vezt sebou. Doprava tam a zpet vlakem.
Autor: Kolíkáč Datum: 2019-10-21 08:43:54
To jsou romany, to jsou úplný Mayovky Diky!
Autor: Dreamer Datum: 2019-10-20 20:42:10
Pistachio fakt nadhera, zavidim, ze to davas takhle se spacakem. K tomu jsem jeste nedospel, ale i tak jsi me trochu na vikend inspiroval a tady je kratky report ode me, ktery jak koukam, muze slouzit i jako inspirace pro Turistu, Sumavu Ti urcite muzu jenom doporucit!

Sumava 2 x 200
Konecne jsem po delsi dobe na Sumave a ma byt i hezky, takze si na sobotu naplanuji vylet k Dunaji na kafe, ktery se pomalu stava novou tradici. V patek navecer si na rozcvicku doma slozim dvacet metraku uhli, ale kupodivu me v sobotu rano nic neboli, takze plny elanu muzu vyrazit smer Dunaj a zpet, coz bude 200 km. Normalni by bylo odpocivat po narocne sezone, ja k tomu ale pristoupim po svem. Nechavam doma tepak a tim presvedcuji hlavu, ze to bude vlastne pohodova jizda. Konecne se na Hojsovku nemusim nutit slapat naplno do te doby, nez bude tep aspon 175 a pak to drzet az nahoru a zaspurtovat nejlepe kolem 185. Kdepak, je pulka rijna, takze sice jedu, protoze porad je to tezky kopec a sam se nevyjede, ale nahore jsem o par minut pozdeji nez v lete.

To ale vubec nevadi, slunce zacina svitit, snad mi nebude moc horko, po zvazeni vsech pro a proti jsem vzal nakonec zimni bundu, s tim ze kdyz bude moc horko, tak holt pojedu s rozepnutou bundou. V Nemecku po ranu nehoda na silnici, z dalky vidim sanitku, hasice, ale kdyz projizdim kolem, zas tak hrozne to nevypada. Jeste jeden kopec a zacnu padat k Deggendorfu. Dole jsem pred obedem, na kafe nestavim, protoze se mi zrovna jede dobre a s vetrem v zadech. Je to tam ale vzdy jako v jinem svete u reky, ma to svoji atmosferu a rad se tam vracim. Pote uz zacinam stoupat zpet do kopcu a smerem k hranici. Teplo uz je slusne, v dalsim vetsim kopci dojizdim mistniho silnicare, ktery jede samozrejme kratky kratky, nebot asi vyjel pred chvili. Dojedu, predjedu, chvili se drzi, pridam, chvili slysim jak lovi prevody a za minutu je ticho. I tak mu v duchu dekuju, protoze me aspon donutil jet neplanovane srot po 4h svihu.

Nastesti se zacne trochu zatahovat, takze to vypada, ze se bunda nakonec bude jeste hodit, respektive ze se neupecu. Zwiesel a nekonecna rovina do kopce do Bavorske Rudy. Prichazi krize, ale jim, piju a jsem zpet v Cesku. Zbyva Pancir, ktery nemuzu vynechat. Tesim se ze uvidim borce z mtb zavodu Pancirske Strane, ale jsem tam kolem pul ctvrte, takze uz tam nikdo neni, skoda. Nahore a ve sjezdu je docela zima jen kolem 11st. takze jsem za bundu fakt rad. Dokonce ve sjezdu z Hojsovky z te zimy chytam mensi hladak, takze dole se musim snist posledni tycku, jinak bych snad nedojel. Dotocim trasu kolem prehrady a sobotni dlouha jizda je za mnou.

V nedeli bych normalne odpocival, coz by znamenalo trochu behani a max 1,5h na kole, ale jelikoz ma byt jeste lepsi pocasi nez v sobotu, v hlave se mi vybavuji minule roky, kdy jsem jednou nebo dvakrat dal dva dny po sobe dvoukila, takze dohromady 400 km. No a jak mate neco takoveho jednou v hlave, tezko se tomu odolava. Nedelni rano, 5st a mlha ale bere elan zpet, nicmene v hlave to je, tak vyrazim uz po pul osme rano. Nastesti za prehradou mlha mizi a na Hojsovce me ofoukne teply alpsky fen a hned je 15 st. Parada rikam si, ale lituji ze i dnes jsem si nakonec vzal zimni bundu, dneska se urcite upecu. Jenze spadnu opet na rovinaty usek do Zwieselu v lese a zase klepu kosu 5st. Pak se sice otepli, ale i dal jeste zadne teplo neni. Predjede me mistni silnicar, tak ho haknu a kus se svezu s nim. Kdyby vedel co jsem jel vcera, mozna by jel mirumilovneji, ale i jemu vnitrne dekuju, nebot vetsinou na techto trasach skoro nikoho nepotkavam. Casove mam cca 15-20 min zasek na letni casy, ale tak asi neni se co divit. Kupodivu nemam moc hlad ani zizen, vypada to ze to dnes objedu na banan a jednu tycinku s kofeinem, dva bidony jsem nevypil vcera a i dnes to vypada ze jeste neco dovezu domu.

