Příspěvky k tématu: Trénujeme v zimě (ID: 370) |
Ostatní témata |
Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-03-17 15:38:42 |
Moc pěkný počtení! Díky! Fotky na rajce ![]() |
Autor: Žába | Datum: 2025-03-17 09:16:15 |
Všechny cesty vedou z Říma Těžko se v jarním Toskánsku hledá zlatý hřeb. Každá trasa je epická, ať už jsou to "rovinky" kolem jezera, úbočí Amiaty nebo třeba návštěva Apeninských hřebenů. Každý vyšlápnutý kopec se odmění famózním výhledem a dech beroucím sjezdem. Z řady vystupuje snad jen Řím. Od kostela ke koloseu a zpět by to bylo vskutku epických 400 km. To není málo ani po kvalitním zimním wobjíždění, ale nabízí se rychlodráha (opravdová, elektrická), v půl deváté ranní fotka u Kolosea a hurá kolem čtyř jezer dvoukilo domu. Předpověď ukazuje ráno v Římě stejně teplo jako odpoledne v San Quirico, bereme dlouhý dres, rukavičky, návleky. Kapsy plné tyčinek a gelů, snídani do vlaku. V 6:00 nakládáme kola do auta a už cestou na nádraží Luke lituje dlouhého dresu. Precizní plán bohužel naráží na italskou realitu, vlak nabírá 40 minut zpoždění. Měl jsem vzít přední světlo. Dnes to může být se soumrakem na těsno :-/ Centrem se proplétáme už docela hustou dopravou. Jen ne takovou, jako si pamatuji z motorky před 20 lety. Na můj vkus málo všudesecpoucích skútrů, auta nejezdí v 5 pruzích na dvouprodové cestě, netroubí sekundu po rozsvícení zelené ... asi turisté. Plujeme proudem dopravy, předjíždíme dodávky, občas nás Komoot pošle proti proudu. Fotka u Kolosea a co nevidět obdivujeme městské hradby. Cesta z Říma po Via Cassia jde překvapivě rychle. Provoz je spíš proti nám. Jen vedro je k nesnesení. Svlékáme co se dá, Luke pláče v dlouhém dresu. Přijde mi, že docela valíme, v horku se snažím dost pít a požírat obsah kapes. Mám respekt před poslední jízdou soustředění a nohy mám solidně na odpis. Nerad bych zdržoval o poznání čerstvějšího Luka. Hladinu prvního jezera halí hustá, osvěžující mlha. Fotíme kouzelný hrad plující v mlze, dnes se nejede žávod. Užíváme chládek a valíme dál po hrubé děravé cestě. Od mlžného jezera se šplhá rozpáleným svahem do jícnu sopky. Také s jezerem, zato bez mlhy a horko je i v 850 metrech nad mořem. Hodiny ukazují čas oběda, sjedeme do města a dáme pizzu. Nechávám tedy tyčinky v kapse a hurá dolu. První město objíždíme, druhé město objíždíme, bar s pizzou na úpatí sopky nás není hoden. Ve stoupání k dalšímu městu na horizontu odpadám na hlaďák. Protestuji a místo svačiny u jezera sedáme do hotelu a čekáme na pizzu. Dávají si na čas a do soumraku máme 3 hodiny, 90 km, 200 metrů od dalšího jezera, 400 metrů stoupání na Radicofani a další Toskánské "rovinky". Na tohle tankuji sladký džus do bidonů, nestydím se za gel jako sladkou tečku po pizze. A jedeme. Spíš letíme šlapavým klesáním k jezeru, kolem jezera a stoupáme na sweet spot od jezera. Počasí už není pěkné, na obzoru těžké mraky, Amiata není vidět, Radicofani na konci rovinky není vidět. Stavíme u odbočky k nádraží a radar odhaluje mokrou pravdu. Jedeme k autu, má to být kratší a možná se dešti vyhneme. Nevyhneme, začíná pršet hned za odbočkou, proti nám se valí z kopce proudy vody. Déšť zintenzivní a teplota padá na 9 °C. Navlíkám na sebe všechno, lámu zmrzlé prsty do rukavic. Luke si užívá osvěžení, natahuje jen vestičku, neobtěžuje se s návleky ani základní vrstvou. Pára z termálních bazénů v Bagna je velké lákadlo, ale nenecháváme se zlomit. Trénink na Klikáče určitě přijde vhod... Optimismus mě opouští u cedule Chiusi 25 km. Luke se nenechává zvyklat a dál s úsměvem brodí potoky vody v klikatých a rozbitých sjezdech. Pod těžkými mraky je tma, silnici přes mokré brýle sotva vidím a zrovna v tomhle klesání driftuje asfalt někam do údolí. A v jednom úseku dokonce mizí úplně. Naštěstí další ukazatel už má 11 km a za zatáčkou 9 km. To půjde. Už jsme v údolí, na rovné cestě jde přiložit pod kotel a trochu se rozehřát. Jen hákovat nejde a tak se každý ohřívá svým tempem až k autu. Nezávislé topení, vyhřívané sedačky, sundat co nejvíc mokrých věcí a osušit se psím ručníkem. Epický závěr epického soustředění v Toskánsku. Luku, závidím ti další dva týdny Itálie. Užívej a já se těším na pěstičky na kruháku. |
