
Finální souboj o pořadí v závěrečném stoupání se smrsknul na to, kdo ho vůbec vyjede. Překvapivě mi nohy drží, křeče jsou pod kontrolou a odjíždím se dvěma soupeři z kategorie. Nemám hlavu a schopnosti pustit technický sjezd bez brzd a tak jeden soupeř mizí. S druhým dojíždíme skupinku z jiné vlny na rovince kolem jezera do cíle
"Wörthersee Gravel Race". Pumpu a jídlo (i když málo) jsme objevili až po dvojitém mostě, kdesi na 130. km. V Dálkovicích jsem se odhodlal konečně sundat bundu, užil si sjezd Zdebuzevsí a kdesi před Divišovem, po 6ti hodinách jízdy, mě začali opouštět síly. Naštěstí ne dobrá nálada a tak to byla pořád legrace na výletě
"Mosty Želivka".