Na Bucine fotim Alpy v dalce, jsou krasne videt. Tady je 20st a slunce pali o sto sest. Turistu je tu taky hodne, elektrokola, kocarky, krasa. Z Kvildy mirim na Srni a Prasily. Do sjezdu jsem nasadil cepici a rukavice a ted vse sundavam, vcetne navleku na nohy, atypicky to dnes dojedu dole kratky, nahore zimni bunda. Vse uspesne sundavam za jizdy, spokojene jedu dal a najednou koukam, computer Garmin nikde. Vidim v drzaku ulomeny zbytek spodniho uchytu. Tohle uz se mi jednou stalo ze starsim Garminem. Otacim to a jdu ho hledat. Moc sanci si nedavam, mohl odskocit vsemi smery, navic napravo je misty velky sraz, o asi 20 autech ktere mezitim projely nemluve. No musim se vratit skoro 2km, uz to vzdavam, ale nakonec ho vidim, jak sedi spokojene u krajnice! Moje radost dosahuje atmosferickych vysin, cert vem, ze zase ted budu muset pouzivat gumicku na uchyceni (nebo konecne koupit novy model), hlavne ze jsem ho nasel. To me povzbudi, ze se pak jede krasne, takze si dam opet usek pres Pancir, kde je o poznani tepleji nez v sobotu. Zaver tradicne pres prehradu, kde je to dnes diky peknemu pocasi jako na Vaclavaku. Takze se to povedlo, v sobotu dve ste, v nedeli cca sto devadesat a kdybych nemel dalsi povinnosti a program, tak bych jezdil jeste dal. O to magicke 2 x 200 ale nakonec take neprijdu, protoze to vecer v ramci kompenzace dotocim na trenazeru. Dva krasne dny, jak se rika vsude je dobre, ale doma na Sumave je porad nejlepe!
Autor: Pistachio Datum: 2019-10-19 18:18:14
Jojo, trekové lístky se u nás prodávají pouze v Děčíně v Infocentru na nádraží (tam je neměli) a pak v kempu Pod Císařem. Tam mi ho předem rezervovali, abych ho měl jistý. Chat i bivaků je tam několik, popis je tady
Autor: Turista Datum: 2019-10-18 23:23:24
Pistachio to je bomba, ty tvoje vejlety to je uplne jinej level. Jak to ctu tak uplne cejtim jak bych se chtel vydat taky zkoumat. Diky za typ na multidenni akci.
Jestli jsem to dobre pochopil tak k pobytu v chate je treba se nejen registrovat ale hlavne zakoupit listek za 10E/noc
Autor: Pistachio Datum: 2019-10-18 00:58:23
O víkendu Šlapky vyrazily na podzimní Ještěd, ale já ho měl bohužel pracovní. Pěkné počasí má pokračovat i v pondělí a úterý, tak je čas na další výlet. Před časem jsem na Bikeforu četl o jednoduchých bivacích a trekových chatách, které jsou na německé straně Česko-Saského Švýcarska. Pro turisty jsou volně přístupné a je tam možno přespat od dubna do konce října. Vzhledem k tomu, že jsem si už dávno řekl, že na spaní pod širákem jsem starý, tak tohle mě lákalo. Naklikal jsem trasu, rezervoval trekový lístek pro přespání a začal připravovat naprosto amatérskou výbavu. Spacák z Lidlu, nafukovačka od Číňana, alumatka za stovku, namontovat druhý košík na bidon, do rámové brašny hodit duši, pumpu, multiklíč, zapalovač, svíčky, pár tyčinek, nabít powerbanky, mobil na řídítka, nahodit krosové pláště a jedem. Brr, to kolo s batohem vážilo snad dvacet kilo. Směr Budyně, líznout Litoměřice, kolem Labe proletět Ústí a přes Mnichov začít stoupat do kopečků. V Jílovém jsem vyloupil místní večerku a koupil dobroty na večer, na snídani, doplnil bidony. Kolo bylo ještě těžší. A silnice se začala zvedat směrem k Děčínskému sněžníku. Vyfuněl jsem nahoru k rozhledně přesně podle časového plánu. Chvíli kochačka, pár fotek a jedu dál. Za soumraku dorazím do kempu Pod císařem těsně před hraniční čárou. Hospoda plná Němců a psů, ale jídlo dobrý, pustím tam dvě malý pivka, z kopců zapocený spodní triko oschlo, vyzvednu trekový lístek a venku je totální tma. Nyní začíná dobrodružství. Zapnu světla, navlíknu čelovku, navigace v mobilu se přepla na noční režim a po lesních cestách a necestách drandím k první chatě, kterou jsem si vybral ke spaní. Okolo cest jsou hromady dřeva, přes cestu běhají srnky, občas se leknu, jak se zablesknou oči nějakých zvířat a odrazky turistických značek. Jen škoda, že z pískovcových skal nemám vůbec nic. Asi za 45 minut přijíždím k chatě Willy. Ach jo, uvnitř plápolaj plamínky svíček a přes otevřené je slyšet více hlasů. Žádná samotka. Dva kluci vyjdou ven a tak šprechtim, jestli tam je ještě místo i pro mě. Ještě se vejdou čtyři trosečníci. Škoda, chtěl jsem ticho, chtěl jsem se bát. Tak se loučím a vracím se do tmy. K další chatě je to asi 10 zvlněných km. Místy není signál a sekla se i GPSka. Fňukám do kopce a mobil stále ukazuje, že jedu 21, takže restart a je z toho 3 km zajížďka. V půl desátý dorazím ke Grenzbaude. Vítá mě naprostá tma a ticho. Beru za kliku. Hurá, nezklamali, je otevřeno. Vejdu do chodby a pro jistotu ze sebe vyloudím zdravící Hallo. Z půdy, která je označená jako prostor pro spaní, se ozve stejná odpověď. Zvenku tam byla tma a nikdo tam nemluví, tak je tam asi sám. Jdu do společenské místnosti. Stoly, lavice, krb, připravené dřevo na topení, na stropě požární hlásič, na stolech několik svíček a kniha hostů. Zapálím svíčky, odsunu stůl a lavice, kolo ke zdi, podlaha je čistá, tady budu hnít. Vybalím pelíšek, rozbalím oříšky a listuji knihou mých předchůdců. Paráda. Ticho, teplo, pod střechou. Nechám svítit jednu svíčku, do dveří postavím stoličku, baterku a kasr hned po ruce a jdu chrnět. Je to zvláštní, spát v cizí otevřené chatě, o patro výše spí někdo, koho jsem ani neviděl a pod dřevěnou podlahou si hrajou na honěnou myšáci. Chvíli trvá než usnu. V půl čtvrtý si odskočím. Venku je na říjen fakt pěkně, dnes by šlo spát třeba i v seníku, ale spacák v boudě je jistota. K mému překvapení se probouzím až za vycházejícího světla. Svíčka stále svítí. Mobil ukazuje 6:55, to už jsem měl být po snídani. Sušenky zaleju ledovým kafem a vše balím, aby se to vešlo do původních obalů. Pohyb je i o patro výše. Zapakovanej a zazimovanej vytlačím kolo z chaty. Dva spolunocležníci snídají u stolu venku. Vyrážím okouknout bivak, kdybych se někdy vrátil. Ouzkou boudičku s palandami okupuje čtyřčlenná rodinka. Tak sem bych se už nevešel. Říjen, pracovní den, sakra jak to tady vypadá v létě o víkendu?? Po lesních cestách okolo skal se promotám až do civilzace směrem k Bad Schandau. Následuje sešup k Labi a pak už nabírám jižní směr k hranici. Vlevo přes vodu míjím Hřensko a vzpomínám na parádní Šlapkovský výlet. Po Labský cyklostezce to přímo letí. Sváču-oběd obstará KFC v Děčíně, berou stravenky a mají skvělou zmrzku. Pádím dál po Labský a míjím Těchlovice. Tady každé jaro začíná Rytířovské peklo. V Březně končí pohodička. Nechci jet stejnou cestou zpět přes Ústí a tak volím průjezd přes Středohoří. Funím, hrubé pláště nejedou, nejlehčí převod šponuje řetěz, ale užívám si prázdné silničky, Homole, Třebušín, zámek Ploskovice. Dále Litoměřice, Terezín a zastávka v Bobíkově. Tedy v Bohušovické mlékárně. Z výletu musím něco přivézt, tak kupuji pár dobrot a skoro je nemám kam nacpat. Dál pořád proti větru, Budyně, Slaný, svezu se i za nakladačem. Sice pomalu, ale skoro zadarmo. Nohy drží hubu, ale ozývají se záda, která nejsou zvyklá na batoh narvaný k prasknutí. Doma rychle vykoupat a začít vstřebávat všechny dojmy z natočených kilometrů. Kolo je prostě skvělý. fotky
Autor: Luke Datum: 2019-10-16 16:11:54
V úterý má být zas pěkně, tentokrát už prý naposled, tak ještě zkouším jestli by někdo nevyrazil. Vypadá to, že ne a že se budu zas plácat někde po polích a lesích sám na mtb. Nad silniční sezonou se pro mě zavřela voda po Klikáčích a jednice tak už skoro měsíc visí v dílně na hřebíčku, zatímco já pomalu přešel z odpočinku ke kynutí... V pondělí večer se ale přeci jen domlouvá úterní vyjížďka a já se těším, jak kdyby to měl být Ještěd s lívancema. Sundat jednici, otřít prach a pavučiny a jde se na to. Beru jen bidon s vodou, ale pak se ještě vracím a beru jeden rezervní s jonťákem a tyčku do kapsy kdyby snad chtěl někdo blbnout...