Autor: Luke | Datum: 2025-03-16 22:47:26 |
Chiusi, ospalé italské městečko ještě spí, ale na peronu jsem mimo Prahu snad nikdy víc lidi neviděl. Přijíždí náš vlak, Žába si pŕeje červenou šipku, já čekám spíš vláček kodrcáček. Přijíždí něco mezi, dost starý, odpočítáváme vagony, protože ten na kola má číslo 3. Předjelo jich nás asi 10 tak mažeme dopředu ale u sedmýho Žába ukazuje na rukou psanej papírek s číslem 3 na okně v pořadí asi sedmého vagonu. Itálie, no. :) Kodrcáček se přesouvá na lepší koleje a za chvíli frčí 200 km/h do Říma, aby tam pak půl hodiny stál a čekal na volnou kolej na nádraží. Ale jsme tu, najít východ a šup ke Colosseu, vyfotit a nabrat směr via Cassia, která vede až do Quirica. Pořad stojíme na světlech ale aspoň stíháme koukat na ty krásy kolem, máme ale zpoždění a tak vysochané nahotinky jen míjíme a nefotíme. Je děsný vedro, vítr nevane a během chvíle je teploměr na 24 stupních. A já blbec v dlouhým dresu. Shazuju co jde, ale stejně se peču, jsem solidně prosolenej. Z Říma docela hustej provoz, ale proti kolonám do města to je ještě ok. Cesta tímhle směrem byl určitě lepší nápad. Mezitím si všimnu jen několik stád ovcí a Pecorino Romano tak pro mě získává jasnou vizuální vzpomínku. Zhruba po 50 km konečně klid od provozu. Dojeli jsme akorát k díře o průměru 32 km, která je naplněná mlhou. Pod tím je voda a místní tomu říkají Lago di Bracciano. Konečně je chladněji, sluníčko ale mlhu rychle rozpustí a než půlku jezera objedeme je mlha pryč. Stoupáme od jezera přes hřebínek Monti Sabatini, od jezera taky vedl akvadukt do Říma z roku 109, takže je vlastně jasný, že dnes to bude cesta pořád spíš do kopce. Jak stoupáme je zas vedro. Jen se zhoupneme, valíme mezi sady lísek, nedostatkem oříšků tu teda asi netrpí. O kousek dál monumentální díry ve skalách podél silnice, vypadá to hodně staře a taky že jde o Etruskou nekropoli v Sutri. (Chybí už jen o a jsme pod Zoncolanem :) ) My už ale zase stoupáme, potom co jsme si zašpásovali s traktorem na 10 w/kg. Stoupání má 12 km, v polovině míjíme zatopenou kalderu, dnes Lago di Vico, 560 m.n.m. Nahoře cedule 850 m.n.m., ale jméno pasu chybí. Horám ale říkají Monti Cimini. Bavíme se o jídle a užíváme si dlouhý sjezd. Pak se zas silnice zvolna zvedá, Žába se nejdřív vytratil ze špice, aby se v brdku do města vytratil i z háku. Při jeho výrazu pak ani moc netrvám na vysněné pizzerii s terasou u jezera (stejně dál žádná nebyla). Jdem hledat jídlo do centra. Skromnej hotelovej bar nám vyjde vstříc aspoň Pinsou, Žába valí i dortík a kafe, tak se trochu bojím, co se rozpoutá za peklo. Naštěstí nic extra, začalo i příhodně foukat a taky se konečně objevil kus rovin, kde se dá jet. Jen ty asfalty, ve 40 km/h z toho už dost brní ruce i pr***. Další jezero je Lago di Bolsena, největší vulkanické jezero v Evropě. Propočítávám příjezd domu a bude to asi se západem slunce. Co hůř slunce zmizelo za mraky, před námi prší a to se zas máme drápat do 800 m.n.m. Volíme tedy ústupovou variantu k autu, s tím že pojedem jen do 600m a bude to o 15-20 km kratší. Minimálně o půl hodiny míň mokra se zdá jako super nápad. Už stoupáme a už prší. Nejdřív tak pěkně, vlastně příjemně, ale když to začne studit na zádech už asi prší víc. Následují potoky vody a všechny ty nepříjemnosti co k tomu patří. Jedeme přes San Casciano dei Bagni, stoupáme kolem wellness hotelu, odkud se line příjemné termální teplíčko. Trochu se zasnít a pak se pustit v 10 stupních do sjezdu. Žába pořád mluví o tréninku na Klikáče ale já se nějak smířil se situací, prostě je třeba v tempu dojet a nezmrznout. S díky pak odmítám hák na rovině, nechci bejt mokrej, že jo. :) Posledních 10 km nudný rovinky pěkně každej sám, je problém jen číst silnici, díry nejsou pod vodou moc vidět, člověk úplně nasáklej. Auto pak zažívá solidní deja vu, jak odjezd z Klikáčů. 2500 up, 187 km a dvoukilo dotáčet nechcem. Ale brzo je teplo a doma sem to po sprše taky docela rychle rozchodil. Super den to byl i se zážitkem na začátku i na konci. |
