Mirek –
Posázaví nezklamalo
UAC Kolem Posázaví- ráno jsem mrtvej, v autě usínám a při závodě to nebylo jiný. Kopec po startu ještě nějak přežívám, ale jede se mi blbě, furt tam plandám vzadu. Pomalu se nejede, rovinka to taky není a bere to dost sil. Po sjezdu z Nechyby samozřejmě tak kilák lepím díru na balík, dál na Talmberk je to nepatrně do kopce a tuším, že se blíží konec. V Talmberku na 19.km za to vepředu bere Janoušek a já se pakuju pryč. Mám dost. Do Ledečka sám, pak mě dojíždí Tácha a Myšák, ale na konci kopce z Ledečka stejně odpadám. Naštěstí se blíží další skupinka a tý už se trošku odpočatý chytám. Pak ještě dojíždíme Myšáka s Táchou a je nás osm. Kopce jedu docela na hraně, ale vždycky celkem vepředu, Tempo je svižné a ve vedru dost trpím, začátek kostek v Ratajích už mám nohy tuhý, ale malou díru se mi ještě daří zalepit. Skupina se ale na konci kopce rozpadá, pak všichni jedou pár kilometrů šrot, než se to sjíždí dohromady. Pak už výraznější kopec nečekám, ale ještě se jede Nechyba, s tím jsem nepočítal. Pořád jsem schopnej střídat, rovinky okolo Vlkančic si svoje odpracuju, ale brdek po kostkách ve Skalici se propadám a tuším, že v cílovém kopci rozhodně zářit nebudu. Taky že jo, hned na začátku chytám díru, ztráta se pořád zvětšuje a pak už na to kašlu. Do Ondřejova se nějak doplazím, Kapr už je u auta, tak od něj vyžebrám asi 0,2 l vody v bidonu, co měl v autě, voda mám tak 50°C, ale to je mi fuk, alespoň něco a pokračuju na hvězdárnu do cíle. Od čela naší skupiny jsem v posledním kopci nakoupil tak pět minut. Zlikvidovanej jsem slušně, vedro nesnáším a dva bidony byly málo. Nakonec to nebylo špatný, jel jsem to havně jako rozjetí před Krušnotonem, tréninkový účel splněn. Pořadatelům pochvala, trať pěkná, nekroužili jsme několikrát stejný okruh, jak je poslední dobou zvykem, zajištění křižovtek perfektní, Posázaví nezklamalo, moc pěkný kraj