Pod drátama euforické přivítání, jak kdyby jsme se roky neviděli. HonzaB má v plánu Brdy, tak to se ještě na podzim podívám, kde to neznám... Fázi na kecačku si odbýváme po cyklostezkách do Jesenice. Potom už přichází první kopeček na Radlík a tady už nikdo ani nepípne. Hlava chce jet, nohy neprotestují a při pohledu okolo to tak mají asi všichni. Nikdo nechce být ten, kdo rozpoutá peklo, a tak se jen protáčíme na špici a každý zlomyslně přihodí pár watíků navíc. Nahoře už watty začínají čtyřkou a z nohou tryskají zbytky letní formy. Euforický sjezd do Davle, pak přes Štěchovice a zase stoupáme, ty jo, já se na to snad i těšil. Trasu si vzal na starost HonzaB a tak se celý svět smrkl jen na to hlídat si nástupy v tomhle podzimním kočkování. Vlastně to ani nejde přirovnat k závodu, protože to vůbec nedává smysl, nastupuje se na rovině, v kopci i z kopce, ale je to nááádhera! Co asi znamená to vv, který se mělo dneska jet? Vole vydrž...? Ani nevím kudy jsme se vydrápali na hřeben a po liduprázdných lesích se dostali na vrchol Řevničáku. Odtud další euforický sjezd, nástup za každou zatáčkou. Podél Berounky se pak pomalu chystáme na Točnou. Po delší době na špici mi už přijde, že toho mám docela dost, dojídám zbytky rezervní sušenky, rezervní bidon s jonťákem je prázdnej. Většinu cesty zpět odtáhl HonzaB a rozjíždí to i na Točnou. Vydržet to s ním, pak všechny obložit a bude konec? Nohy už dost bolí, ale tak nějak to jde. Pořád se odhlížím, kdy to někdo rozpojí, ale nic. Kolíkáč jde na špic a přitápí. Basko je tu, pořád ten stejnej výraz, že nevím jestli to za 5 vteřin zabalí, nebo za to vezme. V zatáčce se posouvá přede mě, takže jsem rázem poslední a začínám pociťovat ten vydýchanej vzduch tady vzadu. Hlava chce zaútočit, ale nohám už se nechce, tak hlava přepne do módu "aspoň to uviset" a to je konec. Kousek před vrcholem chytám díru a parkuju jak supertalent v Yorkshiru. Výmluv k tomu se najde dost, vytrvalost už tam prostě není, na garminu svítí 4 hodiny a to jsem jel naposled někdy v srpnu...