Autor: Luke | Datum: 2025-03-12 22:03:41 |
Já to znám, já to chápu, ty VELEemoce! Taky se teším až se svezem v posázaví... to všechno jo, ale tesat bych to teda tvl nechtěl :))) |
Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-03-12 21:14:33 |
Sukes nádhera! Tohle tesat a přát si to zase zažít: ... ale to se nedá , to fakt nejde, trpíme, ale jde , tohle chceš , tohle dáš, přesně pro tohle tu jseš, pro toto dřeš celou zimu, aby jsi teď a tady prostě uvisel, i když už nemůžeš, ale chceš , protože to tolik miluješ, no nevím, vlastně vím, kde ty nedostupné watty beru, pomáhají mi hormony štěstí a soutěživosti, přesně teď a tu teď se mnou jsou a moc tolik mi pomáhají, dali jsme to, byl jsem jsi jistý, věděl jsem, že už je to jen pár metrů... |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-11 18:55:00 |
Tohle je vrchol, ne tohle je velevrchol , tohle je neskutečný nepopsatelný velezážitek. Ale hezky popořádku. Šrot se rodí nevídaně ztěžka, jen 5ka potvrzených, ale věřím, nakonec u mě jak jinak, u betonárky já , Petr a HOnza s tím, že cestou se připojí Klinecký, Honza navrhne tak to dá me na pohodu ve čtyřech a jen nějaké segmenty, tak jo, všem co neuznávají hormon štěstí a hormon soutěživosti, jen si klidně dál šlapte na samotkách, ale pak nefňukejte, grupa je prostě grupa a skupinu ničím nenahradíš, na druhou stranu dnes to bylo fakt a jen opravdu pro velesrdcače , co mají vrchol už v březnu a šrotí hlavně přes emoce, bylo to totiž neskutečně třeba , první hodinu průměr 41,2 a 300 W, už před KLíčany se připojuje Lukáš a ve čtyřech začíná peklo, prostě jen segmenty, přeložím první segment, první hodina tj, průměr 41,2 pod Říp, fakt je asi lepší , že někteří raději nedorazili, tohle bylo pro opravdové šrotaře nebo velesrdcaře, střídám jen v úvodu, navíc mě Lukáš seřve, že jsem vystřídal nedostaečně kvalitně, má pravdu předsedo, jen jsem vycházel z toho, že lajna je vzorně dle větru srovnaná doprava za mnou a nebyla ,nicméně tady svěsím uši a zpytuji svědomí, tady jsem nula, v kanceláři bych tu Hovorčovickou nulu zadupal, a přestože je asi úspěšnější podnikatel a já už 15 let v rámci rentierského režimu vlastně už ani nikoho nepřijímaám , ale i tak, ovšem vše napohodu, v Lužci se mi i omlouvá a vše si vysvětlujeme, nakonec já 10 let školen elitáky na Lopatě a i Rubášem, kterého lUKÁŠ MOC DOBřE ZNÁ , nepotřebuji jakýkoli výklad, ale hodí se mi to a na dále maximálně ještě dvakrát na dvojku , jinak spolehlivě na čtyřce, Lukáš minulý týden nestíhal, ale je mi jasné, že on za týden se výrazně posune, nemýlím se , ve sjezdu do ˇBáště jsem ready a předvídavě , vystupnuje to zvednutím se s kopce na 72, jeho známé vsazení, kdo neví , umí odpadnout i tady , dále vše na pohodiu, ale pořád šrot do Lužce od Zálezlic 46 proti větru , jak se Ž ábou, no ten to tu umí i za 49, po cyklostezce až za 49 větru dále do mírného stoupíní na dvojce za Honzou ze sedla wattím a stíhám a pak už jen na čtyřce, Petr na nejpomalejším kole a úplně se necítí zažívá přesně , co já, kdy tohle skončí , ti dva Likáš s Honzou valí a pořád a neskutečně, dívám se na Garmina 55 minut 36,69 , jo já to prostě přitahuji PAK 58 MINUT A 38,69 , JO VALÍ SE STÁLE 41 + , my oba s Petrem se modlíme, kdy tohle skončí . no víme že při odbočce na Krabčice a do té doby musíme vydrřžet , ale to se nedá , to fakt nejde, trpíme, ale jde , tohle chceš , tohle dáš, přesně pro tohle tu jseš, pro toto dřež celou zimu, aby jsi ted a tady prostě uvisel, ikdyž už nemůžřeš, ale chceš , protožýe to tolik miluješ, no nevím, vlastně vím, kde ty nedostupné watty beru , pomáhají