Naštěstí domů už je to po rovině, tak jen vytáčím nohy, v Průhonicích konečně vykukuje slíbené sluníčko, a tak posledních 200 metrů ještě sundám návleky, abych si do deníčku mohl (popravdě už potřetí) zapsat poslední letošní krátký-krátký. Doma pak pocit jak po zimních výletech, totální vyždímání, letní formu jsem nechal na Radlíku a domu si přivezl to zimní najíždění. Tak teď jen vydržet, aby to na jaře nebyla ostuda, cítím trochu tlak, že by to mělo být lepší než letos. Ale zároveň se hodně těším, přesně kvůli takovým dnům, jako byl tenhle.
Autor: Kolíkáč Datum: 2019-10-15 22:18:54
Rosnickari zvou do sedel, Luke chce Slapy, HonzaB nakonec veli na Lombardii v Brdech aneb Lombrdye! Zadna kecacka, zadny Velmi Volne, pekne davaj hned od drátů. Stehna kdyz schazim ze schodu pali jako cert, ale na kole najednou nic, jen krasny let podzimni krajinou. Kazdy chvilku taha pilku, takze pro me to je zavod. V Kytine potkat Karla a poplácat si dlanemi. To jsou nahody. Pak uz se drapat na hreben Brd a najit tu spravnou asfaltku. Basko krici: Náááádhera! A ma recht, i to padající listi ma neco do sebe. Sjezd Revnicaku po vyzehlenem suchem asfaltu je grandiosní zalezitost. Pod Tocnou jsem uz znacne okoraly, ale nechci nechat kuzi zadarmo, nahore spurtujeme o ceduli, jak kdyby byly prvni zavody za dvermi. Uz jsem neveril, ze jeste letos zaziju tyhle chvile, kluci diky moc!
foto :: Flyby
Autor: Basko Datum: 2019-10-15 09:23:58
Ahojky. Jsem taky tam.
Autor: Kolíkáč Datum: 2019-10-14 22:32:25
Utery 15.10.2019 na kecacku - 12:00 - Katerinky-draty - HonzaB, Kolikac, Luke,
Autor: Dreamer Datum: 2019-10-02 14:43:03
Sierra Nevada - vyjezd na Canar
Ctvrty den v Andalusii a porad nemame dost, zvlast vzhledem k tomu, jake pocasi na nas ceka v Cesku. Takze jeste Jirka naplanuje jeden svih na kopec Canar, ktery ma 8km a 566 vyskovych metru. Takze neco jako Zhuri na Sumave, ale po te unave z predchozich dnu tusim ze dnes uz dojde i na me. Rano pro jistotu davam hned kafe, trochu to pomaha, ale i tak pod kopec jedeme vsichni za Jirkou. Ten najednou prida a zacne mizet v dalce. Aha, tak to uz je asi nas dnesni cil, tedy kopec na Canar. Trochu take zrychlim, ale na Jirku to dnes opravdu neni, hlava se brani a telu se nechce. Jedu si tedy svoje tempo, v pulce kopce minu odbocku a kdyz vracim, potkam akorat Magdu.

Kopec je to krasny, sama serpentina, ale prave ty maji nejvetsi sklon, takze nakonec opet dojde i na prevod 34x32. Nahore pekna mala vesnicka, ale takhle dopoledne to tam moc nezije. Sjezd dolu take za to stoji a pak uz jsme vsichni opravdu docela unaveni a jedeme zpet. Jirka nas opet tahne a zadarmo v protivetru to opravdu neni, navic s polednem zacina slunce pripalovat. Zadne cilove nastupy se nekonaji, protoze nejdrive trham jablka u silnice a pak na poslednim km chytim take defekt zadniho kola, ale aspon na nem dojedu pred apartman, takze jeste ze tak! Skoro 500 km a 11000 vyskovych metru za 4 dny to je poradna porce, ale prodlouzit si takhle sezonu o par dni v letnim pocasi stoji za to!
Autor: Dreamer Datum: 2019-10-01 21:55:56
Diky Pistachio, tesim se na Valnou Hromadu az vse zase probereme! :)

La Carretera de la cabra (Kozi stezka)
Treti den pobliz Granady a treti svih. Jirka naplanoval 100 km a 2500 prevyseni, coz neni vubec malo a po vcerejsim vyjezdu na Veletu a mem dvoukilu od sebe absolutne nic necekam. Navic nejsem schopny usnout driv nez po pulnoci, zatimco Jirka s Magdou uz nejakou tu hodinku spi. Rano se necitim nijak, ale davam bohatou snidani, protoze tusim krizi. Ta zakonite prichazi, prvni hodinu k pobrezi sice jedeme skoro porad z kopce, ale citim se fakt prachbidne a kdyz vlezu na spici, tempo hned spadne na minimum, az je z toho nervozni nejen Jirka, ale zda se ze i Magda. Snim aspon banan a vylovim z poslednich zasob energetickou zvykacku, ale to me asi nespasi.

Nicmene dnes se ukazalo, ze neni radno hazet flintu do zita predcasne. Ten sjezd prvni hodinu bylo v kanonu pomerne chladno, ale kdyz se obratime zpet do hor a trochu se otepli, najednou citim, ze uz za Jirkou a Magdou neplapolam, ale ze se pomalu rozehrivam. No tak fajn, aspon to dnes objedu bez velkeho trapeni, protoze jet takhle cely svih by moc zazivne nebylo. Prichazi prvni kopec, Jirka s Magdou jedou solidni tempo, ja tam zalozim tezsi prevod, jedu ze sedla a nejak to najednou docela jede. Tak zkusim jit na spici a hele, Jirka se chyti a zacneme trochu zavodit. Jirka mi poodjede, ale docela se drzim az na vrchol prvniho kratsiho stoupani, takze mam radost a rikam si ze mam pro dnesek splneno.

Sjedeme dolu a prichazi hlavni vyjezd z cca 150m do skoro 1300m, nazvany La Carretera de la cabra (Kozi stezka). Pred nim stavime na toaletu, ale i po pauze jsem nejak v razi a tak hned po startu jdu na celu, ze i Jirka chytne trochu diru. Je mi ale jasne, ze me ujet nenecha. Prekvapive se mi dari drzet tepy pekna kolem 165, nechapu, jak jsem po vcerejsku takhle mohl zregenerovat, ale je to tak. Jirka zahy dojede a jeste pred pulkou tohoto vice nez hodinoveho stoupani jde prede me, ale mam ho porad nadohled. Tenhle kopec byl doporucovny jako jeden z nejhezcich v okoli a je tomu tak. Nahanim Jirku pred sebou, do toho predjizdim skupinu nemeckych silnicaru, do toho krasne vyhledy do okolnich kanonu. Stoupani je ale nekonecne, uz to nekolikrat vypada ze jsme nahore, ale porad nic. Prevod 34x32 zatim potreba nebyl, az par km pod vrcholem na hrubem asfaltu pro nej prisel ten spravny cas. Jirka mi opet mirne poodjel, takze uz ho vidim jen kdyz je videt do vetsi dalky. Horsi je, ze sice se mi dari drzet tempo porad vysoke, ale zacinam citit, ze bych mohl dostat krec do stehna. Chte nechte si tak na poslednich cca 15min kopce musim lehce zvolnit, protoze predjizdime dalsi Nemce a nechci se pred nimi ztrapnit, ze bych je predjel a pak dostal krec :) Najednou vidim jak Jirka stoji u krajnice a foti a to je uz jsem na vrcholu.