mi hormony štěstí a soutěživosti , přesně teď a tu teď se mnou jsou a moc tolik mi pomáhají, dali jsme to , byl jsem jsi jistý , vědlě jsem, že už je to jen pár metrů, Petr spílal, máš lepší formu, vřdyť vloni jsi to nedal, vím , že mám cca stejnou, ale jedu požád na hraně a staší , aby někdo vsadil pár set metrů o několik pikoa´wattíku více a končím, Honza i Lukáš jedou vcelku plynule, ale nedá dse dáchnout, to je šíleníé, naštěstí aouto pře d námi je trochu zbrzdí a můáeme na pět sekund vypustiti a to přesně stačí , jsme za odbočkou na Krabčice a vše ok , tady si vystupuji apošetřím, pod řípem první jediná zastávka a pak opět šrot a dávám i stoupání z Černoučku a pak naštestí pár kapek poslaných z Mallorky abychom nezáviděli v okolí Lužce zpomalí, tudíž závěer na pohodu. Bylo to jedinečné , bylo to naplňující, bylo to Petrovo, ten umí zařídit šrot i ve čtyřech, bylo to nazapomenutelné, kdo dává 11.3 60 km průměrem 41,2 , jo i nuly jako jsem já, i taková překrásná umí být cyklistika, milujme ji , přejme si to a přejme to i mně , nemusíte ani reagovat , vím, že mi to přejete a předem veledíky, jsem nadšen, jsem přeslivovicován jsem vysauněn a těším se za cca7 dní možná a znovu . Díky moc a užívejte , je to nesktutečné!!!!!!!! |
Autor: Bobek | Datum: 2025-03-11 12:17:34 |
Hezky vylet, tusil sem neco delsiho jak jsi zustal inkognito. S popisu soudim, ze by jsi uzil cestovni filtr na vodu... |
Autor: Dreamer | Datum: 2025-03-11 11:28:10 |
Passau mit Saharastaub - 240 km, 3600m Nedele slibuje prach ze Sahary v ovzdusi a k tomu jarni teploty, takze ani ja neodolam a poprve vyjizdim ven, i kdyz puvodne jsem si chtel prvni jizdu posetrit na Rytirov, to by se ale nesmel porad posouvat. Kolo pripravene na sezonu od Pepy Komarka, nove plaste, retez, kotouc, vse by melo klapnout. Rano slunicko, ale v 8h rano jeste teplota kolem nuly. Oblecen v zimnim mirim do prvniho kopce na Hojsovku a Spicak, kde se rychle zahreji a pak uz je nad nulou. Ve sjezdu novy kotouc obcas zavrze, holt si to musi sednout. V udoli do Zwieselu je jeste zima, ale da se to vydrzet. Slunce zacina s kazdou hodinou hrat vic a kdyz dojedu po poledni do Pasova, potkavam uz cyklistky v kratkem kratkem, zatimco ja mam rozepnoutou bundu co to jde a presto je mi horko. Par fotek, kavarna otevira az ve 13h, takze vyndam pernik na strouhani z kapsy a mirim pomalu nazpet. Pocitove mi az takove horko neni, ale zahy vidim, ze dnes to na dva bidony neni a voda zacina citelne chybet. Kasny jsou jeste zavrene, ale v jednom otevrenem dvore vidim tekouci vodu. Domu je to asi 3h tak neberu plnou nadrz, ale jen pul bidonu v domneni ze to bude stacit. Nestaci, kus pred Bavorskou Rudou chytam solidni krizi, chybi voda i jidlo. Zalibne koukam nalevo do lesa, kde tece potucek a ktery vidim i na Garmin mape. Pak si ale vsimnu ze po prave strane je svah, z ktereho obcas taky neco tece a je to hned u silnice. Po vzoru Turisty zastavuji u jednoho potucku a plnim bidon studenou vodou, kterou pak po troskach popijim. Nejhorsi krize je zazehnana, ale jeste me ceka Pancir pekne odspoda z Zelezne Rudy, tedy pres 500m stoupani. Jedu uz jen na udrzbu, prvni cil je vyjet na Spicacke sedlo. Kdyz uz tam jsem, odbocim i na Pancir, zadarmo to neni, ale tradice je tradice. Nahore krasne fotky s hvezdnym prachem, ale uz se blizi zapad slunce a teplota klesa. Proto kdyz sjedu zpet k prehrade dlouhym sjezdem z Hojsovky, jsem trochu promrzly. Po 18h dojizdim domu, horka vana je ta nejlepsi vec na svete! Trochu jsem se precenil, ne ze by to byla extra dalka, ale kopcu bylo dost a zmeny teploty ze zimy do tepla a zpet do zimy v kombinaci s prvni jizdou venku z toho udelaly narocnou jizdu. Uz ted se ale tesim na dalsi, hned jak to pocasi dovoli! |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-10 08:59:54 |