Udelame fotky, pogratulujeme si k poctivemu vykonu, pockame na Magdu a jedeme dal, Chce to pauzu a tak kdyz se v pustine objevi restaurace, jdeme do ni. V ni je ale pouze opravdu stara pani, ktera nam uplne nerozumi a misto tri kafi dostaneme dve a neni sance ji rict, ze chceme tri. Radeji to nehrotime, vypijeme nic moc kafe a jedeme dal. Prichazi totiz 10km sotolinovy usek. Jirka podhusti 28mm plaste a zahy defekti. Mame moznost se 2km vratit na asfalt, nebo to risknout dal. Vymena je nastesti s pomoci vsech rychla a jedeme dal. Byl to tedy zazitek, ktery mi stacil takhle jednou. Sice je to skoro porad z kopce, ale misty prudkeho a na kameni a sterku je to o usta, jak se rika. Jedu radeji hodne pomalu. Zacina byt vedro, ale nejde se napit, musim porad volit spravnou stopu. Konecne asfalt, ale pak prichazi brutalni sjezd ve vesniccke v uzke ulicce, ktery ma misty tak 30%. Tohle bude vyzva pro priste vyjet to nahoru!

Sily u vsech jsou na dne, je zase 35st na slunci, voda dochazi, nastesti domov se blizi. Cvicne jeste na popud Magdy nastoupim 3km pred cilem, ale Jirka mi neda sanci. Konecne doma a jedine na co se tesim je bazen s chladivou vodou. Nicmene jak jsem si dnes rikal, ze si to jen tak objedu, nakonec se z toho vyklubala opet epicka jizda se spoustou zazitku, coz samozrejme bylo dane tim, ze mi to dnes docela jelo. V tom je ale cyklistika krasna, ze rano nikdy nevite, jake to bude, dokud do toho neslapnete!
Autor: Pistachio Datum: 2019-10-01 21:28:41
Snílku, jseš borec a děsně závidím. Úžasné místo a neskutečný výkon. Luxusní zakončení sezóny.
Autor: Kolíkáč Datum: 2019-10-01 08:54:25
Utery 1.10.2019 na kecacku - 12:00 - Katerinky-draty - Camrda, Kolikac, Luke, Pirat, Basko
Autor: Kolíkáč Datum: 2019-09-30 22:19:01
Ty nam delas teda chute! To si musel furt polykat, at nezalehnou usi ne? Uzivejte, ja mam v utery od dratu mentalne chut dojet tak maximalne k Vendysovi na jednicku
Autor: Dreamer Datum: 2019-09-30 22:07:41
Pico De Veleta - 200 km do 3398 mnm
Nejvyssi misto v Evrope, kam se da vyjet na silnicnim kole, vrchol Pico De Veleta v pohori Sierra Nevada, ktery ma 3398 mnm, to byl hlavni cil pondelni jizdy. Vyrazime radeji jiz pred 9h, jsem zvedavy jak se mi po vcerejsi stovce a 2800m nastoupano pojede. Optimismem me ale naplnuje spravene razeni na kole, takze konecne funguje i nejlehci prevod 34x32. Vyrazime smer Granada, v udoli je po ranu docela chladno, je pouze kolem 14st. Coz ale vitame, vcera bylo silene horko. Fotim Jirku v puntikatem dresu, protoze podobny vozi i Karl s kterym jsem byl v Italii. Najednou nas zastavuje policie a chce po nas doklady.. Ne, chteji doklady pouze po me. Rikam si co je na me tak VIP, ale zahy mi to dochazi. Videli me v mobilem v ruce a chystaji se mi dat pokutu. Hraju smutneho tak presvedcive, ze po minute mavnou rukou a nechaji nas jet, to potesi!

Mirime ke Granade, kterou podjedeme a zahy zacneme stoupat. Prvni usek kolem 10km nekam do 1500m prumerny sklon kolem 9%, takze hned dole nasadime vsichni 34x32, jako bez nej bych to fakt jet nechtel, protoze kolo na kotoucich a Di2 ma pres 9kg po vcerejsim vazeni, coz neni malo, ale lepsi se tu pujcit nedalo. Drzim se statecne Jirky co to jde, hodim do sebe kofein tabletu, jen gel jsem zapomnel otevrit pred jizdou a zapasit s vickem v 15% stojce a jeste uviset Jirku je vrazedna kombinace! Krajina se meni, kolem krasne louky, lesy, ale ja jedu docela srot. Tesne pod vrcholem v posledni stojce pred kratkym sjezdem mi Jirka poodjede.

Napojuji se na hlavni, ukazatel hlasi Sierra Nevada 12km. Jedu uz svym tempem, sklon je tu mirnejsi, trochu se ochladilo, Jirku uz nevidim. Konecne cas v klidu neco snist a vypit. Pred Sierra Nevadou me predjede borec, nakonec se ukaze ze to je nejaky profik. V horskem stredisku trochu zabloudim, ale vratim se a napojuji na hlavni. Stoupam dal a konecne jsem ve 2200m. Fotim a tesim se co bude nasledovat. Zacina to byt tezke a sily dochazeji. Kolem 2500 vidim kus za sebou Magdu, jede paradne! Tak to obracim a jedu ji naproti a pak kus jedeme spolu. Zveda se docela vitr, kvalita asfaltu se zhorsuje. Jsme za mistem, kde konci Vuelta, tady uz se zadny zavod nejezdi. Potkavame par turistu, ale porad je docela teplo kolem 20st.

Prichazi vymoly, asfalt se meni na sotolinu a kamenitou cestu. V jedne zatacce musim tlacit a prave tady Jirka spadnul, jak pozdeji hlasi. Posledni usek pod vrchol je tu, jeste se zmacknu a pres kameni vyjedu tak daleko jak jen to jde, jen ten uplny konec uz se proste neda. Jirka uz tu na nas ceka, takze delame spolecne fotky, je tu krasne, ale docela zima. Nasadime vetrovky a hura dolu! Koukam na Garmina, ze se mi vynulovaly najete km, ale cas jizdy zustal, no to jsem zvedavy jak to bude vypadat po nahrani do pocitace. Stavime v 2500 na bagetu a piti, nejdriv jsem myslel ze s jidlem vydrzim az do Granady, ale jeste ze jsem si neco dal uz tady. Dolu je to sice jen z kopce, ale clovek ve sjezdu docela promrzl.

Nicmene dole je opet vedro kolem 30st, na slunci 35. Stoupame v Granade k zamku, Magda touzi po trose kultury, vsak proc ne. Jenze jsme vsichni uz slusne prositi, takze komunikace lehce drhne, ale presne tyhle stavy znam, takze se zdrzuji jakychkoliv komentaru a jedu nebo stojim podle Jirky a Magdy. Konecne nachazime tu spravnou kavarnu, kafe, zakusek a zmrzlina, to jsem potreboval. Jsem rozhodnuty dat 200km, jenze mi chybi 75km a do zapadu slunce jsou 2,5h. Tak to bude natesno, nakonec nachazim rovinaty usek kolem mistni letecke zakladny, je tu cyklostezka jako na Modranske. Obkrouzim zakladnu 4x, protoze nemam mentalni kapacitu hledat nejakou jinou trasu.

Pak konecne zamirim domu, pada soumrak, ale vyslo mi to presne na minutu, je skoro tma, mam pres 200km, je to tam. Nejvyssi misto v Evrope, kam se da vyjet na silnicnim kole, uspesne zdolano a je to tak vyjimecny den se vsim vsudy!

---------------------------------------------------------------------

Sierra Nevada - 1. den
V noci prilet, rano vyzvednuti kol a hned hura do sedel. Jirka naplanoval sice “jenom” 90 km kratsi, ale zato vyzivny svih. Zaciname pozvolnym sjezdem k mori, teplota zatim prijemna, ale ze je clovek jinde nez v Cesku, si uvedomi hned na zacatku kdy jsem si oprel kolo o skalu a to do pavuciny s velkym pavoukem. Vzit si pak kolo zpet byla prvni vyzva! Prichazi prvni stoupani, BMC na elektrice a kotoucich dostavam postupne do ruky, kolo je hodne pohodlne, mozna jen o neco tezsi nez muj Canyon. Teplota stoupa, ale krajina je tu krasna, silnice v o dost lepsim stavu nez v Italii pred par tydny.