V Toskánsku to klouže, na Mallorce prší, na Malaze zima, pod Řípem zatraceně HORKO, ano , tradice se dodržují, legendy znovu a znovu pokořují , Petrovo pozvání neodmítá , a tak mělnická letka startuje opět a to v úterý 11.3 ve 13.30h a jako vždy od betonárky Klecany, je třeba se zvednout a tento únik rozhodně neprováhat! Ano háknout tuhle poslední jarní možnost v tomto období proletět se v prosluněném Povltaví! Neodolatelná Veletrasa |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-08 19:50:47 |
Dnes ideální příprava, vystupňovaná namotivovannost, posledních pár povolených soust hoďku před startem , strečink a zírání na Klaeba , jak parkuje na pětce a hlídá si lajnu, jo děláš to dobře Johanesy, skoro jak já, dávno vsazeno, že dnes opět a již pošesté získá zlato, stejně jako Pogi na Strade a stejně opět vsazeno proti Béčkovi, že čtyřpoložkový závod už nemůže vyhrát a taky ho letos nevyhrál a už nikdy nevyhraje, jo jednoduchá diagnoza prostě 30+, plně se ztotožňuji se všemi , co dnes hlásají, že sportovní vrchol je ve 28 a pak už je jedna jistota , a sice pokles! Ani Pulka už nic nevyhraje, jo monumenty nejsou kroužení kolem komína a málem už ho v úterý porazili i dorostenci z development týmů... To vše je jasné a jednoduché, i mně je při nezvladatelném hákování aspoň na pár sekund 28! , i když už mi táhne snad na 69... . Jo toto vychází, jsem přesvědčen, že dnes na pětce od Mukařova budu, ale nebyl! Vyrážíme pouze ve čtyřech, objektivní omluvenky absentujících stálic doprovázené nesplněnými sliby ostatních mi přesto zkazit švih nemohou , tahá zejména Petr a Honza , jede se mi dobře a to mě přiwattí natolik, že po vyděšení přítomností ledových pásů dole na mostíku cestou ke KObyle na druhhou tranu nebojácně háknu Petra a vyletím s ním ve stoje na 400W+ v háku až na horizont, ta forma tam fakt bude a dařilo se celý tréninkový švih, občas a hlavně z kopce , to není dogma, to byla zase ta nechytelná Dogma, co mě podržela na špici, jinak šetřím, protože vím, kde v Petrovi bouchne Mělník a kde se jede okolo jeho zahrady, bylo to skvělé a moc jsem si zase vychutnával, že ještě jedu a nemohu se dočkat úterý, kdy nadějně vyhlížeme mělnický šrot 37+, už te´d se chvěji, zaprudím včas, abyste se mohli rozkmitat s námi též! |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-06 12:44:31 |
A kdo nemá chuť na lívance a přesto chce být rozsekán na TROSKY neodolá níže uvedenému klasickému Posázaví v prosluněném sobotním odpoledni se startem ve 13h od Penny v Mukařově , Šlapky se nenechají 8,3 zahanbit od Toskánska přes Posázaví až po Český ráj. Oranž všude a navždy! POsázaví 8.3 |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-06 09:17:42 |
A PÁTÝ znovuvelenávrat , to jsem fakt nečekal, ale asi jen sám... . Mám natrénováno, to ostatně stále a téměř jak loňská veleforma . Umělá inteligence předpovídá následující dny luxusní jaro a chci si udělat čas, neváhám a začínám dráždit Petra, aby to zkusil písknout, 3 snad budeme, přirozená autorita Proschla, natěšennost zimou vyhladovělých švihařů , mé dráždění o prvním prosluněném šrotu v českém Toskánsku podél mělnických vinic i bájného watty elektrizujícího senzitivního Řípu a to vše 5.3! No kdo tohle má, jen my a já tam zase budu, po PÁTÉ opět najiždím na vlnu švihu a cítím se , jak při prvním parkování u kolodějského kostela, tohle nezměníš, to tam prostě máš , to ze srdce nikdy nevyndáš, v očekávání neskutečného hákování, na něž nelze nikdy a ani PĚTKRÁT po sobě zapomenout, které tolik MILUJI, tady uvisím , musím, Petr slibuje tempo prvních šrotů, tedy okolo 36, to se a na úvod dá. Dva dny se necítím po těle úplně v pohodě, ale skvělý spánek a od rána vycloumaná psychosomatika graduje přesně od 13.30 , musím to dát , tady už se nic nevnímá a jen se užívá a po rovině neodpadá, to vím, to chci , to umím, to vyjde. Skvělá účast i sám náš prezidento s viceprezidentem jsou na značce a společná oranž záře nedovolí mé téměř zašlapané přesto úvodní bledozelenosti jakkoli vystoupit a už vůbec a ani náznakem na povrch. varuji kluky před