Jirka za to tradicne nenapadne ale o to setrvaleji vezme, chvili se drzim, ale jakmile tep jde nekam ke 175, tak si radeji zacnu jet svoje tempo, protoze preci jen dnesek ma byt jen rozjeti. Jsme nahore, tady neni takove horko a nasleduje pekny sjezd do udoli. Mlzny opar nad horami je hezky na pohled, ale dalsi kopec pred nami slibuje opet poradnou porci prace. Hned zacatek je na hrubem asfaltu, 28mm plaste se hodi, kolo krasne tlumi. Horsi je, ze nedrzi nejlehci prevod, coz je v 15% stoupani skoda a na nalade to neprida. Teplota atakuje 35st na slunci, voda v bidonu skoro dosla a pot ze me jenom leje. Jirka zmizel v dali, ale jelikoz uz pod kopcem se mi do intenzit vubec nechtelo, vlastne mi to tak vyhovuje. Prvni pulka kopce byla opravdu peklo v tom vedru, pak se sklon trochu snizil. Nahore par fotek a jedeme dolu.

Rozdelujeme se, Jirka s Magdou miri zpet pro auto a ja si to dam na apartnam po ose. Coz je dalsich 800 vyskovych metru a na konci opet skoro 37st na Garminu. Peklo, prijizdim dost hotovy a myslim, ze nikdy jsem tezsich 100 km s prevysenim 2800m v takovem horku nejel. A to je prosim skoro rijen, ne tak tady na jihu Evropy, kde je leto zda se na svem vrcholu!
Autor: Basko Datum: 2019-09-30 20:29:53
Ahojky. Jsem taky tam.
Rok 2018
Autor: Kapr Datum: 2018-12-15 19:49:32
Paráda, díky...
 

Témata za poslední 2 měsíce

 
ID Název Akce Přísp. Poslední příspěvek Založil Privátní
231 UAC - závěrečný balík Akce 123 2019-10-22 16:15:16 - Strejda D!ablo NE
439 Trénujeme na podzim   2624 2019-10-22 08:30:52 - Barbánek Kajman NE
400 Závodíme na MTB   534 2019-10-21 16:21:08 - Kolíkáč kámen úrazu NE
270 Krkonoše aneb na kole až do nebes Akce 110 2019-10-21 10:00:31 - Honzis Kolíkáč NE
74 POSPOS - Po stopách POS Akce 310 2019-10-20 12:55:40 - Strejda Kolíkáč NE
258 Roadcup   200 2019-10-18 14:26:02 - Koník Kolíkáč NE
20 Zajímavé informace   1560 2019-10-17 22:17:32 - Bobek D!ablo NE
545 Hurá v říjnu na Ještěd Akce 300 2019-10-13 21:59:17 - Karl Kolíkáč NE
81 Vinohradské Běhny   3967 2019-10-13 20:09:22 - Kolíkáč Kolbaba NE
405 CKKV - Praha-Doksy Akce 806 2019-10-11 21:02:45 - Kolíkáč Kolíkáč NE
244 Šlapky v seriálech (UAC, ELM ...)   656 2019-10-11 13:23:16 - Balu Kolíkáč ANO
437 Závodíme na podzim   179 2019-10-07 08:43:46 - Strejda Strejda NE
434 POS - Poslední šlápnutí Akce 356 2019-10-04 18:47:57 - Kapr D!ablo NE
19 Dresy, trička, bidony, samolepky   2688 2019-10-04 09:28:01 - Kolíkáč Soused ANO
128 Pořádání závodů   165 2019-09-30 17:59:31 - Kolíkáč Andy ANO
46 Kola - servis, nákup ...   2503 2019-09-28 07:19:40 - Strejda D!ablo ANO
359 UAC - Klikovy vrchy Akce 363 2019-09-24 11:59:24 - Kapr Kolíkáč NE
433 Úvaly-Český Šternberk-Úvaly Akce 200 2019-09-23 08:40:17 - Luke Kolíkáč NE
422 Trénujeme v létě Akce 1602 2019-09-22 10:51:38 - Léňa Kolíkáč NE
376 Koloděje Akce 2094 2019-09-20 19:20:45 - Turista Kolíkáč NE
421 Závodíme v létě   568 2019-09-16 21:22:12 - Dreamer Léňa NE
606 Tour de Zelenak Akce 20 2019-09-10 13:50:06 - Profesor Nick NE
488 UAC - Dobrovice Akce 174 2019-09-05 20:24:16 - Kolíkáč Kolíkáč NE
607 Abruzzo - Grand Sasso   38 2019-09-05 20:08:59 - Kolíkáč Balu NE
601 Klínovec Akce 33 2019-09-05 08:10:53 - Kolíkáč Kolíkáč NE
571 Krajem Mirka Zbuzka Akce 26 2019-09-04 13:50:47 - Strejda Kolíkáč NE
543 UAC - O nejlepšího vrchaře Akce 117 2019-08-29 08:28:46 - Strejda Kolíkáč NE
366 Král Šumavy Akce 1697 2019-08-28 21:50:58 - Dreamer Kolíkáč NE
123 Zlaťák Akce 383 2019-08-22 08:35:11 - Kolíkáč Iceman NE
STRAVA :: Fotogalerie rajce.net :: YouTube :: Facebook :: Webdesign ©2007 by JuraSOFT .. ..