úvodem, kterého se obávám i já sám, ale Petr má instrukce, aby okupoval špic a nevalil jako obvykle, vše vychází dle plánu, startujeme sice později, ale čeká se na všechny a nepřehlédnutelná jedenáctka, to je taky číslo..., znovu valí svou donekonečna nikdy neomrzenou veleklasiku, cítím se po prvních třech km skvěle a to důležitý základ, v Klíčanech na křižovatce se opět nevejdem všichni najednou, já si to znale docvakávám, vím moc dobře a znám, ale náš Jenda chytá sekeru a ta se dojet nedá, jsem v klidu, vím, že je musím nechat vybláznit do Báště a tam zavelím čekačku. Ok, jsme komplet a šrotí se dále, parkuji okolo PÁTÉHO fleku a dá se na pravobočáku i trochu pošetřit . Veliká Ves se jede přijatelně až pod vrcholem si nejsvětější domácí trojice Petr, Radim a HOnza zazávodí, ostatní v kompaktní grupě včetně mě doráží pár sekun na vrchol, kde únikáři ani nemusí zastavit a valí se dále, věc též většinou neobvyklá, další problém pro Jendu však na sebe nenechá dlouho čekat , prostě když se daří, tak se daří, a vypadlý bidon ho opět nemilosrdně a nenávratně katapultuje na samotku. Mezitím se navíc začíná závodit , první čtyřka cuká, protože Robert na začátku března prostě ještě tolik nevsadí a otevírá první mezeru pro PĚTKU , jedu za Petrem a vím přesně , co bude následovat, jo opět a celý švih těžím z perfektní znalosti trasy , načtení špicařů, jejich časování vsazení, dokonalého vnímání průběhu lajny a neskutečně propracovaného hákování a vždy většinou navíc před předem pečlivě vybraným nejaerodynamičtějším somatotipem, to snad není možné, my si normálně šviháme a co ty všechno tady stačíš řešit Sukes, jo nejhorší musí a mě to navíc ještě tak baví... , a proto i teď si předwattím, protože je jasné , že Petr se zvedne a docvakne, míjíme Roberta a ten ani nestačí prvně zahovadit , co to zase předvádíme, jsme tam a závory dole též, ideální příležitost počkat po druhé na Jendu, vše za pár sekund klaplo , valil za námi páďo , zůstával však na nekonečném dohledu a pak věc tady málo vídaná a mnou tolik veleradostně kvitována, jedou se spontánně dvojičky, parkuji ve třetí a samo na vnějšku , ideální je PÁTÁ, ale ani se nehnu a jedu, abych jen podporoval a ani sebemenším náznakem nedovolil roztrhání, Paráda, Fantazie, Nádhera a až do Lužce. a odtud samo už jen vystupňovaná lajna , ale dávám , gradující závoděním nejsvětější trojice na horizont , vystupuji si , i když z poslední minigrupkou bych dal, ale nahoře se přece stejně čeká, no zase výjimečně nečeká , valí se dále, sice volněji, aby se všichni stihli zkompaktnit, ale stále zacvaklí a v jízdě , šetřím na maximum, chci zapatriotit podél Řípu, parkuji ideálně na PĚTCE, zdravě rozdýchán atolik sebedůvěřivě namotivován a za samým KOlikáčem , jo 3% jsou pro mě stravitelné, vrchol se blíží a já vím, vidím , kdo je na čele , i co se bude dále dít, Robert otvírá metrovou díru , hned do ní skáču a šrotím na maximum, protoře jsem se opět nemýlil a samo pod vrcholem ještě zrychlili, jsou tak průhlední, jo hlavně ti 60 kg vrchaři.. a první " nadávky" na sebe nenechávají ani pikosekundu čekat, zase si trénoval celou zimu Sukes, to MILUJI takto se nechat seřvat a též , takováto první jarní pohlazení po duši nenechám bez opětovaného děkovného častování milých annonsářů. PO otočce v Krabčicích slabý ale přece bočák obráceně , polovina balíku neřeší a ostatní než se přepnou nechávají nevědomky Sukese v zákrytu jakoby se dvojičky jely, vše vychází až nadmíru skvěle . Jede se natolik pohodově rychle, že stíhám, mám nohy, udýchávám a mám chuť, poslední hoďky jsem se trochu obával, nebot vytrvalost už navzdory všem tréninkovým poučkám netrénuji, mám ji a lepší už nebude, , ale cítím i velewattíky na vsazování, baví mě hákovat nejsvětější a MILUJI i PĚTKY a vychutnávat si ta krátká vsazení , o kterých vím přesně kde a kdy a napopud koho nastanou , a jsem tam s nimi a veleužívám , nejvíc "zlobí" Honza věčně usměvavý a jeden z nejpoctivějšách vymetačů kdejakého švihu, který se Žábou vždy zpacifikují prakticky kohokoli, někteří kluci radostně remcají, že 350 W v háku je moc, ale tady je to prostě normál a hlavně v háku se dá i pár sekun oddáchnout , a proto to vydrží i takové pořád NAPOPÁTÉ končící nuly jako já, všichni jsou happy a všem se moc líbí, jo Petr ten absolutně bezkonkurenční grupo organizátor těch nejúžasnějších letek zase boduje a radostníi on sám, Žába by nějakou mušku objevil, ale v poho lapil a též by slastnil, navíc on z čela prakticky nic jiného než prázdnou silnici většinou nevidí, jo když Jenda napravoval kvalitními špicemi svá úvodní zavání ,za ním KOlikáč a já na trojce , jen chvíli, pak hezky zase na PĚTKU a za pořádného chlapáka, jsem si představil jak ještě s Žábou Lukem, Čespou vytvoříme 3 dvojičky a nekoněčně na pár kilometrů zdominujem Petrovcům jejich legendární švih, tak příště, kdo by nechtěl zažít takovouto oranž špic. Před hospodou v Lužci na chvilku pokřivím Honzův úsměv, neodmítnutelným pokynem, tak letos na Sázaváku žádný vrzající řetěz a hlavně neprováhání rozhodujícího útoku a bedna , já mu věřím a v úsměvném očekávání vzhlížím , a to přestože on by spíš potřeboval tu Sázavu přeplavávat a ten Ondřejov vyběhnout , ale to ani já ani Petr zařídit neumíme... Co dodat na závěr, no emoce, samo a neskutečné a to až tak že je ani nedokáži na těch pár řádkách výše všechny vychrlit , ale zase ukáply i skrz oči, příště a už brzy zase naviděnou, bylo to k POMILOVÁNÍ , bylo to PĚTKOVÉ, bylo to za JEDNA! POzn.: Tohle je grupa, tohle jsou týmy, tohle jsou osoby, které když vidím o jakých všech velenulách se tam písmenkuje , zaslouží i článek na roadcycling, a tak nemohu i tady jinak než nezmínit, že jeho ROUVY, jeho švihy 200+, jeho kilometráž, jeho reporty, jeho váha , jo český Jonas Dreameras má diagnózu na článek, stačí se zmínit Danovi a Vlasák se přetrhne a bude o nás psát i na místech nejvyšších, jo nekontrolované emoce trochu ještě více přetékají... |
Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-03-05 19:50:45 |
Já si létám, já se vznáším! Avizovaná palba kolem Řípu předčila očekávání. 5.března hledám doma kraťasy, ale nakonec beru 3/4. Neskutečný! Nohy chlupatý, ale Jenda je na tom podobně. Nebojím se napsat, že jedeme i v malém starťáku přes zacpanou Prahu autem a vzpomínky na minulou sezonu se jen sypou. Klecany s předstihem, tak správně zvolit oblečení a jde se na to. Pro většinu první závod sezóny a jede se hned od lajny. Jenda zaváhá na křižovatce a musíme počkat, solidárnost zde funguje. Já jen fixuji zadní plášť a nejsem schopen přemýšlet o ničem jiném. Znovu svěšujeme, Jenda si hodil bidon mezi dráty, ale pak už jede jako brus. Na svém novém bílém zimáku, jako jediný v v krátkejch a chlupatejch, jo to byl pohled. Sukes mládne a školí nás při každé mini dírce v háku. Beřkovice se ctí a pak pěknými silničkami na Mělník. Cyklostezka do Lužce se změnila v ranvej, málem že nevzlítneme. Rychlé občerstvení a vyhřívat se na sluníčku, jak kdyby byl červenec. Pak už jen 20 k autu, ale povětšinou se stoupavým profilem. Jo pěkný to bylo, moc pěkný. Díky Petrovi P. a Sukesovi za organizaci a skupině za skvělé špice! flyby :: foto |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-04 17:17:55 |
Super oranž a bez obav, jednice a forma jak z Bydžova za Žábou stačit bude , superhovada nejsou i po mém opakované dotazu hlášena a dáme to a se ctí, bude to především oslava českého jara! |
Autor: Kolíkáč | Datum: 2025-03-04 16:51:32 |
Nedá se odolat středečnímu toskánskému slunci v okolí Řípu, bude to moje poprava, jsem úplně marnej, ale chci se koupat v pěně skupiny a bojovat o každý pikowatík, jak by řekl klasik Sukes ![]() Budeme tam na první letošní kaši venku ... Kolíkáč, HonzaB + ? sraz :: trasa :: garmin |
Autor: Sukes | Datum: 2025-03-02 08:23:22 |
Ahoj, čeští patrioti a prostě nevídaná Petrova grupa , jenž dokáže s oranž vytvořit veleletku , zvou všechny švihaře ve středu 5.3 ve 13.30h k betonárce Klecany, odkud startuje v jarním sluníčku a teplotě 15+ první české Toskánské kilčo samo na jednicích okolo bájného Řípu i podél Mělnických vinic , zatím avízovaným přijatelným průměrem 36,69 , tudíž neváhejte a doražte , já uvisím i popíšu velejistě, ale není nad reálný švihozážitek ! sraz :: trasa |
Rok 2024 |
Autor: Sukes | Datum: 2024-03-20 10:39:10 |
Chce to jen šrotino Toskanskino a Žábonino Sukesino sice howadino ale Paradino i s Prezidentino |
Autor: Kolíkáč | Datum: 2024-03-20 08:46:28 |
Emoce z toho tečou a nervozita stoupá! Uvisím ještě někdy duo Žábosos-Sukesos? ![]() |
Autor: Sukes | Datum: 2024-03-18 13:41:12 |
Ne, musí se ještě jen na větru více učit, pokud jsem těch pár sekund vepředu, snažím se též jet , aby se za mnou dalo terezínit, ale "neřídil" jsem to, protože "nečistý" terezín mi na pětce umořňoval se ještě lépe schovat, minule bylo více větrem ošlehaných a terezíny byly čistší on byl také větší bočák. A stejně prostě 10 lidí v pěti dvojicíhch po minutě se točících a máš úplně jiné starosti než řistý zákryt... Ale ono postupně přestane foukat a bude tepleji a ještě šrotivěji... |
Autor: Žába | Datum: 2024-03-18 12:41:28 |
Sukes, není co dodat ![]() jedna otázka: Je to závod Povltavím, nebo rychlá společná vyjížďka? Třeba za Černoučkem jsem trochu přepálil úvod stoupání s dvojicí falešných horizontů, nepovolil jsem a fakt si dával. Jel jsem na středu silnice, dělal závětři, abych na vás nemusel nahoře čekat. Za posledním horizontem jsem odstřídal a balík se okamžitě nasunul ke krajnici. Nechtěl jsem tě nechat větrat a tak jsem zase vyjel do silnice a táhl druhou špic v houpavém klesání. Pěkný trénink psychické odolnosti. To samé cestou zpět. Radim i Honza jeli uprostřed cesty když foukalo zprava. Chtěli nás očísnout, nebo neumí jezdit ve větru? Pokud to byl závod, tak to bych z Černoučku jel po krajnici a po 5 minutách tempa zvednul zadek a třeba horizont vyhrál ![]() |
ID | Název | Akce | Přísp. | Poslední příspěvek | Založil | Privátní |
564 | Mosty Želivka |
![]() |
? | 2025-04-01 16:28:59 | Kolíkáč | NE |
384 | Trénujeme na jaře |
![]() |
? | 2025-04-01 10:33:19 | Kolíkáč | NE |
60 | Loučení, to je vám těžká věc ... | ? | 2025-04-01 09:46:56 | Jiřík | ANO | |
379 | Hurá na Ještěd |
![]() |
? | 2025-03-31 15:34:54 | Bobek | NE |
509 | Rytířov |
![]() |
? | 2025-03-31 09:38:10 | Kolíkáč | NE |
107 | Pokladna, adresář členů, fotogalerie | ? | 2025-03-30 19:34:25 | Kolíkáč | ANO | |
371 | Soustředění na Jižní Moravě |
![]() |
? | 2025-03-29 18:57:34 | Quit | NE |
403 | Sudety Tour |
![]() |
? | 2025-03-25 00:36:35 | TinkTink | NE |
530 | Za jazykovými skvosty |
![]() |
? | 2025-03-24 08:30:58 | Kolíkáč | NE |
370 | Trénujeme v zimě | ? | 2025-03-21 08:38:35 | Strejda | NE | |
556 | Ústí nad Labem |
![]() |
? | 2025-03-16 10:21:34 | Kolíkáč | NE |
241 | Sněženky a Machři a Bruslaři | ? | 2025-03-14 01:03:55 | Marťas | NE | |
19 | Dresy, trička, bidony, samolepky | ? | 2025-03-13 17:32:08 | Soused | ANO | |
575 | Trosky |
![]() |
? | 2025-03-08 20:38:20 | Kolíkáč | NE |
374 | Mamut Tour |
![]() |
? | 2025-03-04 18:12:55 | Strejda | NE |
612 | Lukov |
![]() |
? | 2025-03-03 18:21:10 | Turista | NE |
516 | Jičínská cykloliga | ? | 2025-02-28 08:26:32 | Kolíkáč | NE | |
376 | Koloděje |
![]() |
? | 2025-02-26 22:54:03 | Kolíkáč | NE |
447 | Krušnoton |
![]() |
? | 2025-02-25 08:46:57 | Kolíkáč | NE |
616 | Nový Bydžov |
![]() |
? | 2025-02-22 20:49:29 | Kolíkáč | NE |
405 | Praha-Doksy |
![]() |
? | 2025-02-14 12:13:57 | Kolíkáč | NE |
244 | Šlapky v seriálech (UAC, ELM ...) | ? | 2025-02-13 20:11:21 | Kolíkáč | ANO | |
264 | Závodíme v zimě | ? | 2025-02-12 10:27:58 | D!ablo | NE | |
618 | Kamenné Mosty |
![]() |
? | 2025-02-09 17:03:32 | Luke | NE |
632 | Kladruby |
![]() |
? | 2025-02-03 17:13:55 | Kolíkáč | NE |
641 | Giro Sardegna | ? | 2024-12-16 13:51:55 | Javi | NE |